Falkenberg: Ceny povolenek kvůli soudům nespadnou

Martin Shabu, Čestmír Klos, EURO, 19. října 2009

Začne-li se hovořit o plánu „B“, plán „A“ je již mrtvý, říká unijní vyjednávač na poli životního prostředí Karl Falkenberg

Věří v úspěch klimatické diplomacie EU v Kodani, nepochybuje o nutnosti výměny „stupidních žárovek“ a Čechům doporučuje více využívat metodu analýzy dopadů na životní prostředí. V Praze se chtěl Karl Falkenberg (57), šéf generálního ředitelství Evropské komise (EK) pro životní prostředí, mimo jiné ujistit, že se jeho český protějšek a bývalý podřízený Ladislav Miko vrátí do Bruselu. Týdeník EURO ovšem nejvíc zajímalo, zda prohry Evropské komise u soudu v Lucemburku neohrozí trh s povolenkami.

Sotva Polsko a Estonsko vyhrály soudní spor ohledně národních alokačních plánů, ceny povolenek klesají…

Trh se zahýbal pouze zanedbatelně. Bezprostředně po zveřejnění této informace cena povolenky nejprve spadla. Opět se stabilizovala ve chvíli, kdy s prohlášením vystoupila EK. Rozhodnutí soudu tak v žádném případě neovlivnilo systém obchodování s povolenkami.

Karl Falkenberg: „Nahradit stupidní staré žárovky za moderní a energeticky nenáročné zdroje světla.“ Ilustrační foto Euroskop

Jak se podaří snižovat vypouštění skleníkových plynů v praxi, když bude v případě Polska a Estonska uvolněno dodatečné množství oxidu uhličitého?

Soud odmítl národní alokační plány určující objem povolenek, které stanovila Evropská komise. Zároveň však potvrdil, že má EK pravomoc odmítnout návrh členského státu. Musí přitom sledovat co nejužší provázanost povolenek a skutečného objemu emisí. Nyní je nutné přijmout pro obě země nové alokační plány. Neočekávám však, že by se stropy zvýšily. Spíše se o něco sníží. Proto si myslím, že se nenaruší ani obchodování s povolenkami, ani možnosti EU snížit emise CO2.

Víte, co se stane, až vstoupí na trh s povolenkami nadbytečné kjótské kredity ze zemí, jako je Rusko nebo Ukrajina? Ani to nezahýbe s trhem?

Plnění Kjótského protokolu v Rusku a na Ukrajině provází řada řečí. Nyní se proto soustřeďujeme na jednání, jež proběhnou na summitu v Kodani. Z nich by měly vzejít nové závazné cíle na snížení nebezpečných exhalací. Snažíme se, aby byly povolenky napříště lépe vázány na skutečný objem emisí. To by odstranilo jakékoliv pochybnosti.

Jak může EU kontrolovat „zelené“ využití příjmů z prodeje kjótských kreditů vně unie?

Komise disponuje velmi malým množstvím pravomocí. Především je to věcí členských zemí, které kredity zakoupily. Ony si musí být jisté, že prostředky byly využity účelně.

Zkuste popsat dva hypotetické scénáře, jež by se mohly odehrát v prosinci na klimatické konferenci v Kodani. Optimistický a pesimistický.

To je složitá otázka. Nejsem schizofrenik. Nenosím proto dobrý a špatný scénář v jedné osobě. Snažíme se prosadit ten dobrý scénář. Rádi bychom dosáhli výsledku, jenž by obsahoval závazné cíle pro všechny veliké producenty emisí ve světě. Ať již půjde o rozvinuté nebo rozvojové země. Potřebujeme začlenit do dohody USA, Čínu, Indii a Brazílii. Je to sebevědomé, ale splnitelné. Nebudu spekulovat o jiných výsledcích.

Občas bývá praktické mít plán „B“…

Jako vyjednávač tvrdím, že mít plán „B“ je naprostou chybou. Ve chvíli, kdy začnete pře report mýšlet a hovořit o plánu „B“, plán „A“ je již mrtvý.

Co byste tedy považoval za úspěšný výsledek summitu v Kodani?

Doufám, že se nám podaří přesvědčit všechny přední znečišťovatele, aby se zavázali ke snížení oxidu uhličitého v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Musíme najít shodu na ambiciózních plánech do roku 2020. Budeme požadovat snížení emisí o 25 až 40 procent pro průmyslové země a u rozvojových států počítáme s 15 až 30 procenty. Půjde nám i o redukci v dlouhodobém horizontu do roku 2050, kde bychom měli snížit produkci o 50 procent. Pro rozvinuté země to bude znamenat redukovat škodlivé exhalace až o 80 procent.

EU byla lídrem kjótského vyjednávání a USA měly nohu na brzdě. Nyní se Američané derou do čela. Udrží si Evropa pozici klimatického lídra?

S nástupem administrativy prezidenta Baracka Obamy USA znovu vnímají klimatickou změnu jako problém, který je nutné řešit. Jejich vyjednávací pozice je však velmi opatrná. Američané stále neřekli, k jakým cílům by se chtěli v Kodani zavázat. Evropa proto zůstává tahounem. Washington se v podstatě nechce mezinárodně zavazovat. Snaží se vytvořit si stropy závazné pouze na domácí scéně. Evropa navíc nabídla rozvojovým zemím konkrétní finanční pomoc pro boj s klimatickými změnami.

USA prohlašují, že sníží emise o 40 procent. Vztahují se však k referenčnímu roku 2005, a ne 1990, jako tomu je v Evropě. Bude na tento zdánlivý pokrok Ameriky Brusel upozorňovat?

Mezivládní panel OSN pro klimatické změny vypočítal objem nezbytných emisí právě na základě referenčního roku 1990. EU je dnes jedinou silou, jež naplňuje povinnosti sjednané v Kjótu. Byla by chyba změnit referenční rok na 2005. Promarnilo by se tak vynaložené úsilí Evropy. Ocenili bychom země, které nerespektovaly mezinárodní dohodu z Kjóta, což je špatný precedens pro důvěryhodnost a vymahatelnost nových závazků.

Vznikne post evropského komisaře pro klimatické změny?

Předseda EK Barroso během slyšení v Evropském parlamentu oznámil, že vytvoří post komisaře pro klimatické změny ve svém dalším týmu. Nevím, zda to bude znamenat, že se generální ředitelství, jež zahrnuje ochranu přírody a klimatické změny, rozdělí. Myslím si ale, že rozdělení generálního ředitelství by přineslo řadu nevýhod. Existuje totiž množství synergií mezi klimatem a životním prostředím.

Víte, kdo bude komisařem pro klimatické změny?

Neslyšel jsem žádná jména. Členské země jsou ve velmi odlišné fázi procesu jmenování komisařů. Myslím si, že předseda Barroso přistoupí k přidělování portfolií ve chvíli, kdy bude mít v ruce kompletní seznam jmen z celé sedmadvacítky.

Projevuje Barroso zvláštní zájem a aktivitu v otázce klimatických změn, nebo dá na váš úřad a postoj současného komisaře Stavrose Dimase?

Myslím, že se Barroso v této záležitosti postupně vyvíjel. Na počátku mandátu by asi i sám sebe označil za skeptika. V druhé polovině se stal přesvědčeným zastáncem potřeby řešit klimatické změny. Hovoří s úředníky EK na úrovni ředitelů odborů. Intenzivně se zajímal například o formulaci klimatického balíčku v prosinci 2008. Stejně tak podrobně monitoruje vyjednávání okolo kodaňského summitu.

Jak hodnotíte úsilí České republiky snižovat emise oxidu uhličitého?

Systém obchodování s povolenkami zasahuje 40 procent všech nežádoucích zplodin. Ve zbylých 60 procentech má EK sdílenou pravomoc s členskými státy. Česko se stejně jako ostatní členské státy bude muset řídit evropskou legislativou, aby jednaly v souladu s evropským plánem redukcí CO2.

Některé ekologicky cenné lokality v ČR nebyly začleněny do systému zvláště chráněných území Natura 2000, přestože je odborníci navrhli. Co si o tom myslíte?

FALKENBERG: Česká republika musí dokončit značení chráněných území. Neidentifikovali jste dostatek chráněných zón podle směrnice o přírodních stanovištích a směrnice o ptácích. Jde mimochodem o jeden z nevyřešených soudních sporů mezi unií a Českem. Nedávno jsme od ČR obdrželi dodatečný seznam oblastí, které by měly být chráněny. Nyní ho zkoumáme.

Co když jde o případ, kdy lokalita svým přírodovědeckým významem do Natury 2000 spadá, ale politici zde zamýšlí podpořit rozsáhlou stavební činnost?

Z Natury 2000 vyplývá, že předtím, než se začne plánovat například dálnice, která by měla protnout chráněnou oblast, musí se zhodnotit dopady na životní prostředí. Máme v tomto ohledu problémy s českou legislativou, jež přenáší povinnost zhodnotit dopady na životní prostředí do českého právního řádu. Ale jinak – pokud neexistují smysluplné alternativy, měly by být nabídnuty určité kompenzace.

Nejen u nás bylo rozhodnutí úplně zrušit klasické žárovky přijato poměrně negativně. Tušili jste, že tím přivoláte na EU posměch?

Není to rozhodnutí Evropské komise. O této záležitosti se v celé sedmadvacítce diskutovalo tři roky. Neexistuje alternativa, která by byla levnější, a navíc pomohla ušetřit emise oxidu uhličitého. Znamená to pouze nahradit stupidní staré žárovky za moderní a energeticky nenáročné zdroje světla. Vím, že toto rozhodnutí není populární v Česku ani v mém rodném Německu. Všichni politici proto říkají, že o tom rozhodla Evropská komise. Byl to však společný závěr jednání členských států, Evropského parlamentu a EK.

Autor: EURO