Lenka Zlámalová, Lidové noviny, 7. listopadu 2009
Pro špatně připravené země může být rychlé přijetí eura riskantní. Hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj Erik Berglof v exkluzivním rozhovoru pro LN vysvětluje, proč bylo pro Česko v krizi výhodou, že se politici nedohodli na datu přijetí eura. Neměli by se do toho podle něj pouštět ani v budoucnu.
* LN Tento týden jste na konferenci v Londýně řekl, že země, které příliš nespěchaly a nechystaly se na rychlé přijetí eura jako Česko, vyšly z krize lépe. V čem byly hlavní výhody odstupu od eura?
Vlastní měna s volným kurzem se v krizi ukázala být výhodou. Díky oslabení kurzu koruny nebo zlotého mohli Češi a Poláci lépe vyvážet. Vaše zboží bylo levnější, což byla samozřejmě v těžké době výhoda, které země s eurem jako Slovensko a Slovinsko nebo ty s kurzem připoutaným k euru jako pobaltské země, neměly. Druhou podstatnou výhodou bylo, že jste měli málo půjček v euru. Těch si hodně nabrali lidé v zemích, kde očekávali, že už euro rychle přijmou. Bylo to přirozené chování. Proč si nevzít v eurech hypotéku, kterou stejně budete splácet dvacet let, když tušíte, že už třeba za pět let euro přijmete? Zvlášť když úroky v eurech byly několikanásobně nižší než u místních měn. Čím menší roli hrálo euro ve středoevropských ekonomikách, tím tam měla krize mírnější dopady.
* LN Byznysmeni tradičně českým politikům vyčítají, že se nejsou schopni dohodnout na konkrétním datu přijetí eura. Nejistota jim ztěžuje rozhodování.
To chápu, ale proti pevnému datu existují silné argumenty, které krize dobře ukázala. Odklad a nejisté datum má i další výhody.
Foto AFP
* LN Jaké?
Díky tomu, že přijetí eura v Česku není na dohled, se tady velmi dobře rozvinulo bankovnictví a vlastně kompletní finanční trh v korunách. To spolu s ostražitou politikou centrální banky vedlo lidi, aby si půjčovali a obchodovali v korunách. Na rozdíl od Lotyšů nebo Maďarů nebyl důvod brát si hypotéku v euru. Nabídka v korunách byla stejně atraktivní. Přijetí eura bylo v nedohlednu, takže nikoho nenapadlo brát si v něm hypotéku nebo úvěr na podnikání.
* LN Co se nám vyplatí dělat teď?
Rychlé přijetí eura pro vás není urgentní záležitost. Vyplatí se vám co nejlépe se připravit. Dát do pořádku veřejné finance, snížit státní dluhy, domyslet regulaci finančních trhů. Euro se vyplatí přijímat ve chvíli, kdy máte ekonomiku v rovnováze. Není dobré k němu zbrkle utíkat ve chvíli, kdy se dostanete do vážných problémů, jako se to stalo Maďarům.
* LN Jenže to nemusí stačit. Můžeme prosperovat, mít ekonomiku v rovnováze a stejně nám euro nemusí „sednout“. Irové nebo Španělé měli zdravé ekonomiky, ale úroky u eura pro ně byly příliš nízké. Hlavně kvůli tomu se tam nafoukly obrovské úvěrové a realitní bubliny. Nehrozí, že se budou stále opakovat?
Irsko a Španělsko měly trochu jiné problémy než střední Evropa. Na Slovensku nebo ve Slovinsku, které mají euro, se žádné úvěrové bubliny nenafoukly. To nebyl výhradně problém eura.
* LN Slováci ale euro přijali až letos v lednu. Tam nebyl na nafouknutí bubliny čas.
Na euro musíte být samozřejmě dobře připraveni. Vaše ekonomika se nemůže moc lišit od ostatních. Jinak by vám skutečně úroky Evropské centrální banky nemusely svědčit a mohly by nafouknout bubliny. A to není jediné riziko. Když vstoupíte nepřipraveni se slabou ekonomikou, jako se to stalo třeba Portugalcům, nebude vám euro svědčit.
* LN Jak poznáme, že jsme dobře připraveni? Debata o přijetí eura všude byla a je hlavně politická. Dá se vymyslet mnoho ekonomických testů, kterými si jen účelově dokážete potvrdit svůj názor.
Je několik relativně obecných znaků, podle kterých poznáte, zda jste připraveni. Měli byste mít ekonomiku v rovnováze bez velkých deficitů. Měli byste mít zdravé a dobře regulované bankovnictví, což v Česku už dnes máte.
* LN To všechno Irové a Španělé měli. Jejich ekonomiky ale rychle rostly ve chvíli, kdy Německo a Francie stagnovaly. A ECB stanovuje úroky hlavně podle Berlína a Paříže. Jak se můžeme připravit na takový nesoulad?
Když se euro rozjíždělo, nebyli na něj všichni stejně dobře připraveni. Začaly jím platit i země, kterým by za jiných okolností prospělo pár let si počkat. Řecko, Portugalsko nebo Itálie na euro připraveny nebyly. Před jeho přijetím nedělaly skutečné reformy a spíš si pomáhaly kreativním účetnictvím, aby se do eurozóny dostaly. Takovou křečovitou cestu a touhu mít euro za každou cenu bych nikomu ve střední Evropě nedoporučoval. Ten nesoulad, který popisujete tam je a moc se na něj připravit nemůžete. To je cena, kterou platíte za jiné výhody eura.
* LN Jenže ty úvěrové a realitní bubliny se díky euru nenafoukly v Itálii ani v Řecku, ale ve Španělsku a Irsku, v zemích se zdravými ekonomikami. Vyvázly by z krize lépe, kdyby euro neměly?
Nechci spekulovat. Samozřejmě, že je v krizi výhoda, když může vaše měna devalvovat. A tu země eurozóny neměly. Třeba Lotyšsku, které má měnu pevně svázanou s eurem, by to ale v ničem nepomohlo. Stejně jako by to moc nepomohlo Portugalsku. Když nic moc nevyvážíte, tak pro vás vlastní volná měna není tak podstatná.
* LN Kromě oslabení měny je ale velmi důležitá výška úroků. Pro nás to může být důležitá lekce, když uvažujeme o přijetí eura.
To je pořád dokola se opakující debata, co je to optimální měnová oblast. V eurozóně se od sebe jednotlivé země skutečně silou ekonomického růstu nebo inflace výrazně liší. Od startu eura se ale rozdíly výrazně zmenšují. Když vstoupíte, mohou pro vás být rozdíly bolestné, opravdu mohou nafukovat úvěrové bubliny. Čím déle ale v eurozóně budete, tím budou menší.
* LN Kdy se nám tedy vyplatí euro přijmout?
Neupínejte se k žádnému datu. Mnohem chytřejší je poctivě se připravovat a pak vstoupit.
* LN Stanovení konkrétního data nemá smysl?
To bude jen vyvolávat zbytečná očekávání. Těžko dokážete roky dopředu odhadnout, kdy budete připraveni a euro pro vás bude výhodné. Je rozumné si každý rok udělat jednoduchý a srozumitelný test, jestli pro vás už výhody převažují nad riziky.
* LN To Česká národní banka dělá a sám guvernér upozorňuje, že Česko se ekonomikám eurozóny nepodobá rok od roku víc. V některých rysech se dokonce stále víc odlišuje.
V takové chvíli nemá smysl spěchat. Spíš pracujte na reformách, které ty rozdíly dokážou zmenšit.
* LN Jaký je teď největší problém české ekonomiky? Co musíme urgentně vyřešit?
Máte dlouhodobě neudržitelné veřejné finance. S tím musíte něco udělat, jinak na euro nebudete připraveni nikdy. Krize jen ukázala, jak hluboký ten problém je. Nevyřeší se to žádnými jednorázovými úspornými balíčky. Ty jen dokážou odvrátit aktuální riziko pro jeden konkrétní rok. Stát utrácí dlouhodobě výrazně víc, než si může dovolit, to nemůže pokračovat donekonečna. Hned jak se trochu vzpamatujete z krize, musíte se konečně pustit do reforem penzí, zdravotnictví a sociálních dávek. Bez nich na euro nedosáhnete.
* LN Hrozí nám státní bankrot? Ministr financí varuje, že pokud nic neuděláme, budeme do pěti let tam, kde jsou dnes Maďaři závislí na Mezinárodním měnové fondu.
Zatím ne. Nikdy ale netušíte, kde ten bod zlomu leží. Maďarsku to procházelo relativně dlouho. Pak ho ale najednou investoři odepsali v podstatě ze dne na den a musel je zachraňovat Mezinárodní měnový fondu. Teď už jsou z nejhoršího venku. A na rozdíl od vás nebo dalších zemí střední Evropy už si pod tlakem okolností dali veřejné finance do pořádku.
* LN Maďaři museli zvýšit daně i seškrtat státní výdaje, protože šetřili už pod silným tlakem MMF. My ještě máme čas se svobodně rozhodnout. Máme zvýšit daně, nebo škrtat ve státních útratách?
Nemusíte se teď rozhodovat zbrkle. Máte výhodu, že hodně vyvážíte do západní Evropy. Tam přijde ekonomické oživení dřív. Dá se čekat už v první polovině příštího roku. To samozřejmě pomůže i vašim veřejným financím, protože exportéři zaplatí státu víc na daních. Do zbrklého zvyšování daní vás nic netlačí. Hlavním problémem jsou vysoké státní výdaje a s nimi vám naopak žádné ekonomické oživení nepomůže. Tady byste měli se snižováním dluhů začít.
* LN Co víc podpoří oživení ekonomiky po recesi: masivní státní výdaje, do nichž se pustily Spojené státy, nebo výrazné snížení daní, které chystá Německo?
Je to čistě politické rozhodnutí. Jsou to dvě cesty k dosažení stejného cíle: zvýšit poptávku a motivovat podnikatele k větší aktivitě. V této krizi, kdy se kvůli ztrátě důvěry najednou ekonomika výrazně přibrzdila, byly důležité vládní stimuly a investice. Byla to nejrychlejší cesta, jak dát firmám zakázky, aby krizi přežily. Příznivý dopad nižších daní by přišel až se zpožděním.
* LN Teď ale máme horkou fázi krize nejspíš za sebou. Přišel tak naopak čas ulehčit lidem nový start nižšími daněmi, jak to zkouší Němci?
Pokud nemáte akutní problém s obrovskými státními dluhy, nemůžete tím nic pokazit. Německo mělo výhodu, že před krizí mělo veřejné finance v pořádku, takže si teď může oživovací pokus s nižšími daněmi dovolit. Výrazné daňové škrty za cenu prohloubení státních dluhů by ale byly příliš riskantní. Obří státní dluhy jsou teď ve většině zemí od Ameriky po střední Evropu největší problém, který je potřeba okamžitě začít řešit.
* LN Řada ekonomů se obává, že po krizi soukromých dluhů nás teď čeká krize veřejných dluhů a vlna státních bankrotů. Varuje před ní třeba americký ekonom Nourile Roubini, který dokázal jako jeden z málo současnou krizi předpovědět. Kterým zemím krize veřejných dluhů hrozí?
Je to globální riziko. Žádná země, které rychle vzrostly státní dluhy, není imunní. Střední Evropa patří mezi ohrožené regiony. Krize státních dluhů není ale jediným rizikem.
* LN Co dalšího nás ohrožuje?
Bylo by velmi riskantní přijít teď ukvapeně s přehnanou regulací bankovnictví a finančních trhů. Chápu, že je po ní společenská poptávka. Politici chtějí předvést, že se poučili a už nedovolí finanční hazard. Předčasná a přehnaná regulace by ale mohla výrazně zpomalit oživení ekonomiky.
* LN Vidíte už náznaky zbrklé a přehnané regulace?
Zatím nic takového nebylo schváleno. Na různých mezinárodních fórech se ale už objevilo pár nápadů, na které je potřeba dát si pozor.
Autor: Lenka Zlámalová