Karel Dobeš: Šance na přidělení Galilea je vysoká


Igor Záruba, Jiří Michal, E 15, 26. ledna 2010

Nerozhodujeme a nepřidělujeme zakázky, ale nabízíme příležitosti. Takto chápe zapojení České republiky do evropského kosmického byznysu vládní pověřenec pro kandidaturu na získání sídla navigačního družicového systému Galileo Karel Dobeš. „Co se u nás považovalo za vědu, je dnes tvrdý byznys. Když si naše firmy včas osvojí potřebné vědomosti a znalosti, budou připraveny pro fázi, kdy se začne vyrábět nový hardware,“ zdůrazňuje.

E15: Česká republika se dlouhodobě snaží přesvědčit Evropskou unii, aby se dohled nad evropským projektem Galileo stěhoval z Bruselu do Prahy. Jaká je naděje, že Češi uspějí?

Ta šance je nejvyšší, jaká kdy byla. Od začátku vycházíme z dohody z roku 2003, kdy se Rada Evropské unie usnesla, že nové instituce mají mít sídlo v nových členských zemích. Slovinsko, které se o Galileo rovněž zajímalo, dostalo energetického regulátora. Malta má zase imigrační agenturu. Tito dva odpadli, a pokud bude platit původní dohoda o nových zemích, zůstává Česko jediným adeptem z této skupiny.

E15: Jenže jsou tady také zájemci ze starých členských států. Jde o vážnou konkurenci?

Rády by uspěly Belgie a Nizozemsko. Rozdíl je v tom, že my máme vyčleněnu budovu, kdežto Nizozemci by ji museli teprve postavit.

Galileo - ilustrační foto
Systém Galileo. Praha má velkou šanci získat sídlo agentury (foto Audiovisual Service EU)

E15: Česká reprezentace už začala jednat se španělským předsednictvím, aby zařadilo téma úřadu pro Galileo do své agendy. Mají tyto rozhovory nějaký výsledek?

Zatím nebyl tento návrh nikým ze španělské strany odmítnut. Současně si hledáme spojence. Podpořili jsme britsko-francouzský plán, že u nich vyrostou dvě bezpečnostní a monitorovací střediska Galilea, protože takto na nás zbude administrativní správa.

E15: Vycházíte z předpokladu, že méně může být více?

Původně se plánovalo, že by Česko mělo na okraji Prahy záložní centrum a v budově bývalé České konsolidační agentury monitorovací a bezpečnostní centrum. Když přišli Britové a Francouzi s návrhem, že postaví bezpečnostní jednotky na svém území – jsou to ta pracoviště, co budou vypínat a zapínat frekvence – situaci jsme přehodnotili. Vzdáme se zhruba dvou desítek lidí, kteří budou pracovat v Británii a Francii, a usilujeme o administrativu.

E15: Stejná otázka: je administrativa více průchozí?

Dost možná, ale z domácího pohledu navíc výrazně levnější. Kvůli bezpečnosti by se tento dům musel velkými náklady přestavět, a není jisté, zda by vysokým nárokům nakonec vyhověl. Když nám přidělí administrativu, přejde bruselský aparát do prostor, tak jak tu jsou.

E15: Když to vyjde a Galileo dostaneme, co se vlastně bude v Praze odehrávat?

Akreditace, certifikace a marketing, vnější vztahy. Tedy přesně to, co si představujeme.

E15: Proč?

Chceme kontakt s lidmi. Aby všichni ti, co mají s Galileem nějakou spojitost, museli do Prahy. Kvůli smlouvám, certifikátům. Ovšem nejde jen o lejstra a razítka. Aby bylo možné vydávat příslušná osvědčení, musí existovat nějaká laboratoř, která bude požadované hodnoty ověřovat nebo měřit. Mám na mysli spin-off efekt.

E15: Jsme připraveni obstát i v tomto směru?

Ano, o laboratoř se hlásí například ČVUT. Něco podobného se osvědčilo v Německu. Tam má adresu kontrolní centrum, kolem něhož se vytvořily klastry satelitní navigační komunikace. Zázemí a podmínky Prahy jsou srovnatelné.

E15: Jestliže má Galileo začít pracovat v roce 2014, stanovila EU konečný termín, dokdy je nutné rozetnout, kdo a kde bude sedět a nač dohlížet?

Nemá. Platí pravidlo, že evropské instituce neřeší věci, které nejsou akutní. A to Galileo není.

E15: Jak se vůbec určuje, co je třeba udělat hned a co posléze?

Evropská vesmírná agentura (ESA) jejímiž členy jsme se stali v roce 2008 – mimochodem pro kandidaturu ve věci Galilea to byl základní předpoklad – pořádá pravidelné konference, na které se sjíždějí ministři odpovědní za danou problematiku. Tam zazní jak program pro následující období, tak výše členských příspěvků.

E15: Kolik dělá český odvod do pokladny ESA?

Povinná platba se počítá podle HDP, počtu obyvatel a jiných ukazatelů. Vloni činila 5,3 milionu eur. Z této sumy se více než polovina vrací domů, platí se z ní vývoj a s ním související programy. Jejich smyslem je, aby se české podniky naučily chodit v oboru využívání vesmíru.

E15: Jsou i nepovinné platby?

Ano, loni dosáhly skoro sedmi milionů eur. Jsou to příspěvky na opční programy, které umožňují zapojeným státům a firmám přístup k jinak nedostupným technologiím a informacím.

E15: Můžete být konkrétnější?

Ano. Na Ministerské radě ESA na konci listopadu 2008 se Česko zavázalo dát do roku 2013 na telekomunikační program ARTES 6,13 miliony eur. Jde o program, který má do roku 2015 připravit digitální komunikaci pro letectví, jež má nahradit zastaralou analogovou generaci. Počítá se s využitím přenosu dat v satelitní síti a my jsme dostali za úkol podílet se na vzniku uživatelského terminálu. Dovedeme si tudíž představit, že když si naše podniky předem osvojí potřebné vědomosti a znalosti, budou dobře vybaveny pro fázi, kdy se začne vyrábět nový hardware pro veškerá letadla a letiště. Zda toho české firmy využijí, je na nich. My jim dáváme příležitost.

E15: Na jaké úrovni jsou tuzemští hráči v této branži?

Dělíme je na tři skupiny. První jsou ti, kteří dělali na různých záměrech pro tento průmysl už dávno, třeba přes Itálii. Druhá skupina se pohybuje v leteckém byznysu, takže se zabývá něčím podobným. Zbytek se myšlenkami o kosmu ani nezačal zabývat, přestože by mohl. Taková AŽD Praha, která má v popisu práce bezpečnost na železnicích, má unikátní komoru na čištění vzduchu, která by se dobře uplatnila pro vesmírné účely. Připomínám však, že v tomto segmentu jsou prvořadé projekty, schopnost napsat projektovou dokumentaci, bez níž se s vámi nikdo nebaví. Podklady musí být precizní a stojí i přes polovinu ceny.

E15: Díky zakázce na 14 satelitů pro Galileo, kterou dostala na začátku tohoto roku německá firma OHB System, se zdá být jisté, že Galileo – po rocích tahanic hlavně o peníze – opravdu bude. Proč je tak důležité, aby měla Evropa vlastní satelitní navigační systém?

Protože světová ekonomika stojí na třech pilířích. Prvním je satelitní navigace, čím dokonalejší, tím lepší. Tu Evropa nemá. Následuje pozorování země, mapy a digitální modely, vlhkost, plyny. Třetím sloupem je komunikace. Když chcete v globálním světě uspět, musíte mít všechny komponenty.

E15: Určitě jsou to právě tyto tři?

Jistě. Stačí, aby Američané vypnuli vojenský polohový družicový systém GPS, a hned bychom si uvědomili, co vše najednou nefunguje.

E15: Na poli dobývání a využívání kosmu se pohybujete přes třicet let. Jak se změnilo chápání této disciplíny?

Zpočátku se to u nás považovalo za vědu, Rusové přidali prvky propagandy. Dnes je to tvrdý byznys. A jsme zase u budování strategie relativní nezávislosti, u oněch tří pilířů. Pro Evropu je Galileo možností, jak získat z vesmíru nezbytná data. Pro české podniky zase hozená rukavice a potenciál do budoucna. Vezměme si možnosti, které otvírá rodící se profese vyhodnocování map. Takoví hasiči neztrácejí čas a skáčou rovnou do auta, kde se dozvědí, co se stalo, dostanou nákres domu a plán rozvodu plynu. Jde také o prostor pro pracovní síly. Někdo přece musí chodit ověřovat, zda plyn mezitím nepřeložili. Ty šance jsou ohromné.

Autor: Igor Záruba, Jiří Michal, E 15

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality