P. Zenkner, M. Bydžovská, Euroskop, 27. července 2010
O reformě Společné zemědělské politiky, konferenci o SZP po roce 2013 v Bruselu nebo o tom, proč energetické plodiny vyšly z módy hovořil EUROSKOP s Jaroslavou Beneš-Špalkovou, vrchní ředitelkou Sekce vnějších vztahů na Ministerstvu zemědělství
V Bruselu proběhla dvoudenní konference o Společné zemědělské politice po roce 2013. Jaký význam měla v kontextu debat o její reformě?
Konference je vyústění veřejné debaty, která od dubna do června probíhala na internetu. Byly tu poměrně zajímavé závěry, i když ne tak překvapivé jak řada lidí čekala. Podle závěrů má SZP nadále zůstat důležitou součástí politiky Evropské unie, při zachování pilířové struktury – tj. přímé platby a rozvoj venkova. U přímých plateb se hovořilo o jejich spravedlivějším rozdělování, což nás jako Českou republiku velmi zajímá a kvitujeme to. U politiky rozvoje venkova se hodně volalo po její regionalizaci a decentralizaci plateb. Aby se o prostředcích na rozvoj venkova rozhodovalo přímo v regionech.
Výstupy z veřejné debaty i konference teď zpracuje Evropská komise do Sdělení, které se objeví během podzimu a bude předloženo Evropskému parlamentu a Radě. První legislativní návrhy by se měly objevit na jaře příštího roku. Tady budu přát maďarskému i polskému předsednictví při vyjednávání hodně štěstí, bude to náročné. Důležitá diskuse proběhne hlavně v kontextu finanční perspektivy na roky 2014-2020.
Rumunský komisař pro zemědělství Dacian Cioloş na konferenci o reformě Společné zemědělské politiky po roce 2013, která se konala 19.-20. července v Bruselu. Českou republiku zastupovala vrchní ředitelka Sekce vnějších vztahů z ministerstva zemědělství Jaroslava Beneš-Špalková. (foto: Audiovisual service EU)
Jak se do veřejné debaty o reformě SZP zapojili čeští zemědělci?
Musím upřímně říci, že agrární diplomacie je z toho jak to dopadlo, poměrně zklamaná. Z České republiky přišlo pouze 19 příspěvků z téměř 6 500. My pořád říkáme, jak chceme Společnou zemědělskou politiku změnit a udělat ji spravedlivější. Pro zemědělce to ale možná až tak zajímavé není. Nezapojili se ani žádní zástupci spotřebitelů. Jen pro srovnání… skoro každý šestý příspěvek ve veřejné diskusi byl z Polska, hodně přispívali i Němci. Je zajímavé, že není zase tolik francouzských příspěvků. U Lotyšska je vidět, že je reforma SZP hodně pálí, protože přišlo 463 příspěvků. Na druhou stranu Maďaři měli 20 příspěvků a Slováci 13.
Výstupy z veřejné debaty o reformě SZP (duben-červen 2010)
Podporuje ČR snížení podílu zemědělství na evropském rozpočtu?
Ano. Podporujeme, pokud se opustí historické preference a přejde se na spravedlivější model plateb. Potom se podíl zemědělství v rámci prvního pilíře (přímé platby – pozn. red.) může snížit, u rozvoje venkova, kam míří mnohem méně peněz, by prostředky měly zůstat stejné. To je pozice České republiky, kterou máme schválenou v rámci meziresortních jednání s ministerstvem financí, Úřadem vlády atd. Stejně vystupujeme i v Evropě.
Se kterými státy Česká republika při prosazování těchto priorit spolupracuje?
Účastníme se jednání tzv. „like-minded“ skupiny zemí, kam patří Lotyšsko, Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Holandsko a další. Toto neformální uskupení zemí se již delší dobu schází na pracovní a občas i ministerské úrovni. Snažíme se předkládat i společné návrhy – např. za českého předsednictví se podařilo prosadit závěry Rady ke zjednodušení SZP.
A co Visegrád. Tam se shodneme?
Uvidíme jak se nově bude utvářet postoj Slovenska po volbách. Ale je fakt, že na úrovni V4 nebo i při rozšířeném formátu jednání s Rumunskem, Bulharskem a Slovinskem se společné postoje složitěji slaďují.
Myslíte si, že v budoucí podobě SZP posílí důležitost pěstování energetických plodin? Jaký by to mělo dopad na české zemědělce?
Je docela zajímavé zjištění, že na osmi workshopech a dvou společných jednáních nepadlo o energetických plodinách jediné slovo. Energetické plodiny trochu vyšly z módy, naopak nově byl zařazen workshop o potravinovém zabezpečení EU a světa. To je samozřejmě v protikladu s využíváním zemědělské produkce pro energetické účely.
Nemyslím si, že by se energetické plodiny měly upozaďovat, ale v současné politice to není vůdčí směr. Při revizi zdravotní kontroly u SZP (Health Check – pozn. red.) naopak došlo ke zrušení tzv. uhlíkového kreditu, který zajišťoval provozní podporu energetických plodin. Od té doby se nic nového nestalo. Jediná podpora je u programu rozvoje venkova pro rychle rostoucí dřeviny nebo výstavbu bioplynových stanic.
Nemyslím, že se energetické plodiny přestanou pěstovat, protože cíle stanovené EU pro obnovitelné zdroje stále existují. SZP se k nim ale v současné době tak úplně nehlásí. Alespoň takový je můj dojem.
Jak ovlivní budoucnost evropského zemědělství zapojení Evropského parlamentu do rozhodování o SZP zavedené Lisabonskou smlouvou?
Myslím, že velmi výrazně a že se u toho ještě všichni zapotíme. Jednání s europoslanci bývají poměrně zdlouhavá, protože to je velké těleso s obrovským množstvím názorů. My víme, že zde převládá konzervativní „jižní“ pohled na reformu zemědělské politiky. Dá se očekávat, že jakékoli pokusy o změny nebude Evropský parlament vnímat příliš nadšeně – nedávno EP vydal sdělení, kde podpořil současné pokračování Společné zemědělské politiky. Maďarské a polské předsednictví to nebude mít jednoduché. Bude to i první velká zkouška pro spolurozhodování Rady a parlamentu podle Lisabonské smlouvy. Máme před sebou cíl, kterým je rok 2014. Nová pravidla pro zemědělskou politiku by ideálně měla být známa začátkem roku 2013, protože se členské státy musí na jejich přijetí připravit. Nějaká rezerva tu je, ale času zase tolik není.
Autor: Rozhovor Euroskopu s Jaroslavou Beneš-Špalkovou