Hana Kopecká, EUROSKOP, 3. března 2011
Britský ministr pro EU David Lidington v rozhovoru pro Euroskop vysvětluje postoj konzervativců k Evropské unii a mluví o současných britských zájmech v Bruselu. Lidington zhodnotil i vztahy mezi Prahou a Londýnem a působení baronky Ashtonové v evropské zahraniční politice.
Konzervativci nikdy nebyli spojováni proevropskou politikou. Červnová koalice s liberály však přinesla jistou změnu kurzu a tuto tvrdou linii poněkud obrousila. Můžete vysvětlit současný postoj toryů k EU?
Není to tak, že bychom náhle souhlasili se všemi unijními politikami. Rozhodně si nemyslíme, že co je evropské, je také automaticky přínosné. Jako každá lidská instituce, i Evropská unie má spoustu chyb a v mnoha oblastech bychom rádi viděli vývoj. První rozhodnutí o změně kurzu se týkalo Lisabonské smlouvy a padlo ještě před květnovými volbami, tedy před vznikem současné koalice. Ačkoli jsme ke smlouvě měli výhrady, zavázali jsme se, že jakmile bude jednou schválena všemi členskými státy, nebudeme toto téma dále otevírat. Uzavření lisabonské kapitoly nás posunulo dál. Koaliční vláda zaujala pozici, ve které chce být Bruselu aktivním partnerem a posílit tak národní zájmy.
V jakých oblastech by se tedy Unie měla změnit, aby vyhovovala požadavkům této asertivně-proevropské politiky?
Chceme, aby se evropská spolupráce soustředila na ty otázky, kde má kolektivní akce význam. Abych byl upřímný, už máme dost neustálých rozhovorů o institucionálních a smluvních změnách. Brusel by se měl méně koncentrovat na instituce a naopak více na hospodářský růst a konkurenceschopnost. Je nutné posílit jednotný trh a zintenzívnit uzavírání smluv volného obchodu se třetími zeměmi. Rovněž je zapotřebí chytřejších, levnějších a méně byrokratických regulací pro evropské podniky. S tím souvisí také zeštíhlení rozpočtu a zavedení pevné finanční disciplíny jak pro jednotlivé členské státy, tak pro Evropskou unii jako celek.
David Lidington: S Čechy nás spojuje řada zájmů, například potřeba posílit společný trh a snaha vyhnout se drahým sociálním regulacím. (Foto Velvyslanectví Velké Británie)
Jaké jsou aktuální britské zájmy v EU?
Myslíme si, že zásadní jsou přesně definované, ale také jasně vymezené priority pro službu vnější akce (ESVA); pokud budeme chtít dělat vše, nedosáhneme ničeho. Spojené království prosazuje větší globální vliv EU a to nejen prostřednictvím politiky rozšiřování. Podporujeme projekt Východního partnerství i expanzi obchodních vztahů s Čínou, Brazílií či Indií. To je jedna z oblastí, kde společně dosáhneme lepších výsledků, než kdyby každý stát vyjednával kupříkladu obchodní licence pouze pro sebe. Je jasné, že jakmile budou společné priority splněny, ke slovu se dostanou národní zájmy a možná i menší střety, ale to je přece přirozené.
Existují ve vztahu k Evropě nějaké prvky kontinuity mezi současnou konzervativní a předchozí labouristickou vládou?
Jsou zájmy, které v britské politice přetrvávají bez ohledu na to, kdo je právě u moci. Pokračujeme například v labouristické iniciativě sankcí proti iránskému jadernému programu, podle mého názoru velmi úspěšně. Kontinuita určitě platí i v otázce dalšího rozšíření Unie. Koaliční vláda, stejně jako ta labouristická, podporuje integraci Turecka a Balkánu, která však nesmí skončit se vstupem Chorvatska.
Čím se přístup Cameronovy vlády k EU naopak od labouristů liší?
Na rozdíl od předchozí vlády se i v rámci Unie soustředíme na posilování dílčích bilaterálních vztahů a odtud i naší evropské pozice. Labouristé často říkali, že by Británie měla být v centru EU, ale přitom prakticky nespolupracovali s ostatními národními vládami. To bylo patrné při vyjednávání poslední finanční perspektivy, kdy se Blair vzdal britského rabatu takřka bez boje.
V rámci kabinetu pracujete pod ministrem zahraničí, Williamem Haguem. Jak byste charakterizoval svou agendu ve srovnání s jeho?
Má náplň práce závisí do velké míry na organizaci, kterou určí právě šéf diplomacie. V Bruselu například zasednu v Radě pro obecné záležitosti, zatímco William Hague v Radě pro zahraniční věci, kde ho podle potřeby zastupuji. Britská zahraniční politika je velmi obsáhlá, proto ministr řadu pravomocí deleguje. Celou diplomacii navíc koordinuje Národní bezpečnostní rada, kde mezi sebou spolupracuje více různých rezortů, což je mnohem efektivnější.
Jak tato spolupráce probíhá?
Úkolem rady je zajistit lepší koordinaci a souvislost britské zahraniční politiky. To zahrnuje spolupráci ministerstev zahraničí, obrany, mezinárodního rozvoje a samozřejmě i ministerstva financí, které to všechno platí.
Druhá Barrosova komise dostala před měsícem „vysvědčení“. Experti a lobbyisté spolu s novináři a zaměstnanci evropských institucí v něm zhodnotili její roční prospěch. Baronka Ashtonová podle nich naprosto „propadla“. Co si myslíte o jejím působení v roli EU představitelky pro zahraniční politiku?
Myslím, že některé kritiky jsou k Ashtonové velmi nespravedlivé. Po svém jmenování musela nejprve založit Evropskou službu vnější akce (ESVA). To je podobné, jako byste jmenovala nového ministra zahraničí a řekla mu, že jeho prvním úkolem je postavit si od základů vlastní ministerstvo – máte funkci, ale žádnou instituci. Catherine Ashtonová proto strávila téměř rok různými administrativními povinnostmi. Teprve letos v zimě dala dohromady tým, jmenovala jeho čelní představitele a nyní se může začít plně věnovat vlastní agendě. Je jednoduché ji kritizovat, ale musíme si uvědomit, že jako vysoká představitelka může mluvit a jednat pouze tehdy, dostane-li mandát od členských států. Národní ministři zahraničí si musí zvyknout koordinovat své myšlení tak, aby mohli dát baronce jasný jednací mandát. Chybí-li konsenzus, chybí i mandát. Její práce tak v první řadě závisí na spolupráci členských států. Bez ní nebude ESVA nikdy efektivní.
Jak úzce spolupracujete v evropské agendě s Českou republikou?
S Čechy nás spojuje řada zájmů, například potřeba posílit společný trh a snaha vyhnout se drahým sociálním regulacím. Shodneme se i na rozpočtové disciplíně, to vše s přihlédnutím ke konkrétním národním prioritám, které navzájem uznáváme a konzultujeme. K tomu přispívá také fakt, že mezi Petrem Nečasem a Davidem Cameronem panuje vřelý vztah. Podle mého mínění je to spolupráce velmi dobrá.
Ano, pane ministře.
Autor: Hana Kopecká, Euroskop