Marie Bydžovská, EUROSKOP, 10. března 2011
Zástupce vedoucího nedávno vzniklé delegace EU v Rusku Michael Webb poskytl EUROSKOPU rozhovor, kde přibližuje práci moskevská delegace EU a aktuální otázky vztahů EU-Rusko. Rozhovor vznikl na pražském expertním workshopu, který pořádala Asociace pro mezinárodní otázky.
Lisabonská smlouva zřídila Evropskou službu vnější akce. Jak se změnilo působení zahraničních delegací EU oproti dřívějším delegaci Evropské komise? Konkrétně v Rusku?
Delegace EU nahradila delegaci Evropské komise v prosinci 2009. Přejali jsme úkoly rotujícího předsednictví – organizujeme koordinační setkání 27 členských států a předáváme demarše EU ruské vládě. Delegace dosud zůstala stejně velká, letos očekáváme posílení o dva nové členy. Naše finanční zdroje ale zůstávají stejné.
Jak spolupracuje zastoupení EU s ambasádami jednotlivých členských států?
Je důležité, aby zastoupení členských států EU v Moskvě věděly, o čem evropská delegace s ruskou vládou jedná. Jednou měsíčně se schází vedoucí delegací i jejich zástupci. Konají se i specializovaná setkání například obchodních radů nebo zástupců zemí Schengenu.
Jak se Rusko staví k bouřím na Blízkém východu? Nebojí se vůdčí představitelé přenesení nepokojů i do Ruska, kde žije řada muslimů?
EU a Rusko sdílejí obavy o situaci v severní Africe a na Blízkém východě. Situace v Rusku je jiná a rozšíření demonstrací sem neočekávám. Moskva spíše sleduje dopad událostí na energetickou politiku. Rusko je důležitým exportérem energetických surovin a nárůst cen je pro něj výhodný. Na druhou stranu, pokud vysoká cena energií ovlivní světovou ekonomiku a způsobí růst inflace, jde to proti ruským zájmům. Rusko nechce další ekonomickou krizi a dovoz inflace, která loni byla velmi vysoká.
Vraťme se k energetice. Jaké jsou hlavní problémy ve spolupráci v této oblasti?
Mnoho evropských firem čelí překážkám, když chtějí v Rusku dosáhnout plnění smluvních podmínek. Chceme tyto obtíže překonat. Rusko se zase obává třetího energetického liberalizačního balíčku, který požaduje, aby firmy působící v EU měly oddělenou produkční a distribuční činnost. Toto pravidlo platí pro všechny evropské společnosti i pro firmy ze třetích zemí, které operují na evropském trhu.
Hlavně Gazprom se domnívá, že je to povinnost navíc, kterou nechce naplňovat. Vedeme o tom s ruskými partnery intenzivní jednání a snažíme se najít společný postup. Jednání vychází z premisy, že Rusko zůstane v dohledné budoucnosti důležitým dodavatelem energií pro Evropu. Snažíme se najít cesty, aby Gazprom a další ruské firmy mohly operovat na vnitřním trhu a neporušovat evropské právo. Začátkem roku Gazprom uzavřel kontrakt z hlavní polskou energetickou firmou, který je v souladu s evropskou legislativou. Komise doufá, že bude možné podobně podepsat další dohody, které budou v souladu s evropskou legislativou.
Vzhledem k situaci na Blízkém východě sleduje veřejnost mnohem citlivěji otázky lidských práv v zahraničních vztazích. Jak se bude nově vzniklá Evropská služba vnější akce snažit prosazovat dodržování lidských práv v Rusku?
Na pravidelných konzultacích k lidským právům mezi EU a Ruskem předkládáme naše výhrady k porušování lidských práv v Rusku. EU je znepokojena případy vražd ochránců lidských práv nebo novinářů, jejichž viníci nebyli postaveni před soud. Obáváme se i o situaci na severním Kavkaze, kde je mnoho násilí a zdá se, že je prováděno i oficiálními autoritami.
Delegace EU spolupracuje v rámci Partnerství pro modernizaci s ruskou vládou a ministerstvem spravedlnosti na projektech na podporu vlády práva, jako například zavedení nového odvolacího mechanismu u soudů. Pomáhali jsme zvýšit ruskou schopnost vynucovat právo duševního vlastnictví, jako například respektování autorských práv v audiovizuálním sektoru.
Vidíte nějaký hmatatelný pokrok ze strany Ruska?
Z hlediska vlády práva byly některé reformy provedené Medveděvem užitečné a vítáme je. Například nedávný zákon reformující policii. Obavy však přetrvávají. Například vražda Anny Politkovské neskončila před soudem. I nad dalšími otázkami lidských práv zůstávají otazníky.
Zohledňuje EU ve své politice k Rusku gruzínskou válku, nebo už se jedná ve vzájemných vztazích o překonanou kapitolu?
Není to zapomenuté. V Gruzii dohlíží vojenská mise EU na implementaci dohody, která přivedla konflikt v roce 2008 ke konci. Stále máme s Ruskem rozdílný názor, protože plně neimplementovalo tuto dohodu. Současně se účastníme diskuzí v Ženevě, které hledají řešení mezi oběmi stranami. Trváme na tom, že každé řešení musí respektovat teritoriální integritu a suverenitu Gruzie.
Jak se liší Partnerství pro modernizaci, které EU a Rusko schválilo na summitu v Rostovu v roce 2010, od strategického partnerství, které se stále nedaří uzavřít?
Strategické partnerství má nahradit Dohodu o spolupráci, jejíž platnost skončila v roce 1997. EU chce vyjednat právně závazný dokument mezinárodního práva, který stanoví vynutitelné závazky na obou stranách. Partnerství pro modernizaci je politická deklarace dojednaná mezi Medveděvem, Barrosem a van Rompuyem. Není to právně závazný dokument. Stanovuje jen oblasti, na kterých se EU a Rusko shodly, že jejich modernizace je v oboustranném zájmu.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop