Zájmy Polska a ČR se kryjí


Petr Zenkner, EUROSKOP, 13. červenec 2011

Polský velvyslanec Jan Pastwa o předsednictví a jeho prioritách

Výrazná většina Poláků se dívá na EU příznivě, což není v tuto chvíli úplně obvyklé. Zajímavé je srovnání s jinými středoevropskými státy, včetně České republiky. Čím si to vysvětlujete?

Poláci mají za sebou velké hospodářské problémy v 70. a 80. letech. Dříve v němčině stereotypní prohlášení „polské hospodářství“ již nyní neznamená odsudek, ale spíše obdiv. Nejsme již novou členskou zemí kdesi na východě, která musí stále něco dohánět a závidět. Posledních sedm let je obdobím velkého hospodářského vývoje. Polským výrobkům se otevřely nové trhy, asi 2 miliony Poláků využilo možnosti pracovat v zahraničí.

Šance i hrozby členství v unii byly před vstupem tématem intenzivních diskusí. Teď už víme, že obavy byly přehnané – naši výrobci dokážou konkurovat na evropských trzích a polské samosprávy umějí využít prostředků z fondů EU, ať už jde o Kohezní politiku, Společnou zemědělskou politiku nebo fondy na rozvoj infrastruktury. Dobře je vidět proměnu názorů u rolníků, kteří se báli, že členství zničí polské zemědělství. Nyní jsou k Evropské unii nejvíce entuziastičtí. Nesplnily se ani obavy, že se polský trh přesytí výrobky ze starých členských států. Kupujeme pouze výrobky, které jsou kvalitní – například české škodovky.

Donald Tusk
Polský premiér Donald Tusk stojí v čele vlády od listopadu 2007. Mottem polského předsednictví je Solidarita. (foto: Europe by Satellite)


Polsko vytvářelo program Tria společně s Dánskem a Kyprem. Které jejich priority jsou Varšavě nejbližší?

Hlavní společnou prioritou je jednotný trh. Dánsko je proexportní zemí, která mnoho let profitovala s otevřenosti jednotného trhu. Podobně Kypr velmi oceňuje volný pohyb kapitálu a přitahuje mnoho investic. Druhým společným průsečíkem je obrana vnějších hranic EU, udržení bezpečnosti a Schengenu. Shodneme se také na politice sousedství, jak na východ, tak na jih. Kypr velmi dobře chápe vztahy mezi EU a severní Afrikou, Polsko a Dánsko zase chápou, že je třeba podporovat transformační procesy na východ od hranic EU.

Přejděme k polským prioritám. Jak chce Polsko hrát roli čestného makléře při vyjednávání nové finanční perspektivy, když má samo velký zájem na tom, aby zůstalo významným příjemcem?

Proces plánování finanční perspektivy netrvá šest měsíců, ale mnohem déle. Polsko si vytyčilo cíl být čestným makléřem ve spravedlivém rozdělování peněz. Toho se budeme během předsednictví držet. Samozřejmě nechceme přestat bránit své zájmy. Není to jen zájem Polska, ale i dalších zemí, které jsou příjemci evropských fondů. Klíčovým slovem polského předsednického programu je solidarita. Nevnímáme ho však pouze jako přelévání toku peněz ze západu na východ. Naše země také hodně přinášejí, například naše trhy.

Polsko se bude snažit dosáhnout kompromisu, který je základem fungování EU a vytváření finanční perspektivy. Počítáme také s podporou České republiky, která nám již byla slíbena, protože jsme v podobné situaci a naše zájmy se kryjí.

Z českého pohledu je významnou polskou prioritou Východní partnerství, které odstartovalo na summitu v Praze. Čeho chce předsednictví během půlroku dosáhnout?

Východní partnerství je iniciativou, která se objevila jako společný projekt Prahy a Varšavy. Nyní je ve fázi projednávání na fórech evropských institucí. Stalo se to, co jsme očekávali. Každá taková iniciativa musí projít bruselským „strojem“ a být dotvořena. Polsko chce udržet Východní partnerství v chodu, aby se žádné projekty neodkládaly na později. Vnímáme ale i celý jižní rozměr. Nechceme, aby východnímu partnerství konkuroval, ale aby obě iniciativy existovaly ve vzájemné harmonii.

Situace v jednotlivých zemích Východního partnerství je různá a mění se. Jiná je v Bělorusku nebo na Ukrajině. Moldavsko a Gruzie se vehementně hlásí o pomoc z východního partnerství a jsou velmi perspektivními příjemci. Pomoc Arménii a Ázerbájdžánu zase vyžaduje úplně jiné nástroje. Nemůže platit zásada, že existuje jeden vzorec pro všechny. A samozřejmě musí platit zásada reciprocity.

Polsko je významnou součástí Visegrádu, ale i tzv. výmarského trojúhelníku. Můžete srovnat jejich význam z pohledu polské zahraniční politiky? Jak je chcete využít během předsednictví?

Výmarský trojúhelník vznikl začátkem 90. let. Jednalo se o snahu zapojit Polsko do spolupráce Berlína a Paříže. Polsko je samozřejmě v rámci trojúhelníku nejmenším a nejmladším partnerem. Nejdůležitějším cílem je nyní v rámci výmarského trojúhelníku koordinace společné obranné a bezpečnostní politiky.

Výmarský trojúhelník je tedy součástí polských bezpečnostních priorit a spolupráce EU s NATO, jak to zmiňuje program předsednictví?

Ano, je to tak. My jsme nejmladší, ale iniciativní partner. Začátkem července vznikl projekt výmarské bojové skupiny. Polsko se podílí největším počtem vojáků i finančních prostředků. Chceme tak ukázat, že Evropská unie může pro svou bezpečnost a obranu něco udělat.

Pokud jde o Visegrádskou skupinu. I když je Polsko největším členem skupiny, jsou si její členové rovni. V předsednictví volíme priority, které jsou blízké všem čtyřem partnerům. Potenciál Visegrádu i jeho rozšířené podoby V4 + Bulharsko a Rumunsko nebo V4 a Pobaltí je významný. Vnímá ho tak i Evropské unie. To, že Česká republika převzala od 1. července na rok předsednictví visegrádské skupiny, nám v koordinaci velmi pomáhá. V perspektivě několika let bychom chtěli také v rámci Visegrádu dosáhnout vytvoření společné bojové skupiny. Naposledy jsme o tom mluvili na setkání ministrů obrany.

Během polského předsednictví proběhnou parlamentní volby. Jak může předsednictví ovlivnit volební kampaň či případná změna vlády?

Termín voleb známe již dlouho dopředu, proto jsme s tím počítali. Návrhy na konání voleb například na jaře 2011 byly zamítnuty, protože by nová vláda nemusela být na převzetí předsednictví dostatečně připravená. Volby se v Polsku uskuteční 9. října, nová vláda může vzniknout do konce listopadu. Hlavní úkoly předsednictví v tu chvíli již budou za námi. Musí se dořešit před Evropskou radou, která proběhne začátkem prosince. Volební kampaň je v Polsku tradičně ostrá. Povedou ji ale stranické struktury, členové vlády mají privilegium, že se budou věnovat předsednictví.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality