Petr Zenkner, EUROSKOP, 7. října 2011
Volební rozhovor. Korespondent Polské tiskové agentury v Čechách Michał Zabłocki odpovídal Euroskopu na otázky k volební kampani, možným koalicím a jednotlivým polským stranám.
V českém tisku se stále píše o vyrovnaném souboji Občanské platformy a Práva a Spravedlnosti. Podle výzkumů, které zveřejňuje polský tisk, je tu však i více než 10procentní rozdíl. Jak si to mám vysvětlit?
Ten desetiprocentní rozdíl mezi Občanskou platformou (Platforma Obywatelska; PO) a Právem a Spravedlností (Prawo i Sprawiedliwość; PiS), který naznačují průzkumy, neodpovídá realitě. Voliči Kaczynského strany před posledními volbami více skrývali svoje volební preference. Autoři, kteří v českých médiích o polských volbách píší, jsou tedy blíže pravdě.
Podle čtvrtečního průzkumu Gazety Wyborcza je až čtvrtina voličů nerozhodnutá. Třeba vůbec k volbám nepůjdou. Komu nižší účast uškodí a komu pomůže?
Velké množství nerozhodnutých je normální při každých volbách. Účast bude 9. října asi nižší než v prezidentských volbách (proběhly v roce 2010, volební účast ve 2. kole byla 55,3% – pozn. red.). Volební kampaň také není příliš ostrá, je vlastně úplně mrtvá. Nejsou události, které by voliče motivovaly, aby šli volit. Nižší účast pomůže stranám s disciplinovanějšími voliči – ty má Právo a Spravedlnost nebo menší strany. Nejvíce ale získá PiS.
Obhájí mandát? Pokud ano, bude Donald Tusk prvním polským premiérem po pádu komunismu, kterému se to podařilo. Tusk vládne v koalici s Polskou lidovou stranou od roku 2007. (foto: čtk)
Klidná volební kampaň není pro Polsko příliš obvyklá…
Ano, kampaň bývá velmi brutální. Zatím se žádná vysloveně podpásová věc nestala. Objevily se spekulace o rozhovoru Jaroslawa Kaczynského a jeho bratra krátce před havárií ve Smolensku. Ale nikdo neměl odvahu to zveřejnit. Politické následky by mohly být větší než zisky.
Antiklerikál Palikot, černý kůň voleb?
Co je tedy hlavním tématem říjnových voleb?
V kampani se nic moc neděje, což je dané i polským předsednictvím. Neproběhla žádná velká diskuse o globální ekonomické krizi, nikdo se nezajímal o to, co má Polsko v době krize udělat. Polského voliče hodně zajímá budoucnost evropského rozpočtu a Společné zemědělské politiky, protože polští zemědělci získávají z fondů EU spoustu peněz.
A Smolensk, vztah k Rusku.
Spíše Kaczynského výroky o Německu, které PiS uškodily. Strana začala od pondělí znovu klesat v průzkumech a hledá způsob, kudy z nepříjemné situace ven. Na jedné straně je výrok Jaroslawa Kaczynského, z druhé strany opačné hlasy jeho mluvčího a straníků. Pokud jde o smolenské neštěstí, to z kampaně úplně zmizelo. Právo a Spravedlnost si uvědomuje, že takhle nové voliče nezíská, zvláště ne mezi umírněnými. Ani Občanská platforma to nijak nevyužívá.
Černým koněm voleb se stává Janusz Palikot. Co a koho reprezentuje? Co se od něj dá čekat?
Je to populista, ale není jako Andrzej Lepper (předseda strany Sebeobrana, který proslul řadou konfliktů, 5. srpna 2011 spáchal sebevraždu – pozn. red). Lepper byl odborář, zatímco Palikot je „self-made man“. Ještě jako člen Občanské platformy vedl její levicovější frakci. Podařilo se mu vyplnit část prostoru na levici. Nabízí program, který v Polsku dosud chyběl – radikální antiklerikalismus. Řadu lidí to přitahuje, protože jim vadí tradiční Polsko, které reprezentují Tusk i Kaczynski. Palikot dělá to, čeho se za posledních 20 let nikdo neodvážil. Ve skutečnosti je to strana jednoho muže, který má peníze. Nikdo další kromě něj není vidět. Pro Palikota je nebezpečné, že lidé, kteří mu v průzkumech deklarují podporu, mohou nakonec dát hlas Občanské platformě nebo tradiční levici.
Koaliční spekulace
Jednobarevná vláda v Polsku zcela jistě nebude. Kdo jsou možní koaliční partneři PO a PiS?
Prezident Bronislaw Komorowski řekl, že pokud PiS volby vyhraje, pověří Kaczynského prvním pokusem na sestavení vlády. On sám o koaličních partnerech moc nemluví. Koaliční možnosti Práva a Spravedlnosti nejsou velké, protože Kaczynski urazil již téměř každého, koho urazit mohl. O Kaczynském mnozí lidé tvrdí, že je to destruktivní povaha. Lídři ostatních politických stran říkají, že s ním do vlády nepůjdou. V Polsku už ale došlo k řadě obratů. Například lidovci vládli dvakrát s levicí (1993-97 a 2001-03 – pozn. red.) a od roku 2007 s Občanskou platformou. Jejich koalice se dobře doplňuje, protože PO má větší podporu ve městech a lidovci zase na venkově. Lidovci jsou v regionech velice silní, mají perfektně vybudované stranické struktury.
A co možnost koalice PO a levice?
Je to možné. Předseda Svazu demokratické levice Grzegorz Napieralski je v těžké situaci, protože podpora jeho strany klesá. Pokud levice nedostane víc jak deset procent a neudrží pozici třetí nejsilnější strany, bude mít velké problémy. Paradoxně nelze vyloučit ani opačnou situace, koalici PiS a levice.
Vyzyvatel. Předseda strany Právo a Spravedlnost Jaroslaw Kaczynski by se rád vrátil do křesla premiéra. Vládl Polsku v letech 2006-2007. (foto: Wikipedia)
Ekonomicky mají voliči levice blíže k PiS než k Občanské platformě…
Platformu volí spíše lidé z měst, kteří těží z transformace země. Voliči práva a Spravedlnosti a Svazu demokratické levice patří spíše k poraženým. Program PiS je velmi sociální a je v něm řada témat, které v Čechách patří spíše k levici. Pravicovost a levicovost ovšem není v Polsku založena na ekonomice, ale na vztahu k církvi. Podle tohoto měřítka je Kaczynského PiS jednoznačně pravicový.
Lídři Občanské platformy nyní zastávají skoro všechny hlavní funkce ve státě. Nedochází mezi nimi ke konfliktům?
Spolupráce prezidenta Komorowského s premiérem funguje dobře. Podobně i vztahy Tuska k ministru zahraničí Radoslawu Sikorskému, který je další výraznou postavou strany. Viditelnější konflikty jsou spíše mezi Tuskem a maršálkem Sejmu Grzegorzem Schetynou. To samozřejmě neznamená, že v Občanské platformě neexistují frakce a názorová pnutí. Rozhodně to není monolit. Tusk je ale nejsilnějším lídrem ve straně. U řady lidí je populární, protože má image „obyčejného Poláka“, který dokázal být úspěšný. Tusk se snaží dělat nekonfliktní politiku, což je hlavní důvod jeho úspěchu.
Osud Kaczynského?
Pokud PiS ve volbách neuspěje a zůstane v opozici, oslabí se pozice Kaczynského? Je vůbec možné, aby uvolnil cestu někomu dalšímu. A existují vůbec nástupci?
To je velmi těžká otázka. Právo a Spravedlnost je strana vůdcovského typu. Bez Kaczynského těžko může existovat. Ve straně jsou i další osobnosti, například exministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, gdaňský europoslanec Jacek Kurski atd. Ale znovu zdůrazňuji – PiS bez Kaczynského neexistuje, hlavně voliči si to ani nedokážou představit. Myslím, že i pokud Právo a Spravedlnost zůstane v opozici, Kaczynski se v čele strany udrží.
Ambici promluvit do říjnových voleb měla středová strana Polsko především (Polska Jest Najważniejsza). Vede jí europoslanec Paweł Kowal. Zdá se, že v těchto volbách prostor pro takovou stranu není…
Tuto stranu tvoří zkušení politici a odborníci. Je tam řada evropských poslanců, kteří odešli z PiS, protože nesouhlasili s politickým stylem Jaroslawa Kaczynského. Koaliční možnosti této strany by byly mnohem větší, pokud by se dostala do parlamentu. Zatím ale nedokázala zaujmout a konkurovat. Cílila na nerozhodnuté voliče a umírněné příznivce pravice, kterým se nelíbí vytváření národního mýtu kolem smrti Lecha Kaczynského.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop