Mariana Pítrová, EUROSKOP, 16.4.2012
Řecko čekají předčasné parlamentní volby 6. května. Vyhlídky na budoucí vládu nejsou příliš příznivé, do parlamentu se podle průzkumů dostane mnoho stran a silná vláda tak nevznikne. O stavu řecké politiky, rostoucí oblibě extrémistů i budoucnosti Řecka v eurozóně si EUROSKOP povídal s expertem na moderní řecké dějiny Kostasem Tsivosem.
Předvolební průzkumy předpovídají vznik roztříštěné politické scény. Může taková všehochuť názorů splnit podmínky, které Řecku uložila Evropská unie v rámci další finanční pomoci?
Ten výraz roztříštěnost politické scény je to, co všichni očekávají. Žádné politické průzkumy ale nedokážou předpovědět, jak to dopadne. O čem se ale nemluví, je to, kolik lidí v Řecku k volbám vůbec nepůjde.
Jaká tedy může být volební neúčast?
V Řecku byla vždycky tradiční účast ve volbách sedmdesát osmdesát procent. Teď je otázka, jestli půjde volit alespoň padesát procent voličů. Když politika a veřejný systém otráví takové procento občanů, je to na pováženou.
Je pravděpodobné, že pokud dvě největší řecké strany PASOK a Nová demokracie získají dostatek hlasů, budou společně vládnout?
Tyto strany dominovaly řecké politice posledních 37 let, vystřídaly se u moci celkem pětkrát a získávaly tak kolem osmdesáti procent hlasů. Právě tyto strany jsou ale zodpovědné za současnou situaci v Řecku. Ze způsobu, jakým se chovají činitelé těchto stran před volbami, to vypadá, že si úplně neuvědomují, v jaké situaci se Řecko nachází. Je nereálné, aby předseda Samaras z Nové demokracie, získal v parlamentu většinu, jak se nechal slyšet. Nechápu tedy současné výpady Nové demokracie proti PASOKU. Není třeba hrát nějaké divadlo. S kým by Samaras vládl, když ne s PASOKEM?
Extrémistům rostou preference
Skloňovaným tématem před volbami je i problém imigrace. Jak se k tomu staví řecká společnost?
V Řecku žije přes milion imigrantů a ten nekontrolovatelný příliv přistěhovalců změnil ráz řeckých měst a částečně i venkova. Když jsem teď viděl snímky z centra Athén, já to město nepoznával. Vždycky jsme říkali, že Athény jsou hlučné a špinavé město, ale cítili jsme se bezpečně. To už ale neplatí. Strachu z cizinců a absence bezpečnosti před volbami využívají extrémisté, kteří tvrdí, že města od kriminality „čistí“. Někde v podstatě zastupují policii.
To je případ neonacistická strany Chrysi Avgi (Zlatý úsvit). Ta se podle všeho dostane do parlamentu. Jak je to v demokratické společnosti možné?
Velmi významnou věcí v jejich programu je, že žádají potrestání viníků, kteří zavedli Řecko do současné krize. To žádná z těch tradičních stran neříká, což je skandální. Ostatní politické strany mluví o tom, že volič má potrestat dvě hlavní politické strany tím, že jim ve volbách nedá hlas. Ale nikdo otevřeně nemluví o tom, co se stane s viníky řecké situace, kromě těchto extrémistů. Dnes je hněv Řeků na jejich politickou reprezentaci obrovský.
Uskupení Nezávislí Řekové je zatím v plenkách. Odtrhlo se od koaliční Nové demokracie a otevřeně kritizuje reformy. Může upoutat pozornost řeckých voličů?
Ano, průzkumy jim dávají šanci. Jejich volební zisk se odhaduje zhruba na deset procent. Nezávislí Řekové sází také na hněv a frustraci Řeků. Používají také více nacionalistická hesla.
Volby v Řecku se uskuteční začátkem května (Reprofoto).
Kostas: Podmínky diktuje Německo
Zatím se jako o favoritovi na nového premiéra mluví o Antonisovi Samarasovi z Nové demokracie. Jaký je to politik?
Samaras je produktem té typické řecké politické kasty. V Řecku vládne tzv. rodinokracie. Z tří set členů současného parlamentu pochází osmdesát členů z rodin bývalých politiků. To je i případ Samarase. Stal se členem parlamentu ve svých 25 letech. Byl v devadesátých letech ministrem zahraničí, v pozdější vládě ministrem kultury. Studoval v Americe, kde byl dokonce spolubydlícím bývalého premiéra Papandrea.
Je podle vás reálné, že Řecko splní kritéria na další půjčku, tedy že do roku 2014 se sníží výdaje o 12 miliard eur?
Nemyslím si, že by byl někdo, kdo by za to dával ruku do ohně. V téhle oblasti ale souhlasím s českým prezidentem Klausem. Nastartovat ekonomický rozvoj za takových podmínek podle mě nelze. A tyto podmínky dneska diktuje Německo. A Němci na sociální dopady takových kritérií v Řecku nehledí.
Neuzdravilo by řecké hospodářství spíš vystoupení z eurozóny? Jak by se takový scénář líbil obyčejným Řekům?
Obyčejný Řek by dal spíš přednost tomu, aby jeho země zůstala v eurozóně, ale současně by chtěl od evropských spojenců citlivější přístup. Teď si připadá, jako kdyby seděl v luxusním BMW, ale jeho řidič na něj kouká, jako když tam vozí bezdomovce. Řecko by podle mě v EU zůstat mělo, ale mělo by hledět i na spolupráci s Ruskem a Čínou, popřípadě s jinými státy. I pro ně bude spolupráce s Řeckem lákavější, když bude v EU, než mimo ni.
Řeky teď vyléčí jen rodina
Vám nepřipadá přístup EU k ekonomické krizi Řecka v podobě vysokých půjček solidární?
Je otázka, na co evropské peníze byly použity. Byl podporován konzum řeckých občanů, ale ty evropské prostředky byly použity i na financování zbrojního arzenálu. Z toho měly profit zase konkrétní firmy, a to německé a francouzské. Nikdo z evropské reprezentace Řekům nedoporučí, aby škrtali v oblasti armády. Důvodem je zájem na společných obchodech na tomto poli.
Co Řekům v ulicích vadí víc: prohřešky bývalé politické reprezentace, nebo drastické škrty současných zákonodárců?
Vadí jim obojí. Několikrát bylo řečeno, že tento konkrétní balík úsporných opatření bude stačit. Ale následovaly další. Je to jako kdyby pacientovi nezabírala léčba a měla to vyřešit dvojnásobná dávka léku, který ale doteď nepomohl. Pro Řeky je to velká beznaděj a frustrace. Z celkové deprese teď Řeky dokáže zachránit jen rodina.
Protesty naposled vyvolala tragická zpráva o sebevraždě důchodce v Athénách. Bývalý lékárník se zastřelil kvůli vlastní bídné finanční situaci. Jak by si tento smutný signál měla vyložit řecká společnost?
Touto krizí by se Řekové neměli nechat odradit. Měli by se přes to všechno dál zajímat o veřejný život. Měli by vsadit na lidi, kteří za sebou mají zkušenosti, nejen politický původ.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop