Scruton: Svoboda pohybu oslabila nepřátelství v Evropě


Marie Bydžovská, Euroskop, 10.5. 2012

Britský konzervativní filozof Roger Scruton se v Praze zúčastnil debaty uspořádané právnickým spolkem Všehrd. Při této příležitosti se jej Euroskop zeptal na jeho názory na evropskou integraci, roli národních identit v Evropě, ale i na britskou a českou politiku.

V evropských zemích v posledních letech roste nevraživost mezi jednotlivými státy. Například karikatury německé kancléřky Merkelové připodobňující ji k Adolfu Hitlerovi by byly ještě před několika lety tabu. Čím si tento vývoj vysvětlujete?

Nepřátelství mezi státy vždy sílí, když země procházejí vnitřními problémy. Klasickým řešením domácích nepokojů je vyhlášení války sousedům, jak tomu bylo v případě francouzské revoluce, která v tomto ohledu stanovila model pro příštích 200 let. Na druhou stranu bychom ale neměli přehánět. Žádná z evropských zemí dnes ve skutečnosti necítí nepřátelství, které někteří z jejich občanů mohou občas vyjadřovat. Svoboda pohybu po celém kontinentu zmenšila pocit nepřátelství oproti tomu, jaký býval před staletími.


Britský konzervativní myslitel Roger Scruton (zdroj: čtk)


V dřívějším rozhovoru jste říkal, že jedním ze základních problémů evropské integrace je to, že její zakladatelé si mysleli, že národní identita musí být potlačena. Může ale silná národní identita existovat v integrované Evropě? Bude na překážku sjednocení Evropské unie?

Je reálné, aby vznikla evropská identita, která by vytvořila solidaritu a spojovala jednotlivé evropské národy? Může evropská integrace fungovat bez této solidarity? V jaké podobě?

I politik může jednat principiálně

Má Velká Británie zůstávat v EU? Přináší jí členství v EU více výhod nebo nevýhod?

Není jasné, zda členství v EU je pro Británii výhodné, či nikoliv. Jenomže protože politická elita nám zakázala o této otázce diskutovat, stejně jako politická třída v celé Evropě, nikdy se to nedozvíme.

Jak zpětně hodnotíte chování britského premiéra Davida Camerona na prosincové Evropské radě, když se rozhodl vetovat změnu primárního evropského práva? Bylo to správné rozhodnutí nebo to byla chyba?

Myslím, že bylo jistě dobré rozhodnutí vetovat změnu legislativy, která byla navržena pouze proto, aby zachránila projekt, ke kterému se Británie nikdy neupsala. Byl to vzácný příklad toho, kdy se britský premiér odmítl podvolit jakési iracionální šikaně, která dominuje evropskému procesu.

Myslíte si, že u něj převažovala motivace ekonomická – hájit zájmy londýnského finančního centra City nebo politická – získat body u euroskeptického křídla v konzervativní straně?

Jsem si jist, že oba tyto motivy byly určující. Je ale také možné, že David Cameron jednal z principu – dokonce i politici mohou jednat podle toho, co považují za správné.

V demokracii jsou chyby povolené

Za komunismu jste spolupracoval s českými disidenty a podporoval je. Jak se díváte na to, že nyní, více než dvacet let po sametové revoluci, v ČR preference komunistů rostou?

Komunistická strana začala život jako hlas protestu a zůstala by jím v případě, že by triumfovali menševici a kdyby se Lenin a jeho doprovod nechopili moci. Přestože všechno, čemu tato strana věří, je nesmyslné a všechny její cíle jsou nebezpečné, je to stále legitimní reprezentant lidí, kteří tímto způsobem přemýšlejí. Jejich problémem je to, že nikdy nepřijmou legitimitu žádného jiného postoje, než svého vlastního, a proto když se dostanou k moci, stanou se okamžitě nástrojem tyranie. Zcela jistě předpokládám, že získají příznivce, kdekoliv se lidé cítí bezmocní a naštvaní, protože slibují moc pro ty naštvané.

Nedošlo k současné politické situaci i kvůli chybám pravého politického spektra?

Pravicové politické strany zajisté udělaly chyby, které vedly k současné situaci. Nicméně jádrem demokratické politiky je to, že chyby jsou povolené, poznatelné a napravitelné – tři ctnosti, které nenajdete u komunistické strany.

Může se česká pravice nějak inspirovat u britských konzervativců a případně i naopak?

Myslím si, že české středo-pravicové strany by mohly inspirovat britskou konzervativní stranu, kdyby ona věděla něco o tom, jak v České republice vznikala pravicová politická scéna a proč reprezentuje opravdovou snahu o obnovu. Zda britská konzervativní strana může inspirovat Čechy, je spornější, jelikož tato strana ztratila víru sama v sebe a ve své principy.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Roger Vernon Scruton (* 1944) je znám především jako britský konzervativní filosof, estetik, politolog, spisovatel a hudebník. Vystudoval filozofii na Jesus College v Cambridgi, kde získal doktorát. Od roku 1971 do roku 1992 vyučoval a byl profesorem estetiky na Birkbeck College of London. V současnosti působí jako hostující profesor na Bostonské universitě a Univerzitě v St. Andrews. Roger Scruton se také podílel na činnosti tzv. „podzemní univerzity“ během komunistického režimu v tehdejším Československu. Spolu s mnoha dalšími kolegy ze zahraničí vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality