Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Miluju české pivo, ale Kafku si nepřečtu, říká velvyslankyně Irska

Mariana Pítrová, Marie Bydžovská, EUROSKOP, 6.3.2013
Alison Kelly - irská velvyslankyně

Irská velvyslankyně v Česku Alison Kellyová je v Praze právě jeden rok, zatímco její země nyní předsedá Radě Evropské unie. „S Čechy nás spojuje ironický až černý humor,“ tvrdí Kellyová a hovoří o tom, jak se vypořádává s bankovní krizí a jak změnila jejich pohled na sedmadvacítku.

Jako diplomatka jste procestovala svět, působila jste například v Madridu, Washingtonu nebo Káhiře. Teď probíhá Evropský rok občanství. Kdy jste se cítila jako pravá Evropanka?


Jsem vždycky pyšná, když vidím vlajku Evropské unie vedle těch národních, je to pro mě dramatická chvíle. Prakticky vidím výhodu v uvědomování si evropské identity hlavně díky probíhajícímu Evropskému roku občanství. Je to pro nás příležitost vytvářet naši budoucnost. Musíme si uvědomit, že Evropská unie není otázka institucí, není otázka členských států, ale tvoří ji 500 milionů obyvatel. Jedna z věcí, kterých jsem si všimla během mého působení ve Washingtonu, byla, že občané Evropské unie sice mají zpočátku rozdílné pohledy na různé problémy, ale vždy se dohodnou na společném řešení.


Udělala Evropa krok vpřed od doby posledního irského předsednictví, co se evropské identity týká?

Jistěže udělala. Nejvíce asi právě v době posledního irského předsednictví v roce 2004, kdy přistoupilo deset států, o dva roky později pak Bulharsko a Rumunsko. Takže z patnácti států jsme se přesunuli na pětadvacet a pak na sedmadvacet, což je obrovský skok. A pak jsme také uskutečnili významné institucionální změny, schválili jsme Lisabonskou smlouvu. Evropskou identitu zároveň spojilo euro, většina členských států má nyní společnou měnu. Právě euro vnímám jako velmi praktický ukazatel evropské identity.


Irská velvyslankyně Alison Kelly
Irská velvyslankyně Alison Kelly (foto: Velvyslanectví Irska)

 

Kvůli bankovní krizi muselo Irsko požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. Co si myslíte o současné ekonomické situaci země? Překonalo Irsko krizi a je jeho ekonomika na dobré cestě k uzdravení? 

Po nejhorším období krize irská ekonomika vstupuje už do třetího roku růstu. Irské hospodářství  roste rychleji než jakékoliv jiné v Evropské unii. Čísla napovídají, že jsme na správné cestě k ozdravení ekonomiky a že Irsko je v této věci flexibilní. Náš vývoz dosahuje úrovně před krizí, export zemědělských produktů dokonce oproti původní hodnotě narostl o 25 procent. V oblasti fiskální konsolidace jsme implementovali přes 80 procent opatření, která jsou nutná. Nejdůležitější je pro nás splnit podmínky programu, který stanoví požadavky pomoci Irsku od EU a Mezinárodního měnového fondu, a to nejlépe do konce tohoto roku tak, abychom se mohli plně vrátit na finanční trh.

 

Irové měli k Unii vždy velmi pozitivní vztah. Myslíte si, že během krize se na jejich postoji něco změnilo?

Věřím, že krize Irům pomohla lépe porozumět, jak důležitá je pomoc od Evropské unie a jejích členů. Zároveň ukázala, jak jsou členské ekonomiky provázané. Výsledky posledního průzkumu z loňského listopadu ukazují, že 67 procent Irů stále věří v euro. Je to o 12 procent méně než před krizí, ale pořád je ta podpora vyšší než průměr zbytku Evropy. Co se týče důvěry v Evropskou unii, ta klesla o tři procenta na 29 procent. V Irsku byl sice zaznamenán mírný odklon občanů od EU, ale bylo to stále v menší míře než ve zbylých členských státech. Myslím si, že vzájemnou důvěru posílí probíhající předsednictví, které lidem lépe osvětlí způsob a principy fungování Unie.

 

Spojuje Čechy s Iry něco víc než s jinými národy?

Myslím, že nás spojuje takový smysl pro ironický až černý humor. Moc mě těší, jak je v Česku populární irská hudba a tanec. Češi se zajímají i o náš jazyk a literaturu. Mnoho Irů v minulosti přišlo na území dnešní České republiky, ať už to byli mniši nebo slavný alchymista Kelley, který byl pravděpodobně Ir. Ve dvacátých letech zase Češi pomohli nastartovat v Irsku cukrovarnický průmysl, pomohli našim sklářům. Po vstupu České republiky do Unie v roce 2004 pak začali Češi objevovat náš pracovní trh. 

 

Jako velvyslankyně jste v Praze přesně rok. Překvapilo Vás něco na Češích a jejich mentalitě? Znáte nějaké české fráze?

Znám spoustu frází, jako “na zdraví”, “dobrou chuť” a další, ale Kafku zatím asi opravdu číst nebudu. Nicméně moje dojmy z České republiky jsou maximálně pozitivní, je pro mě čest reprezentovat Irsko právě u vás. Překvapilo mě, jak bylo lehké se tady zabydlet, začít pracovat, všichni mi vyšli vstříc. Ten rok tady jsem si opravdu užila.

 

Sama pracujete na významné diplomatické pozici. Jaký máte názor na návrh kvót pro ženy, který přišel od komisařky Viviane Redingové?

Vítám debatu, která se rozpoutala po představení návrhu paní komisařky Redingové, protože vývoj v oblasti rovných pracovních příležitostí žen byl v EU od prvních legislativních kroků na toto téma pomalý. První snahy tady byly už před čtyřiceti lety. Sama jsem se tomuto tématu věnovala už v sedmdesátých letech, ten pokrok je pomalý, potřebujeme opravdu efektivní nástroje k zajištění rovnoprávnosti. Musíme si uvědomit, že tato otázka se netýká jen žen, je potřeba poslouchat všechny názory v naší společnosti.

 

Tento měsíc čeká Iry Den svatého Patrika. Jak ho oslavíte tady v Praze?

Pro nás je tento svátek opravdu výjimečný a jsme pyšní na to, že se slaví všude po světě. Po České republice se koná také spousta událostí, tady v Praze například pořádáme recepci pro irskou komunitu. Česko-irská obchodní a kulturní asociace (CIBCA) organizuje při této příležitosti ples v Obecním domě. Letos pracujeme na celosvětovém projektu, jehož cílem je obléct světové památky na Den svatého Patrika do zelené barvy. Zelené budou egyptské pyramidy, Niagarské vodopády nebo opera v Sydney. Rádi bychom do tohoto projektu zapojili také Prahu. Máme ambici převléct jednu z místních významných památek do zelené, ale ještě to není jisté. Pokud se to nepovede letos, třeba budeme úspěšní příští rok.


Když budete slavit tady v Praze, dopřejete si spíš české pivo, nebo irskou whiskey?

Vždy piju české pivo, to prostě miluju.

Autor: Mariana Pítrová, Marie Bydžovská

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017