Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Oldřich Vlasák: Klaus by byl dobrý kandidát na předsedu Komise

Petr Zenkner, Euroskop, 28.3. 2013
Oldřich Vlasák - EP

S evropským poslancem a místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem ze skupiny Aliance evropských konzervativců a reformistů hovořil EUROSKOP o evropských fondech, jeho názoru na bankovní unii nebo výjimku z protokolu Listiny základních práv. Mluvili jsme také o možném zájmu Václava Klause kandidovat na post europoslance.

Evropským poslancem jste už od roku 2004. Vnímáte, že se postavení Evropského parlamentu jako instituce za tu dobu změnilo?

Evropský parlament Lisabonskou smlouvou významně posílil. Tím, že se spolurozhodování stalo standardní procedurou při přijímání legislativy, získal Parlament rovnocenné postavení jako členské státy v Radě ministrů Evropské unie. Narostly tak kompetence, narostl objem práce, narostly možnosti ovlivňovat jednotlivé evropské zákony. Viditelné je to například při probíhajících trialozích k evropským fondům, kde se s členskými státy za účasti Evropské komise doslova dohadujeme o každém paragrafu.

Klaus by se jako europoslanec nudil


Příští evropské volby budou v Česku probíhat téměř současně s parlamentními. Ovlivní to jejich průběh?

Souběh voleb je výjimečnou událostí a to i kvůli odlišné délce mandátů evropských a národních poslanců. Za běžných podmínek, opominu-li možnost předčasných voleb, je souběh vlastně možný jednou za dvacet let. Je přitom jasné, že pokud by byly volby současně, budou v debatách více rezonovat domácí témata, jako jsou daně, důchody, zdravotnictví apod. Pokud by proběhly odděleně, ale krátce po sobě, lze současně očekávat určité vyvažování hlasů, tj. odliv hlasů od vítězů pro rodící se opoziční hráče.

Co si myslíte o spekulacích, které se objevily v médiích kolem údajného zájmu Václava Klause kandidovat na post europoslance?

Prezident Václav Klaus má konzistentní a silné názory na evropská témata. Určitě by měl co sdělit a zcela jistě by v diskusích na evropské půdě byl rovnocenným partnerem. Myslím si ale, že by ho život řadového europoslance a s tím spojené neustálé cestování mezi Prahou, Bruselem a Štrasburkem i dlouhá technická jednání často končící až o půlnoci moc nebavil. Dokážu si ho představit jako kandidáta celoevropské politické strany do evropských voleb v roce 2014 na předsedu Evropské komise, například naší Aliance evropských konzervativců a reformistů, která patří mezi pět největších eurostran. To by mohla být jeho parketa a hřiště, kde by se utkal s takovými velikány evropské politiky, jako jsou Jean-Claude Juncker, Donald Tusk, Martin Schultz a dalšími.

Oldřich Vlasák
Evropský poslanec Oldřich Vlasák (zdroj: vlasak.net)


EP rozpočet zatím nezamítnul


Evropský parlament v březnu schválil deklarativní rezoluci, kde požaduje, aby s ním členské státy zahájily vyjednávání o změně současného návrhu víceletého finančního rámce. Čeho chtějí europoslanci dosáhnout?

Většina europoslanců požaduje především větší flexibilitu v otázce přeskupování částek mezi jednotlivými kapitolami a roky. V rezoluci se současně uvádí, že poslanci nechtějí nic měnit na výšce rekordně šetrného rozpočtu. Dohoda, které bylo přitom v Evropské radě dosaženo, omezuje maximální možné výdaje EU s 28 členskými státy na 959,99 miliardeurv prostředcích na závazky, což odpovídá 1 % hrubého národního důchodu EU a je tak výrazně méně než původně navrhovala Evropská komise.   Evropský parlament tak de iure současný návrh rozpočtu neodmítnul, opravdové hlasování parlamentu o víceletém rozpočtu je plánováno na červen. Parlament ale touto rezolucí „vystrčil růžky“ a ukázal, že je neopominutelným hráčem, se kterým je třeba jednat.

Co si myslíte o názoru, že nejlepším řešením krize eurozóny je vznik bankovní unie?

Náš stranický kongres bankovní unii odmítl. Nechceme, aby Češi svými úsporami ručili za vklady na Kypru, Itálii či Španělsku. Nejsme v eurozóně, problém se nás tak moc nedotýká. Tuzemský bankovní sektor je v dobré kondici, není tak třeba na bankovní regulaci nic měnit. Naopak jakékoliv oslabení domácího bankovního dozoru je pro nás nevýhodné. Bankovní unie navíc neřeší skutečné příčiny dluhové a úvěrové krize jako jsou nedostatečná konkurenceschopnost, přeregulované trhy, nákladný sociální systém a pomalé provádění reforem.

Evropské fondy rozdělují veřejnost na vyhraněné zastánce a odpůrce. Na jakou stranu byste se postavil vy?

Otázka evropských fondů poměrně pravidelně zaplňuje naše média. Na jednu stranu zde máme ukázky kvalitních projektů, nových staveb, rekonstrukcí, které by bez eurofondů byly jen těžko možné, na stranu druhou se dozvídáme o případech korupce, úředních pochybeních a souvisejícím „vracení peněz“ do Bruselu. Žádná legislativa, ani ta, o které v současnosti diskutujeme a která by měla platit v příštím roce, však tyto nešvary zcela neodstraní, ani není schopna vybrat ty nejefektivnější projekty. V Bruselu tak pouze rozhodujeme o pravidlech hry, jak proběhne vlastní utkání je na hráčích a trenérech u nás doma. Já osobně se v Bruselu zasazuji, aby tato pravidla byla co nejjednodušší a aby platily rovné podmínky pro všechny.

Snížení programů zjednoduší systém


Souhlasíte se snížením počtu operačních programů? Nepovede zrušení regionálních operačních programů k oslabení investic do jednotlivých krajů?

Dlouhodobě patřím mezi zastánce výrazného snížení počtu operačních programů a tím i zjednodušení celého systému rozdělování dotací. Pokud budou mít kraje jednoznačně definované kompetence a odpovědnosti v rodícím se integrovaném regionálním programu, paradoxně to může soudržnost a efektivnost investic v krajích naopak posílit, než když se dnes vše probíhá na úrovni uměle vytvořených regionů soudržnosti tzv. NUTSů. To stejné platí pro města a obce. Klíčové totiž nejsou operační programy, ale společná pravidla napříč evropskými fondy a jejich provázanost, která by měla umožnit realizovat integrované investice a projekty.

Přejděme ke Společné zemědělské politice, která stále tvoří významnou část rozpočtu EU. Nedává Unie na zemědělství zbytečně moc prostředků?

Z globálního hlediska je společná zemědělská politika jedním z největších nešvarů evropské integrace. Skutečnost, že v Evropě již půlstoletí někomu zakazujeme, aby pěstoval plodiny či choval zvířata, že část vyprodukovaného zboží likvidujeme, že uměle regulujeme a dotujeme část ekonomického odvětví, je skutečně neuvěřitelná. O Společné zemědělské politice však jakoby platilo, že zde byla, je a bude. Je tak zapotřebí v ní zajistit, aby čeští producenti měli stejné podmínky jako všichni ostatní a aby podmínky pro zemědělskou produkci byly odpovídající. Současně je potřeba stále více z tohoto měšce peněz podporovat také rozvoj venkova, který zvýší kvalitu života v malých obcích a městech. Je potřeba postupně ubírat na přímé podpoře zemědělcům, ale ve všech státech Evropské unie, včetně těch starých.

Řada Čechů zaznamenala existenci EU v podobě sporů o označení výrobků jako je máslo, syrečky nebo špekáčky. Má podle vás ochrana regionálních produktů smysl nebo je to jen velké divadlo?

S nadsázkou lze říci, že obal prodává zboží a vše je o marketingu. Pokud získáme ochranné zeměpisné označení na náš produkt, je to jistě dobrá věc. Upozorňuje se tak na unikátnost daného produktu a souvislost mezi výrobkem a prostředím, v němž výrobek vznikl a které ovlivnilo jeho jakost a charakter specifickými vlivy např. složením půdy, klimatem, přírodními surovinami, výrobní tradicí apod. Řada spotřebitelů se přitom již dnes rozhoduje na základě ochranných označení. Ochranu regionální a místních produktů je vhodné doplňovat jejich podporou například cestou společných regionálních značek nebo vymezených prodejních míst.

Proč Evropský parlament stále zdržuje schválení české výjimky z protokolu o Listině základních práv?

Celá záležitost okolo této tzv. výjimky je pro mě bouří ve sklenici vody. Přistoupení České republiky k protokolu bylo pod vedením prezidenta Václava Klause vyjednáno na summitu hlav států v roce 2009. Českým občanům zajišťuje dostatečnou ochranu Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku a není tak třeba „dvojích práv“. Snaha otevírat debatu na toto téma byla pouhým cvičením sociální demokracie, která se touto cestou snažila doma i v Bruselu zviditelnit.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Ing. Oldřich Vlasák

Evropský poslanec za ODS, zvolený poprvé v roce 2004. Jeho strana je součástí frakce Evropská konzervativní a reformní skupina (EKR). V současné době je místopředsedou Evropského parlamentu a členem výborů pro regionální rozvoj a pro dopravu a cestovní ruch. Předtím působil řadu let v čele Svazu měst a obcí ČR. Do svého zvolení do EP byl v letech 1998-2004 primátorem Hradce Králové, kde je nadále zastupitelem.

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017