Marie Bydžovská, Euroskop, 24.1. 2014
Při návštěvě Prahy hovořil Joseph Daul, předseda Evropské lidové strany – nejsilnější politické skupiny v Evropském parlamentu, s Euroskopem o nadcházejících evropských volbách, nárůstu podpory euroskeptických stran i české politice vůči Evropě.
V květnu se uskuteční v celé EU volby do Evropského parlamentu. S jakým výsledkem bude Evropská lidová strana spokojená?
Naším cílem je, abychom zůstali nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Na to se soustředí naše kampaň i naše práce. Samozřejmě jsme si vědomi, že se situace od posledních voleb změnila a narůstá síla populistických stran, jak napravo, tak nalevo, které nás určitě o některé hlasy připraví.
Připravujete se již na to, že příští Evropský parlament by mohl být výrazně euroskeptičtější? Považujete to za hrozbu?
Chceme na to upozorňovat v předvolební kampani, ukazovat, že extrémistické strany nenabízejí žádná řešení a pracují pouze se zjednodušujícími slogany. Třeba ve Francii v posledních volbách kraloval slogan o polských instalatérech, kteří ohrozí pracovní místa. Nikdy jsem ve Francii ale polského instalatéra neviděl. Naopak máme instalatérů málo a ocenili bychom, kdyby nějací z Polska přijeli.
Často slýcháme, že za krizi a za schodky rozpočtů může Evropa. Přitom evropský rozpočet schodek nemá, rozpočtové deficity vytvářejí vlády jednotlivých zemí. Evropa v tom nenese vinu. Naopak zachránila některé státy před krachem. Evropská solidarita pomohla Řecku a dalším zemím vyhnout se bankrotu.
Někteří ekonomové říkají, že by bylo lepší, kdyby tyto státy zbankrotovaly. Nezpomalila solidarita hledání řešení krize?
Jenomže ony by nezkrachovaly velké kapitály nebo státy, ale úspory či vkladní knížky běžných lidí, kteří celý život pracovali a šetřili. Přišli by o výsledky své celoživotní práce, při které si chtěli něco uspořit na pozdější časy. To je důvod, proč se EU snažila tyto vklady zachránit.
Joseph Daul ve své kanceláři (ilustrační foto), zdroj: Facebook/JosephDaul
Čtyři kandidáti na předsedu Komise
V nadcházejících evropských volbách budou celoevropské strany poprvé stanovovat své kandidáty na předsedu Evropské komise. Koho navrhne Vaše strana?
Pro Evropskou stranu lidovou to není novinka. Již před předchozími volbami jsme říkali, že strana, která vyhraje ve volbách, by měla navrhnout svého kandidáta na předsedu Evropské komise. My jsme uváděli, že naším kandidátem je José Manuel Barroso. Nová záležitost to je pro ostatní politické strany, které také začínají navrhovat své kandidáty.
V současnosti z tohoto důvodu jezdím do jednotlivých evropských zemí a zjišťuji, jakou mají čtyři kandidáti, kteří se zatím přihlásili, podporu. Oficiální kandidatury však budou předkládány až po 15. únoru. O jediném definitivním kandidátovi se rozhodne na sjezdu 6. a 7. března.
Kdo jsou tito čtyři kandidáti?
Řeknu vám jména v pořadí, jak mi byla prezentována – finský premiér Jyrki Katainen, bývalý lotyšský premiér Valdis Dombrovskis, bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker a komisař Michel Barnier z Francie.
Mohl by se stát předsedou Komise poprvé zástupce nové členské země? Jaké dáváte šance lotyšskému expremiérovi?
Pan Dombrovskis je pro mě vynikající kandidát již proto, jak vyvedl svou zemi z krize. Tato zásluha byla dovršena, když letos 1. ledna vstoupilo Lotyšsko do eurozóny. To považuji za jeho veliký úspěch.
Klaus nebyl můj šálek čaje
Souvisí vaše návštěva České republiky s očekávaným jmenováním nové vlády, v které by měla být i KDU-ČSL, členská strana Evropské strany lidové, které předsedáte?
Nepřijel jsem, abych se vměšoval do vnitřních záležitostí země, To nedělám nikdy. Respektuji zásadu subsidiarity. Hovořili jsme o mnoha věcech, i o evropské politice. Očekávám, že nová vláda povede politiku, která mi bude vyhovovat více, než u vlády předchozí, ale to je záležitost, do které se nemohu vměšovat.
Očekáváte velké změny v české politice vůči Evropě?
Sešel jsem se i s budoucím předsedou vlády panem Sobotkou a došel jsem k závěru, že se mohu plně spolehnout na budoucí působení České republiky v Evropě.
Zaznamenal jste změny v české politice vůči Evropě po odchodu Václava Klause z čela státu a nástupu Miloše Zemana do prezidentské funkce?
Ano, samozřejmě. Prezident Klaus byl osobnost, kterou jsem respektoval, byl demokraticky zvolen. Co se týče postoje k evropské politice, to nebyl můj šálek čaje.
Kdo by se mohl stát předsedou Evropské komise? |
|
Jyrki Tapani Katainen (1971) je předseda nejsilnějšího finského pravicového uskupení – Národní koaliční strany a od 22. června 2011 premiér. Předtím jej v roce 2008 deník Financial Times ocenil jako nejlepšího evropského ministra financí. Jean-Claude Juncker (1954) byl do loňského roku nejdéle sloužícím předsedou vlády v Evropě. V čele lucemburského kabinetu stál od roku 1995. Mezi lety 2005 a 2013 předsedal Euroskupině, v níž se schází ministři financí zemí eurozóny. Valdis Dombrovskis (1971) vedl lotyšskou vládu v letech 2009 až 2013. Předtím byl v roce 2004 zvolen do Evropského parlamentu. Rezignoval 27. listopadu 2013 kvůli tragické nehodě v obchodním centru v Rize, kde zřícená střecha zabila 54 lidí. Michel Barnier (1951) je komisařem pro vnitřní trh a služby. Předtím byl europoslancem a zastával různé ministerské posty ve francouzské vládě. |
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop