Euroskop, 19.4. 2014
KDU-ČSL má v současném Evropském parlamentu dva zástupce. Je to čtvrtá a poslední politická strana, která uspěla ve volbách v roce 2009. Její lídr Pavel Svoboda odpovídal na otázky Euroskopu.
Jaké priority chcete v Evropském parlamentu prosazovat?
Našimi prioritami jsou zaměstnanost, kvalita potravin a podpora rodin s dětmi. Pokud jde o zaměstnanost, chceme nasměrovat i evropské fondy na rekvalifikace nezaměstnaných, podpora malých a středních podniků (které zaměstnávají 2/3 lidí) a velká infrastrukturní díla.
Podpora rodin s dětmi na úrovni EU má podle nás mj. spočívat v osvobození produktů dětské spotřeby – plenky, sunar, dětská výživa apod. od DPH. Evropa vymírá a imigrace to nevyřeší, jen v ČR chybí 1 milion dětí – budoucích plátců důchodového a zdravotnického systému.
Kvalita potravin a potravinová diskriminace východních členských států se porjevuje mj. v tom, že se z východní Evropy stává popelnice Evropy – některé obchodní řetězce zásobují tuto část našeho kontinentu výrobky v nižší kvalitě za vyšší cenu, než pro západní členské státy EU. To je neslučitelné s hlavním principem EU – nediskriminací na základě státní příslušnosti.
I odstranění změn letního a zimního času lze řadit mezi naše priority.
Proč právě Vy byste se měl stát poslancem Evropského parlamentu?
Voliči by se měli rozhodnout pro mě ze dvou důvodů: protože prosazuji reálný program a protože mám odborné a jazykové předpoklady a zkušenosti. Pokud jde o program a jeho reálnost, KDU-ČSL je součástí nejsilnější frakce Evropského parlamentu – Evropské lidové strany a naši europoslanci se osvědčili jako ti nejpracovitější.
Odbornost, jazyky a zkušenosti mám tyto: jsem vysokoškolský učitel (PF UK Praha) – docent práva Evropské unie, bývalý náměstek ministra zahraničí, diplomat – velvyslanec ČR u Rady Evropy, ministr – předseda Legislativní rady vlády ČR. Mám k dispozici 6 jazyků, z toho angličtina a francouzština na úrovni státnice, dále němčina a ruština, pasivně polština a latina.
S kým byste v Evropském parlamentu za žádných okolností nespolupracovali?
Nespolupracoval bych s politiky, kteří pracují proti demokracii a lidským právům, proti hodnotovému základu Evropy a jejím křesťanským kořenům a proti zájmům České republiky.
Čeho byste v Evropském parlamentu svojí aktivitou chtěli v ideálním případě dosáhnout?
Chtěl bych prosadit výše uvedené priority, zlepšit vnímání ČR v EU, zlepšit informování v ČR o EU a pracovat pro to, aby Evropa jasně věděla, jaké hodnoty prosazuje a aby tyto hodnoty nezůstávaly jen na papíře.
Jaké jsou národní zájmy ČR v EU?
Těch je spousta. Z ekonomického pohledu být ekonomikou produkující vysokou přidanou hodnotu, což předpokládá podporu vědy, výzkumu a vzdělávání. S tím souvisí budoucnost zaměstnanosti u nás. V oblasti energetiky jde o oslabení energetické závislosti na Rusku a využití síly půlmiliardového trhu k dosažení co nejvýhodnějších cen při nákupu plynu a ropy právě jejich společným nákupem. Českým ekonomickým zájmem je i prosperita Německa a eurozóny, kamž jde většina našeho exportu, na čemž závisí až 1/3 českých pracovních míst.
Z bezpečnostního pohledu jde o posílení naší bezpečnosti, kterou jaksi mylně považujeme za samozřejmost. EU jako mírový projekt a NATO v tom sehrávají zásadní roli.
Českým národním zájmem je ale především nevymřít, jinak je vše ostatní zbytečné. Proto podporujeme rodiny s dětmi a EU v tom zatím dělá málo, protože členské státy ji k tomu nevybavily potřebnými pravomocemi.
Jste pro vstup ČR do eurozóny? Pokud ano, kdy a za jakých podmínek?
Pokud ekonomové řeknou, že je to výhodné, tak ano. Ostatně se k tomu ČR pro budoucnost zavázala. Euro ale není tak důležité jako to, abychom byli v jednom integračním „klubu“ s Německem, na němž ekonomicky hodně závisíme.
Jak by podle Vás měla EU vypadat na konci volebního období, tedy v roce 2019?
EU by měla být jednotnější hospodářsky, aby byla světově konkurenceschopnější a aby nemohly vznikat řecké scénáře, což předpokládá podporu vědy a výzkumu a větší spolupráci v rozpočtové a daňové oblasti, a jednotnější by měla být i v oblasti bezpečnostní spolupráce, což si představuji jako posilování interoperability a společné akceschopnosti jednotlivých armád členských států, ne jako budování společné armády.
Pavel Svoboda |
| Mezi lety 1984-1986 působil jako právník Ochranného svazu autorského, poté v letech 1989-1991 pracoval v Supraphonu. V letech 2004-2006 byl náměstek ministra zahraničních věcí ČR. V roce 2007 byl velvyslanec- stálý představitel ČR u Rady Evropy. V roce 2009 se stal ministrem bez portfeje a předsedou Legislativní rady vlády. V letech 2009-2013 zastával funkci místopředsedy KDU-ČSL. Zaměřuje se např. na autorské právo a na právo EU. |
Autor: Euroskop