Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Rumunská politika vůči EU. Jaká je?

Petr Zenkner, Euroskop, 29.5. 2013
Rumunsko - mapa

Rozhovor s rumunským státním tajemníkem ministerstva zahraničních věcí Georgem Ciambou, který má na starosti záležitosti Evropské unie.


Rumunsko je členem Evropské unie od roku 2007. Co je podle vás největším přínosem členství Rumunska v EU?

Pro Rumunsko má členství v EU mimořádný přínos, a to v celé škále oblastí, počínaje modernizací administrativy, ekonomickým růstem a společenským pokrokem konče. Tento komplexní proces modernizace byl podpořen základními evropskými hodnotami – demokracií, vládou práva a dodržováním lidských práv. Členství v EU mělo také přímý pozitivní účinek na životy rumunských občanů: volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob v rámci vnitřního trhu EU; větší míra obchodování; bezprecedentní pobídky pro přímé zahraniční investice a posílení podnětů na trhu, kde vládne vysoká míra konkurence.

Kromě toho posledních sedm let členství v EU se vyznačovalo také aktivním podílem Rumunska na strukturování Evropské unie a na utváření strategického profilu EU. Rumunsko se přímo podílelo na rozhodovacím procesu Evropské unie a dařilo se mu tento proces výrazně ovlivňovat. Také jsme díky tomuto měli příležitost propagovat své národní zájmy a budovat partnerství s podobně smýšlejícími členskými státy.

Také se díváme dopředu, máme zájem na Evropě, která bude zaujímat vůdčí postavení v oblasti obnovené podnikatelské činnosti, konkurenceschopnosti, inovací a výzkumu. Jak již nejspíš víte, Evropská komise odsouhlasila financování významného vědeckého výzkumného střediska Evropské unie v Rumunsku, tzv. projekt Extreme light infrastructure, který má sídlo v Národním institutu fyziky a jaderného výzkumu. Je to skvělá příležitost, jak přispět ke konkurenceschopnosti Evropy a k jejímu růstu, a Rumunsko má dostatečnou kvalifikaci, vzhledem ke svým zdrojům a potenciálu pro tyto přelomové obory budoucnosti.

Na závěr lze uvést jednoduché a pravdivé tvrzení o tom, jak rozsáhlý byl přínos členství Rumunska v EU; tím, že jsme se stali členem EU, jsme se vrátili do evropské rodiny, což samo o sobě přináší výhody i nevýhody, sny a výsledky, garance a příspěvky. Aby se vyjádřil smysl, jakým Rumunsko lne k Evropské unii, krátká, ale jednoznačná odpověď by zněla tak, že si již nelze představit Rumunsko, které by stálo mimo EU.

český a rumunský státní tajemník
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza se v květnu setkal s Georgem Ciambou, který má na rumunském ministerstvu zahraničí na starosti EU. Řešili vzájemnou spolupráci obou zemí v rámci Evropské unie. Bilaterální jednání se týkala klimaticko-energetické politiky. (foto: vlada.cz)


A možná naopak, čím Rumunsko přispělo Evropské unii?

V tomto kontextu lze jako pádný důkaz uvést přijetí strategie EU ohledně Podunají, což je rumunsko-rakouská iniciativa se značným potenciálem pro hospodářský a sociální rozvoj v pobřežních státech, jejímž cílem je posílit spolupráci v oblasti životního prostředí, dopravy a kvality vody. Jsme také hlavními propagátory spolupráce v černomořském regionu. Bez ustání podporujeme začlenění zemí západního Balkánu do Evropské unie a prosazujeme Evropskou politiku sousedství a Východní partnerství jako vhodné nástroje k vybudování oblasti v našem sousedství, která se bude vyznačovat stabilitou, bezpečností, modernizací a blahobytem.

Nabídli jsme své odborné znalosti při aplikování hodnot Evropské unie v jejím sousedství, tj. ve státech, které usilují o provedení reforem. V tomto duchu jsme pracovali během našeho předsednictví v SEECP (Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě; 2013-2014).

Vstup Rumunska do Schengenu


Rumunsko zatím není členem Schengenu. Jaké je realistické datum pro vstup Rumunska do schengenského prostoru?

Vstup do Schengenu je právem a zároveň závazkem, který Rumunsko přijalo v přístupové smlouvě. Splnili jsme veškeré požadavky vyplývající z schengenského acquis, což je skutečnost, kterou potvrdila Evropská komise, uznala Evropská rada společně s Evropským parlamentem a konečně znovu potvrdila Evropská rada.

Když vezmeme v úvahu veškeré úsilí, které jsme vynaložili na úrovni legislativní i finanční či prostřednictvím alokace lidských zdrojů, pak Rumunsko projevilo své odhodlání hrát konstruktivní roli uvnitř Evropské unie. Vynaložili jsme úsilí zejména k posílení bezpečnosti na vnějších hranicích EU, a to nejen kvůli smyslu pro odpovědnost za vlastní občany, ale také za občany Evropské unie. Rumunsko již vystupuje jako členský stát Schengenu a podílí se na všech činnostech vedoucích k zajištění evropského prostoru vyznačujícího se svobodou, bezpečností a spravedlností.

Tudíž očekáváme, že veškeré naše snahy budou uznány a požadujeme stejně spravedlivý přístup, jako ten, který byl uplatněn na členské státy Evropské unie, jež přistoupily k Schengenu v roce 2007. Vstup Rumunska do schengenského prostoru zůstává nadále aktuálním tématem evropské agendy, ale také prioritou pro Rumunsko. Nadále jsme pevně odhodláni dosáhnout tento legitimní cíl a pokračujeme v dialogu na toto téma s partnery z ostatních členských států, abychom vytvořili podmínky pro budoucí pozitivní rozhodnutí.

Přijetí eura


Jaké jsou plány Rumunska ohledně přijetí eura? Kdy byste chtěli euro přijmout?

Cílem Rumunska je nadále konsolidovat makroekonomickou a fiskální stabilitu dosaženou prostřednictvím reforem, které v sobě zahrnovaly opatření směřující k fiskální konsolidaci a politiku zaměřenou na podporu ekonomického růstu. Rumunsko již neuplatňuje postup při nadměrném schodku a má pozitivní hospodářský výhled, což dokládá nejvyšší dosažená míra růstu meziročního HDP v EU, které bylo dosaženo v posledním čtvrtletí roku 2013 (5,2 %) a v prvním čtvrtletí roku 2014 (3,8 %). Také se výrazně snížil schodek běžného účtu a inflace dosáhla svého historického minima.

Kromě toho má Rumunsko veškeré předpoklady k tomu, aby letos splnilo Maastrichtská kritéria týkající se inflace, což by de fakto zmanenalo, že splňuje veškerá kritéria pro vstup do eurozóny (inflace, úroková míra, stabilita směnných kurzů, schodek rozpočtu pod 3 % HDP a státní dluh nižší než 60 % HDP). Ceníme si toho, že takto pozitivní vývoj zvýší atraktivitu Rumunska pro zahraniční investory v nadcházejících letech a zároveň posílí přítomnost rumunských investorů na zahraničních trzích. 

Díky svému pozoruhodnému hospodářskému výkonu a aktivnímu podílu na společném úsilí směřujícímu k zajištění finanční stability a ochraně ekonomické konkurenceschopnosti v Evropě, je Rumunsko na předním místě správy ekonomických záležitostí EU. Za další, pokud jde o reálnou konvergenci, Rumunsko učinilo značný pokrok za poslední dva roky, mimo jiné v porovnání s ostatními členy EU dosáhlo nárůstu HDP na hlavu.

Významný hospodářský pokrok v průběhu roku 2013 a povzbuzující prognóza pro nadcházející léta společně tvoří reálné předpoklady pro dosažení nominálních konvergenčních kritérií ve střednědobém výhledu a také pro přiblížení se k reálné konvergenci. V tomto kontextu se závazek rumunské vlády ohledně přijetí eura stane dosažitelným a nutným cílem 1. ledna 2019.

Rumunský eurokomisař


Současným představitelem Rumunska v Evropské komisi je Dacian
Cioloş. Má v Rumunsku podporu pro to, aby pokračoval ve své práci také v nové Komisi? Připadají v úvahu nějaká další jména?

V tomto okamžiku je předčasné hovořit o rozhodnutí ohledně nominace nového rumunského komisaře, ale v současnosti analyzujeme možnosti týkající se budoucího představitele Rumunska v nové Evropské komisi stejně tak jako to činí ostatní státy.

Dacian Cioloş měl velmi dobré výsledky jako člen Evropské komise. Je to profesionál, dostatečně reprezentativní pro Rumunsko v institucích Evropské unie a díky svým výsledkům dosáhl zaslouženého uznání. V tomto ohledu mohu zmínit završení úspěšné reformy společné zemědělské politiky, ke kterému došlo během jeho funkčního období a také pod jeho přímým vedením.

Bude Rumunsko usilovat o stejné portfólio i v nové Evropské komisi?

Již z principu je cílem Rumunska udržet si konzistentní/relevantní portfólio, které bude mít podobný význam jako to současné. Naším cílem je, abychom se nadále mohli výrazným způsobem podílet na dalším rozvoji evropského projektu.

Využití fondů EU


V současné době se připravují pravidla pro fondy EU na příštích 7 let. Jaké změny plánuje Rumunsko v porovnání s uplynulými sedmi lety?

Evropské fondy jsou zásadním nástrojem k prosazování rozvoje a dosažení reálné ekonomické konvergence, a z tohoto pohledu je hlavním cílem Rumunska nadále zlepšovat absorpční míru. Tudíž naším neutuchajícím zájmem je zefektivnění tohoto specifického institucionálního a právního rámce. Rumunsko již předložilo Evropské komisi svůj národní plán využití fondů z Evropského strukturálního a investičního fondu na léta 2014 až 2020, který je také známý jako Dohoda o partnerství. Tento dokument bere v úvahu jednak změny, které byly učiněny na úrovni Evropské unie v souvislosti s rámcem pro přístup k fondům EU, jednak nové priority rozvoje pro Rumunsko, vzhledem ke specifickému kontextu úrovně EU a úrovně národní.

Zároveň změny, které si představujeme, se také týkají národního institucionálního rámce, který má zajistit koordinaci procesu implementace, čímž vycházíme z poučení, které jsme si vzali z finanční perspektivy z let 2007-2013. Z tohoto pohledu bude implementace fondů EU v letech 2014-2020 mnohem efektivnější, a to díky zjednodušení institucionálního rámce a lepší koordinací daného systému.

Cílem nového rámce bude zajištění efektivnějšího implementačního procesu a zároveň snížení administrativní zátěže. Kromě toho, tématické soustředění fondů povede k zajištění vysoké míry investic pro prioritní cíle a zároveň se zajistí kontinuita v podpoře rozsáhlých intervencí, které byly zahájeny během programového období let 2007-2013.

Je Rumunsko spokojené s částkou, která půjde na společnou zemědělskou politiku podle nové finanční perspektivy?

Během vyjednávání o současném mnohaletém finančním rámci si Rumunsko stanovilo zemědělskou politiku za jednu ze svých klíčových priorit. Rumunsko si uvědomovalo, že je třeba brát ohled na zásadní ekonomické výzvy, před které byla Evropská unie postavena a také to, že je třeba včas dosáhnout konečné dohody v této otázce tak, aby se zajistila správná implementace. V tomto kontextu Rumunsko podpořilo konečný kompromis týkající se reformního balíku společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) vzhledem k tomu, že opatření, která vyplývají z nových nařízení týkajících se přímých plateb a rozvoje venkova v novém mnohaletém finančním rámci budou mít pozitivní dopad na utváření budoucnosti evropského zemědělství a potažmo i na zemědělství Rumunska.

Pokud jde o faktické alokace SZP na základě nového finančního rámce, pak Rumunsko získá 17,5 miliard eur, což představuje nárůst o 27 % v porovnání s předchozími alokacemi (13,8 miliard eur). Kromě toho pokud jde o první pilíř (přímé platby), Rumunsko obdrželo 10,3 miliard eur, tj. o 47,5 % více než v předchozím mnohaletém finančním rámci. Fondy rozdělené v rámci pilíře rozvoje venkova zaznamenaly pokles o 13,5 % (7,1 miliard eur v porovnání s 8,2 miliardy eur z předchozího rámce). Zároveň je tu princip flexibility, který lze uplatnit na převod fondů mezi oběma pilíři až do výše 25 %, což poskytuje významný manévrovací prostor pro efektivní využití fondů na zemědělství.

Podunajská strategie


Rumunsko je jedním z nejaktivnějších států v rámci Podunajské strategie. Investujete zde značné politické a finanční zdroje. Jaké jsou hlavní přínosy pro Rumunsko?

Strategie EU pro Podunají je projektem, který především napomáhá ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji ve státech Podunají, což s sebou přináší zjevné výhody v oblasti ekonomické výměny, společných projektů atd. Navíc tato strategie slouží jako platforma pro to, aby se státy prakticky účastnily integrované spolupráce díky tomu, že podněcuje koordinaci národních priorit v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje a vytváření koherentních projektů, které mají silný a jednotící dopad napříč celým makroregionem.

Výhody Podunajské strategie také zahrnují zlepšování životní úrovně občanů, neboť tento mechanismus napomáhá vytváření pracovních míst, rozvoji obchodních projektů, posílení konkurenceschopnosti a atraktivity měst a obcí. Mezi ekonomické výhody lze zařadit podněcování partnerství a spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, vytváření nových obchodních příležitostí a podpora investic ve strategických oblastech jako je dopravní infrastruktura, životní prostředí či energetika.

Implementace Podunajské strategie výrazně přispívá k ochraně životního prostředí, neboť dochází ke zlepšování kvality vody, vzduchu a půdy, a zároveň se snižují rizika přírodních pohrom, například prostřednictvím projektů zaměřených na prevenci povodní či rozšiřování pouští.

Z tohoto pohledu má Rumunsko významnou odpovědnost jakožto koordinator Prioritní oblasti č. 5 v rámci Strategie – rizika pro životní prostředí. Máme také přímý zájem na ochraně životního prostředí a biodiverzity, vzhledem k tomu, že ústí Dunaje ležící v jihovýchodní části Rumunska je domovem pro více než 300 druhů ptactva, 45 druhů ryb, 23 přírodních ekosystémů a je tak jedním z nejcennějších přirozených prostředí v Evropě pro živočichy žijící v mokřadech a pro svou biodiverzitu.

Ukrajinská krize


Rumunsko je blíž k Ukrajině než Česká republika. Jak by se podle Rumunska měla Evropská unie zachovat v ukrajinské krizi?

Jsme přesvědčeni o tom, že Evropská unie by měla hovořit jedním hlasem a jednat odhodlaným a koherentním způsobem při řešení krize na Ukrajině. EU si musí zachovat svůj postoj a hájit a prosazovat principy mezinárodního práva, které byly a stále jsou jasně ignorovány Ruskem. EU musí vynaložit veškeré možné úsilí k dosažení mírového řešení současné krize tak, aby zahrnovalo všechny zainteresované strany a respektovalo plnou suverenitu a teritoriální celistvost Ukrajiny.

Zároveň Ukrajina potřebuje podporu Evropy, zejména pokud jde o konkrétní ekonomickou pomoc. V tomto kontextu očekáváme, že nedávno utvořená „Podpůrná skupina pro Ukrajinu“ prosadí náležité návrhy týkající se Ukrajiny, které budou mít měřitelné výsledky pro ukrajinskou ekonomiku a obyvatelstvo. Rumunsko také žádá posílení technické a finanční pomoci Evropské unie pro Ukrajinu.

Užší vztahy s EU představují nezbytný nástroj pro modernizaci a posílení vnitřní stability a rozvoje na Ukrajině, a to na úrovni politické, sociální i ekonomické; Rumunsko uvítá, poté, co již byly podepsány politické kapitoly asociační dohody s Ukrajinou, podepsání také zbývajících částí dohody, včetné té pojednávající o Dohodě o hluboké a komplexní zóně volného obchodu.

Moldavsko v EU


Rumunsko přímo sousedí s Moldavskem. Jak vnímáte možnost členství Moldavska v Evropské unii?

Volba Evropy je jediný možný způsob k zajištění stabilní a prosperující budoucnosti pro všechny občany Moldavské republiky. Zrovna nedávno, 28. dubna se Moldavská republika stala první zemí Východního partnerství s bezvízovou povinností, čímž se završil velmi složitý reformní proces a proces sbližování právních předpisů, který byl zahájen před čtyřmi lety. Pevně věříme, že nejpozději do června Moldavská republika podepíše asociační dohodu, včetně části týkající se volného obchodu, a očekáváme její bezodkladnou ratifkaci  parlamentem v Kišiněvu.

Zde se ukazují hmatatelné výhody, které lze očekávat na cestě směřující do EU, jež přibližuje Evropu k občanům a činí ji tak přístupnější. Také to dokazuje – všem, kteří by o tom mohli pochybovat – že EU vše důsledně dodržuje pokud jsou respektovány veškeré závazky a vykonávány potřebné reformy.

Myslíme si, že z dlouhodobého hlediska potřebuje Moldavská republika ambicióznější cíle. Mnohokrát již v minulosti dokázala, že je odhodlaná a schopná přijmout dalekosáhlé politické závazky na této cestě. Na naší straně, tj. na straně evropského demokratického společenství, bychom měli zvážit vytvoření odvážné vize do budoucna.

Rumunsko silně podporuje evropskou perspektivu Moldavské republiky. Jsem přesvědčen o tom, že si Moldavská republika zaslouží toto vizionářské smýšlení ze strany EU, tj. takové, které by se dívalo nad současný rámec a stanovilo by strategické cíle – směrem ke konečnému členství.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017