Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak je Česko připraveno na Ebolu?

Lucie Priknerová, Euroskop, 29.10. 2014
Ebola

Na virové onemocnění Ebola zemřelo již téměř 5 tisíc lidí. Jak je Česká republika připravena na možnou hrozbu se Euroskop zeptal hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty.


Západní Afriku trápí epidemie eboly už měsíce. Šlo podle Vás bojovat účinněji? Pokud ano, tak jakým způsobem?

Účinnost protiepidemických opatření je závislá na schopnosti lokálních zdravotních systémů vyrovnat se s hrozbami. Ale místní zdravotníci musí mít potřebnou oporu ve společnosti. Kromě socioekonomické úrovně a stavu jejich zdravotnictví, je to hlavně reflexe hrozby celou společností. Především v uvědomění si vlastního problému a cest k jeho řešení.

V případě, že místní zdravotní systémy mají nedostatky, které nelze během krátké doby eliminovat, je jediným účinným řešením pomoc zvenčí, která mimo jiné zahrnuje i vývoj a zavedení účinné vakcíny proti Ebole.

Izolace Afriky nepomůže


Bylo by podle Vás řešení zasažené africké státy izolovat a poslat nejlepší možné prostředky k boji s Ebolou?

To by nepomohlo. Striktní izolace zasažených států by v konečném efektu znamenala zásadní překážku pro pomoc zvenčí.


Jaké jsou nejrizikovější cesty pro šíření eboly v rámci EU?

Česká republika nemá přímé letecké spojení s Guineou, Libérií a Sierra Leone. Nicméně při současné vyspělosti letecké dopravy a především s ohledem na stále častěji využívaný, finančně méně náročný způsob osobní letecké dopravy s přestupy ve vzdálenějších destinacích, nelze vyloučit, že k případnému importu Eboly by mohlo dojít z jakékoliv zahraniční destinace.

Do jaké míry je EU v boji proti šíření eboly koordinovaná a co si určuje členský stát?

EU koordinuje boj proti Ebole především ve Výboru pro zdravotní bezpečnost EU. Jedná se především o otázky spojené s humanitární pomocí, hodnocením rizika šíření původce a s  evakuací. Nastavení vlastních opatření je v gesci jednotlivých členských států EU.

Postup ČR proti Ebole


Jak by ČR postupovala, kdyby se u nás potvrdil první případ eboly?

ČR by postupovala v souladu se směrnicemi, které vláda schválila 9. ledna 2013. Tyto směrnice (č. 14 a č. 15) upravují postupy a činnosti při podezření na Ebolu na palubě letadla a ve zdravotnickém zařízení, kde je zjištění výskytu nejpravděpodobnější (adekvátně by byly realizovány i jinde). Opatření spočívají v izolaci nemocného, vyhledání a zdravotním dohledu nad kontakty a dekontaminaci v ohnisku nákazy.


Pokud by se Ebola v Česku rozšířila, můžete uvést škálu opatření od těch minimálních, až po ta maximální, která by Ministerstvo zdravotnictví mohlo udělat? Má ČR možnost např. uzavřít hranice, nebo je vázaná Schengenskou dohodou?

S ohledem na epidemiologické charakteristiky Eboly je její masivní šíření v podmínkách EU i ČR nepravděpodobné. Česká republika má vypracované postupy pro zavedení kontrol a protiepidemických opatření na vybraných hraničních přechodech, na mezinárodních letištích v ČR byl zaveden tzv. vstupní screening.


Co můžeme ještě udělat, aby se šíření Eboly co nejvíce omezilo?

Obecně platí stejné hygienické zásady jako při prevenci ostatních infekčních nemocí. Především důsledná hygiena rukou častým mytím po kontaktu s předměty sdílenými v rámci komunity, jakými jsou například mince a bankovky, madla a ovladače v MHD, nákupní vozíky a košíky atd. Dalším zásadním opatřením je důsledný monitoring epidemiologické situace, informovanost veřejnosti, ale třeba i aktivní vyhledávání lidí přijíždějících ze zasažené oblasti a individuální hodnocení jejich zdravotního rizika (např. zahraniční studenti).

Ebola versus HIV


Mohl byste srovnat způsoby šíření HIV/AIDS a eboly? V čem je ebola specifická?

Nákaza HIV/AIDS u lidí není, na rozdíl od Eboly, vázána na přírodní ohniska nákazy. Indexové případy Eboly a navazující epidemie této nákazy vznikly, v dosavadní historii této nemoci, která čítá doposud celkem 25 epidemických vzplanutí, vždy na africkém kontinentu, dominantně s vazbou na deštné pralesy. První případy Eboly byly popsány v polovině sedmdesátých let 20. století, zatímco HIV/AIDS byl popsán na počátku 80.tých let 20. století.

Ebola není, na rozdíl od HIV/AIDS, typická nemoc s dominantně sexuálním mechanizmem přenosu.  Odlišná je i inkubační doba a klinický průběh. Od ostatních infekčních nemocí se Ebola liší vysokou úmrtností, která může dosahovat až 90 %.


Několik informací o krocích EU vůči Ebole


Nákazu, která nejvíce zasáhla země Guinejského zálivu (Guinea, Libérie a Sierra Leone), se stále nedaří zastavit. V Senegalu a nejlidnatějším africkém státu Nigérii se v poslední době neobjevily nové případy podezření na nemoc a Světová zdravotnická organizace je tak prohlásila za země bez Eboly. Ve Španělsku mezitím bojuje o život také zdravotní sestra Theresa Romerová, ta se stala prvním známým případem, kdy k nákaze člověka nedošlo přímo v Africe. Podle BBC si Ebola v západní Africe zatím vyžádala přes 4 500 obětí.

O koordinaci boje s touto nemocí se snaží nejen Evropská unie a Spojené státy. V říjnu se v Lucemburku sešli ministři EU.

S plánem „70-70-60“ přišla také Mission for Ebola Emergency Response, která spadá pod OSN. Podle něj by se během následujících 60 dní mělo bezpečně spálit 70 procent těl zesnulých na ebolu a izolovat v západní Africe 70 procent případů lidí podezřelých z nákazy touto nemocí.

EU v boji s epidemií spolupracuje s některými partnerskými institucemi např. Světovou zdravotnickou organizací, Mezinárodní federací Červeného kříže a Červeného půlměsíce a Lékaři bez hranic. Na poslední Evropské radě se dohodl i vznik postu evropského koordinátora, který bude zajišťovat efektivní koordinaci mezi členskými státy EU, EU a OSN.

O novém koordinátorovi EU proti Ebole jsme psali zde


Unie dosud na boj s Ebolou dala přes 500 milionů eur, z toho Velká Británie 158 milionů eur a Německo 101 milionů eur. Bill Gates poslal 38 milionů eur a Mark Zuckerberg 19 milionů eur.

V boji s nemocí se výrazně angažuje Velká Británie, která se snaží pomoci zejména v Sieře Leone. Když si EU jako svůj cíl stanovila navýšení příspěvku pro omezení šíření nemoci na více než 1 miliardu eur, britský ministr zahraničí Philip Hammond apeloval na ještě větší finanční zapojení EU: „Máme pouze krátké okno pro to, abychom lépe zvládli situaci a zabránili nekontrolovatelnému šíření nemoci“, citoval Hammonda server Daily Mail.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017