Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Anketa: Co přinese Junckerův balíček pro Česko?

Petr Zenkner, Euroskop, 19. 12. 2014
Euro

Oslovili jsme české odborníky na EU, aby nám řekli svůj názor na možnosti, které vyplývají z Junckerova balíčku. Výsledek si přečtěte na Euroskopu.

Vladimír Bartovic, Europeum


Hlavní částí Junckerova balíčku je vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. I když Juncker říká, že jeho balíček obsahuje 315 miliard EUR, samotný fond bude disponovat částkou pouze 21 miliard EUR. Astronomických 315 miliard Juncker získal díky započtení tzv. multiplikačního efektu, kdy jedno euro investované z fondu má vyvolat celkové investice v hodnotě patnácti EUR.

Investice mají být určeny do “infrastruktury, zejména do širokopásmových a energetických sítí a dopravní infrastruktury, zejména v průmyslových centrech, do vzdělávání, výzkumu a inovací, jakož i do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti”. V České republice tedy určitě existují projekty, které by naplnily zaměření fondu. Vzhledem k nízké schopnosti země čerpat již přidělené peníze z evropských fondů a faktu, že v případě fondu se bude jednat zejména o úvěry, záruky a kapitál, pochybuji o jeho využití a významném přímém přínosu pro ČR.


Jaroslav Šonka, autor publikace „Srozumitelně o Evropské unii“


Okolo EU existuje trochu nepříčetná atmosféra, kdy se na jedné straně snižuje rozpočet a volá se po zmenšení oblasti unijních kompetencí, ale zároveň se unijní instituce kritizují, že nic nedělají. Juncker se to teď snaží tímto svým balíčkem změnit. V Německu se objevila kritika, že Junckerův balíček členským státům pouze umožňuje, aby se obsloužily podle vlastních přání, a díky tomu byli všichni uspokojeni. To je sice částečně pravda, ale smysl a naději na úspěch stejně mají pouze projekty, které jsou připravené a promyšlené. Musí se jednat rychle, protože celý přípravný proces oponentsky hodnocených a společně připravovaných projektů trvá roky a jako opatření k podpoře současného konjunturního vývoje vhodné nejsou.

Více na Euroskopu o Junckerově plánu na podporu investic 

 
 
 

 

Radko Hokovský, Evropské hodnoty


Investiční balíček nové Komise je ukázkou snahy Junckera chovat se jako politický leader exekutivy, aniž by k tomu ovšem měl nástroje a pravomoci jako národní premiéři. Ve svém plánu pro EU velkolepě slíbil investice ve výši 315 miliard eur do roku 2017, aniž by ovšem nad takovými prostředky měl plnou kontrolu nebo si je mohl půjčit, jak to občas dělají národní vlády. Ve finále tedy půjde jen o 21 miliard eur z veřejných prostředků, které byly původně určeny na jiné investice. Drtivá většina prostředků má tedy ve skutečnosti přijít od soukromých investorů, jejichž ochota zapojit se do Junckerova plánu rozhodne o tom, zda celá iniciativa neskončí jako nesplněný, či nesplnitelný politický slib. Šéf Komise má problém s tím, že sám v kampani sliboval pracovní místa, což si dal jako hlavní prioritu. V realitě má však minimum nástrojů, jak je skutečně zajistit, přesto je k tomu tlačen evropskými socialisty, kteří by chtěli investice z veřejných zdrojů ještě rozšířit.


Lubor Lacina, Mendelovo evropské centrum


Jakékoliv investice do vylepšení dopravní infrastruktury, větší diversifikace energetických zdrojů a zásob pro období krizí, investice do oblasti životního prostředí a digitalizace společnosti jsou žádoucí, především pokud nezvyšují výdaje veřejných rozpočtů.

Občané vždy budou pozitivně hodnotit vyšší standard bydlení, dopravy, energetické bezpečnosti nebo rychlejší připojení na internet. Bez ohledu zda investice pochází z evropských zdrojů nebo domácích veřejných rozpočtů bychom si však vždy měli kriticky klást otázku: přinesou tyto investice budoucí ekonomický růst? Jedná se skutečně o produktivní investice s vysokým multiplikačním efektem? Nebo pouze o prostředky, jež vytvoří pracovní místa v průběhu jejich realizace (stavby dálnice, budování čističky odpadních vod, opravy bytového fondu) a následně zvýší komfort pro občany tyto výstupy investic využívající?

Jednotlivec bude vždy podporovat snahy o vylepšení infrastruktury, kterou využívá. Příklad japonské ekonomiky, která vytvořila pro své občany téměř ideální prostředí pro život, ale která se již dvacet let potácí mezi růstem a „nerůstem“ by měl však být varující. Vždy by měla být kladena otázka, vytváří veřejné investice i potenciál pro budoucí ekonomický růst? Nebudou tyto typy investic pouze „vytlačovat“ soukromé investice, které mohly být použity na komercionalizaci inovačních projektů v produktivním sektoru? Skutečně výstavba nové dálnice přitáhne do regionu nové investice, které vytvoří nová pracovní místa?

Prostředky z tzv. Junckerova balíčku by tedy měly být směřovány prioritně na projekty, u nichž je předpoklad vysokého multiplikačního efektu. Tedy toho, že veřejná investice přitáhne soukromý kapitál především v podobě produktivních a vysoce konkurenceschopných produktů a služeb, jež budou garantovat jak trvalý růst zaměstnanosti, tak konkurenceschopnosti české ekonomiky.


Ondřej Krutílek, Centrum pro studium demokracie a kultury,
B&P Research


Pochopitelně bych si přál, aby toho bylo co nejvíc. Když už Česko každý rok platí nemalé prostředky do unijního rozpočtu a s čerpáním peněz ze strukturálních fondů má dlouhodobě problémy. Junckerův balíček ale spásu nepřinese. Svým charakterem je výrazně blíž tzv. komunitárním programům administrovaným přímo z Bruselu - a s nimi mají české subjekty ještě horší zkušenosti než s programy operačními, šitými alespoň v rámci možností na míru tuzemským podmínkám. Mnohem důležitější je ale to, zda vůbec bude o co hrát. Evropská komise balíček zatím plní hlavně silnými výroky o mocném pákovém efektu - a výrazně méně penězi. Ba co víc, nepředpokládá, že by tomu ze strany EU mělo být do budoucna jinak. Proto se obávám, že Junckerův balíček skončí podobně jako jiné všeobjímající plány EU. Neslavně.

 

Jiří Čáslavka, Glopolis


Junkerův balíček je zde především pro země, které nemají přístup ke kohezním fondům, i když to takto oficiálně samozřejmě nikdo neřekl. Teoreticky ty peníze samozřejmě čerpat můžeme, ale vzhledem k absorbční kapacitě naší ekonomiky neočekávám, že bychom u nás našli tolik zajímavých projektů nad rámec možností prostředků, které máme k dispozici ze strukturálních fondů. Tyto prostředky jsou určeny přímo pro nás, nemusíme o ně soupeřit s ostatními, soustřeďme se především na ně, ať za pár let nečelíme obdobným problémům jako dnes, že ty peníze nedokážeme využít. Navíc Junkerův balíček je založen především na tzv. finančních nástrojích (kohezní fondy částečně taky) a reálných peněz tam zase tak moc není.


Vít Klepárník, Cesta


Vzhledem k tomu, že ČR nemá takové zkušenosti se zapojením soukromých zdrojů do veřejných projektů, byl bych střízlivý vůči velikosti výnosů „Junckerova balíčku“ pro Českou republiku. Návrh by mohl mít pozitivní efekty a mohl přinést zkušenosti, zvláště v probíraných oblastech investic jako je mezinárodní doprava a datové sítě; osobně však vycházím z rozhodující úlohy státu v investičních iniciativách a mobilizaci finančních (i dalších) zdrojů pro ně. Iniciativu bych uvítal a zapojil se do ní, ale – jak naznačil i Bohuslav Sobotka – spoléhal bych se, kromě vlastní iniciativy, také na fond koheze a evropské strukturální fondy.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017