Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Anketa o českých zájmech v EU pokračuje

Lucie Priknerová, Euroskop, 17.2. 2015
Česká vlajka

Jaké priority považují čeští poslanci a senátoři za český národní zájem v Evropské unii? Přečtěte si odpovědi pro Euroskop.


OTÁZKY EUROSKOPu:

1. Jaké priority považujete Vy osobně za takový český národní zájem, že by neměly chybět v připravované koncepci působení ČR v EU?

2. Jaký maximální počet priorit je podle Vás ještě efektivní?

 

Ondřej Benešík (KDU-ČSL), předseda Výboru pro evropské záležitosti, PSP ČR

1. Určitě jsou to zejména otázky týkající se energetiky a azylové a migrační politiky. Velkou pozornost musíme věnovat i kohezní politice a možná pro některé překvapivě bychom se měli zaměřit i na podporu jazykového vzdělávání. Znalost cizích jazyků není v České republice dostatečná, což například omezuje naše schopnosti plně využívat jednotného trhu nebo vzdělávání v zahraničí.

2. Záleží na tom, jak široce jsou jednotlivé priority pojaty. Myslím ale, že návrh strategie pro fungování ČR v EU je racionální a množstvím priorit přiměřený.

 

Václav Hampl (KDU-ČSL-SZ), předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie, Senát ČR

1. Jsem přesvědčen, že přiměřeně dobře fungující Evropská unie a naše plné členství v ní je bytostným dlouhodobým zájmem České republiky v globalizujícím se, ale také polarizujícím se a stále velmi nebezpečném světě. Tomu musí odpovídat i naše priority pro působení v EU, především konstruktivní proaktivní přístup. Samozřejmě nikoli zavírání očí před problematickými aspekty současné EU, ale vstřícná spolupráce s dalšími zeměmi na jejich redukci a eliminaci. Je nezbytné, abychom byli svými partnery v EU vnímáni jako čitelný, solidní a stabilní partner.

Proto si myslím, že by mezi prioritami ČR neměla chybět podpora:

  • svobody, bezpečnosti, stability a práva nejen v samotné EU ale v nynější bouřlivé době také v jejím bližším či vzdálenějším sousedství;
  • vzdělávání, vědy a inovací;
  • udržitelného rozvoje, především pak znalostní ekonomiky s přihlédnutím k strukturálním charakteristikám současné české ekonomiky a predikcím jejího a celkového evropského vývoje;
  • racionalizace a bezpečnosti dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury;
  • kohezní politiky napříč státy i regiony;
  • podpora ekonomické konkurenceschopnosti na globálním trhu při zachování sociálních, zdravotních, pracovně-právních a ekologických standardů.

2. Efektivní a strategické je dle mého názoru priority strukturovat podle jejich tematického zařazení, předpokládaného či skutečného načasování a jejich důležitosti do několika kategorií tak, aby mohla ČR co nejefektivněji politiky ovlivňovat a spoluvytvářet. Z hlediska počtu priorit prvního řádu je podle mého názoru efektivní stanovit cirka pět hlavních priorit či oblastí, na kterých lze udržovat politickou pozornost a v rámci situace pak mezi nimi přesouvat pozornost a prvořadý akcent bez toho, aby byly zanedbány další důležité oblasti.

 

Jan Hajda (ČSSD), předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Senát ČR

1. Za jednu ze zásadních priorit považuji zvýšení, resp. dosažení soběstačnosti ČR ve výrobě potravin a zemědělských produktů. Jednoznačně by to snížilo závislost ČR na dovozech a přispělo k řešení zaměstnanosti, ať už na venkově, či ve městech, kde by zemědělské produkty byly zpracovávány. ČR by mohla využít vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu.

Za další priority považuji energetickou strategii ČR (např. vyjasnění další výstavby JE Temelín či Dukovany), dopravní koncepci ČR (např. dostavba dálnice Brno – Vídeň, kdy ze strany Rakouska byl stanovený závazek dodržen, ale ČR nemá dosud ani územní rozhodnutí). 

2. Čtyři – zemědělství, energetika, doprava a zaměstnanost.

 

Petr Fiala (ODS), místopředseda Výboru pro evropské záležitosti, PSP ČR

1. Základním národním zájmem je vždy zajištění bezpečnosti, suverenity a prosperity.

V Evropské unii je pro nás důležité dokončení vnitřního trhu, nepochybně také oblast energetiky, a to včetně posilování energetické bezpečnosti a diverzifikace dodávek energií. S ohledem na bezpečnostní rizika je pro nás důležitá také realistická imigrační politika. Země, jako je Česká republika, musí mít také zájem na dobře nastavených programech v oblasti výzkumu a inovací. V zájmu České republiky je ale také aktivní účast na diskusi o dalším institucionálním uspořádání EU včetně změn v primárním právu. Nesmíme zde být pasivními účastníky, ale musíme být hlasem, který ovlivňuje budoucí podobu unie.

2. Počet priorit není důležitý, i když realisticky viděno jich můžeme mít pouze několik. Nic nám nepomohou dobře zvolené priority, když nedokážeme prosazovat v EU svoje zájmy. A právě v tom není Česká republika příliš dobrá. Musíme se chovat pragmaticky, poměřovat naše kroky v EU národními zájmy a především aktivně sledovat a ovlivňovat evropskou legislativu už na úrovni její přípravy v rámci administrativy. Nejednotný postoj, podceňování nebo pasivní přijímání bruselských rozhodnutí, nedefinování jasných národních zájmů mají za následek, že v EU nedokážeme prosadit zájmy českých občanů.

 

Libor Michálek (Pir.-SZ-KDU), člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Senát ČR

1. Osobně se domnívám, že by v připravované koncepci neměly chybět tyto body:

  • energetická bezpečnost resp. energetická politika v EU komplexně
  •  vnitřní bezpečnost (imigrační politika, boj proti org. zločinu, boj proti obchodu s lidmi, atd.)
  • finanční stabilita Eurozóny (problematika bankovní unie, neprohloubit institucionální příkop mezi Eurozónou a zbytkem EU)
  • fungování společného trhu (legislativní balíčky Single Market Act I a II,  ochrana spotřebitele a pravidla hosp. soutěže)
  •  evropská obrana včetně jejího regionálního rozměru, spolupráce v rámci V4

2. Domnívám se, že maximální počet priorit by neměl být vyšší než 10.

 

Helena Langšádlová (TOP09), místopředsedkyně Výboru pro evropské záležitosti, PSP ČR

1. Prioritou musí být uzavření smlouvy TTIP. Dále vidím jako významnou prioritu oblasti posílení bezpečnosti a v neposlední řadě řešení otázky migrace v Evropě.

2. Tedy tyto 3 priority.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017