Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kraus: Kde hoří synagogy, hoří pak celá města

Lucie Priknerová, Euroskop, 25.2. 2015
Synagoga

Cítí se Židé v Evropě ohroženi? A jak jsme na tom v Praze? Zeptali jsme se tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause.


V lednu letošního roku došlo k teroristickým útokům na košer obchod v Paříži a na synagogu v Kodani. Dotkla se tato situace bezpečnostních opatření v pražské židovské čtvrti?

Na první pohled ne, ale podle informací z příslušných institucí byla posílena přítomnost bezpečnostních složek. Pražská židovská obec se nicméně otázkám bezpečnosti věnuje dlouhodobě.


Považujete Prahu za město tolerantní k Židům? Přál byste si, aby se v tomto ohledu něco zlepšilo?

V porovnání s většinou evropských zemí je míra projevů antisemitismu dlouhodobě nejnižší. To platí i o Praze, která se navíc pyšní svou minulostí, ve které židovská komunita a její osobnosti hráli významnou roli. Co mnohým z nás v současnosti vadí, je často neobjektivní zpravodajství o konfliktu na Středním Východě.


Jak by podle Vás měli Židé v Evropě reagovat na antisemitské útoky?

Tak, jak reagují - vyzývat odpovědná místa k reakci, apelovat na společnost jako celek, aby se bránila. Kde nejdřív hoří synagogy, hoří pak celá města.


Která židovská komunita v Evropě je podle Vašeho názoru nejzranitelnější? Z jakého důvodu?

Takových komunit je v současné Evropě několik. Vedle často citované Francie a Belgie vykazuje nejvyšší míru antisemitismu Řecko. Samozřejmě, že to souvisí s ekonomickou krizí.


Myslíte si, že antisemitismus v ČR vzrůstá? Z jakého prostředí se antisemité „rekrutují“? Je český antisemita podle Vás něčím typický?

Podle našich statistik - každoročně je publikována zpráva o projevech antisemitismu v ČR - došlo v několika sledovaných kategoriích dokonce k mírnému poklesu. Kde ovšem počet takovýchto projevů naopak narostl, je internet. To je především díky anonymitě.


Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael uvítá evropské Židy, kteří se rozhodnou pro emigraci. Co si o tom myslíte?

Izrael je na imigraci postaven, není to nic nového. Ovšem jeho výzva z minulého měsíce je spíše komentářem, protože jen za loňský rok odešlo jen z Francie do Izraele na 7000 lidí.


Potkal jste Vy osobně v poslední době někoho z židovských komunit v Evropě, kdo by skutečně emigraci do Izraele zvažoval?

Ano, zvažují to někteří kolegové a přátelé právě ve Francii a v Belgii.


Zhruba 1000 muslimů obklopilo na znamení solidarity s židovskou komunitou synagogu v norském Oslu. Jaké jsou vztahy české židovské a muslimské komunity? Probíhá mezi nimi nějaký dialog o aktuálním politickém dění v Evropě?

U nás probíhá spíše tzv. mezináboženský dialog, kterého se účastní i další denominace, od katolických duchovních až po budhisty či hnutí Hare Krišna.


Je podle Vás mírové soužití jednotlivých kultur ve velkých evropských městech možné, nebo očekáváte, že se bude napětí mezi nimi vyostřovat?

Možné určitě je, ale jak bude situace vypadat v blízké budoucnosti či za dvacet let, to je velká neznámá.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017