Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energetická unie: Názory europoslanců a firem

Lucie Priknerová, Euroskop, 12.3. 2015

Zajímal nás názor aktérů na plány na Energetickou unii, kterou v únoru představil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Tady jsou odpovědi na otázky Euroskopu.

 

Otázky Euroskopu v anketě:

1. Jak hodnotíte návrh vzniku Energetické unie? Dokáže zvýšit energetickou bezpečnost EU?
2. Jaké vidíte slabiny této strategie, případně očekáváte, že některé body vzbudí kontroverze?

 

Nejdříve odpovědi českých zástupců ve dvou výborech Evropského parlamentu, kterých se energetická unie nejvíce dotýká.



Pavel Poc, člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI)

1. Návrh je velmi ambiciózní a pokud by byl komplexně realizován, samozřejmě významně zvýší energetickou bezpečnost Unie.

2. Pro mnoho národních politiků evropská integrace končí přesně na administrativních hranicích. To se projevuje především v případě budování transevropské energetické sítě. Ta je ale pro vznik energetické unie klíčovým předpokladem a zde také vidím největší slabinu celého projektu, jak jse ostatně řekl i v debatě s komisařem Šefčovičem ve výboru ENVI.

 

Evžen Tošenovský, člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE)

1. Návrh Energetické unie je zatím velmi obecný. Máme představu o záměrech a oblastech, které chce Komise řešit a následném harmonogram naplnění těchto vizí. Konkrétní obsah bude stanoven teprve postupem dalších jednání s členskými zeměmi a Evropským parlamentem. Ze samotných okruhů je patrný záměr o větší integraci celého evropského energetického trhu, včetně zvýšené centralizace regulace na úroveň EU. Pokud by tato snaha vyústila ve skutečné otevření trhu, mohlo by to přinést i zvýšení energetické bezpečnosti. Při nejčernějším scénáři by mohl vzniknout evropský regulátor, přes kterého by potom mohl být vyvíjen tlak na energetiku jednotlivých členských států v zájmu silnějších zemí. Projednávání plánu Evropské unie je zásadním úkolem pro naši diplomacii a hlavně pro ministerstvo průmyslu, abychom nepřistoupili na nepřijatelné a silně nevýhodné podmínky.

2. Určitě velmi komplikovaný bude systém společného nákupu plynu. Situace je skutečně velmi vážná, protože evropská energetika se událostmi na Ukrajině stala horkým bezpečnostním bramborem Evropy. Stejně tak je složitý problém posílení pravomocí evropské agentury ACER pro regulaci energetického trhu v členských zemích a tím prolomení samostatnosti členských zemí stanovovat si svůj tzv. energetický mix. Tedy složení svých energetických zdrojů s jadernou energetikou, využitím uhelných elektráren a jiných zdrojů jako je slunce vítr či vodní elektrárny, a to podle svých geografických podmínek i národních historicky daných, technických možností.

 

Miroslav Poche, člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE)

1. Projekt Energetické unie považuji jednoznačně za krok správným směrem.  Komise navrhuje jasné priority a plán konkrétních opatření a legislativních změn. Celkově se jedná o realistický a vyvážený návrh, který jednak reaguje na současné potřeby EU, jednak přichází s dlouhodobou vizí, kam by měla evropská energetika směřovat. Právě předvídatelnost vývoje energetické politiky EU považuji za důležitou především pro evropský průmysl, což může zohlednit při rozhodování o budoucích investicích.

Z mého pohledu je také pozitivní, že se energetická politika EU stane přehlednější a jednotlivá opatření budou lépe koordinována. Jsem také přesvědčen, že vytvoření Energetické unie je správnou cestou k posílení energetické bezpečnosti EU i jednotlivých členských zemí. Dokončení funkčního vnitřního trhu, koordinace investic do energetické infrastruktury nebo propojení mezi členskými státy přispějí k vytvoření stabilního energetického systému, který bude lépe zvládat možné budoucí problémy s dodávkami energetických surovin. Pozitivní je také důraz na energetickou účinnost a úspory jakožto efektivní nástroje snížení naší závislosti na dovozech ropy a zemního plynu.  To jsou jen některé z Komisí navržených opatření, které mohou podle mého názoru pomoci dlouhodobě zajistit energetickou bezpečnost Evropy.

2. Jednou z klíčových otázek je, jestli se skutečně podaří zmobilizovat potřebné investice do energetiky. Komise předpokládá, že v nejbližších deseti letech bude každoročně potřeba vynaložit přibližně 200 miliard euro, aby došlo k vytvoření udržitelného a stabilního energetického systému, čehož nemusí být snadné dosáhnout. Úspěch projektu Energetické unie bude záviset také na ochotě členských států navržená opatření skutečně realizovat. Kontroverze vyvolává například záměr posílit roli evropského regulačního úřadu ACER, ke kterému se některé členské země staví skepticky.


Kateřina Konečná, členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI)

1. Domnívám se, že návrh na energetickou unii jsou hlavně silná slova a velké vize. Mně na tom velmi vadí, že v dokumentu jsou načrtnuty finančně velmi nákladné projekty zejména dobudování energetických sítí (200 mld. eur ročně po dobu 10 let) nebo smart metering (nespecifikováno, ovšem jen v České republice by to mohly být desítky miliard Kč) bez toho, že by se řeklo, kde se na tyto projekty vezmou peníze. Přitom víme, že národní rozpočty jsou všude napjaté. Dále bych ocenila, kdyby dokument více rozpracoval téma energetické chudoby, která je problémem v mnoha zemích Evropské unie. Dokument kromě pár obecných tezí postrádá konkrétní opatření, která zajistí, aby energie byla pro občany cenově dostupná.

2. Určitě největší kontroverze vzbudí pasáže, které signalizují větší ingerenci Evropské komise do dvoustranných mezistátních dohod o dodávkách energie zejména v plynárenství.

Mám dojem, že celý návrh je nesmyslně prodchnut módním odmítáním energetické spolupráce s Ruskem bez toho, že bychom si uvědomili, že místo Ruska budeme dovážet energie z velmi nedemokratických zemí a že se můžeme stát závislými na jiných velmocenských zájmech a zájmech soukromých společností. To považuji za špatné a při vytváření energetické koncepce na desítky let dopředu by se pan komisař neměl dopouštět takového krátkozrakého ideologického pohledu na dovoz energií.


Jiný pohled mohou k problému přinést oslovení zástupci energetických firem.

 

Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru public affairs, ČEZ

1. Energetická unie zastřešuje legislativní návrhy v energetické politice do roku 2019. Z pohledu výrobce elektřiny považujeme za stěžejní opatření k urychlení implementace a striktnímu prosazování stávajících právních předpisů jako je 3. liberalizační balíček. Energetická unie má integrovat jednotlivé přístupy energetické politiky na nové úrovni tak, aby se posílil tlak na postup k jednotnému a konkurenceschopnému vnitřnímu trhu s energiemi, a aby byl načrtnut výhled pro poskytnutí jistoty pro investory. To je pozitivní krok k dokončení  vnitřního trhu, které bylo plánované už na rok 2014. Komise uznává, že národní regulátoři pracují efektivně, ale chce je zastřešit a bude postupovat směrem k posílení pravomocí Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav. Zásadní bude iniciativa k designu trhu a regionálním trhům s elektřinou, která s sebou má přinést koordinaci kapacit k zajištění bezpečnosti dodávek, posílení přeshraničního obchodu a nové podmínky pro integraci obnovitelných zdrojů energie. Zde vidíme riziko pro český trh, pokud by kapacitní trhy nebyly koordinované.

2. Z našeho pohledu je koncept kapacitních trhů v protikladu s myšlenkou evropské energetické politiky a představuje spoléhání se na jedinou variantu vývoje. Kapacitní mechanismy nesmějí být překážkou pro další posun směrem k jednotnému trhu a nesmějí se vzájemně narušovat. Bez koordinovaného a harmonizovaného přístupu ke kapacitnímu trhu by v ČR chyběly cenové signály pro obnovu a výstavbu zdrojů, což by mohlo ohrozit dostatek výkonu a samotnou výrobní soběstačnost ČR. Za optimální řešení považujeme velkoobchodní trh.


Yves Brachet, ředitel Westinghouse pro oblast Evropy, Blízkého východu a Afriky

1. Energetická unie může obnovit důvěru v silnou Evropu. EU rozhodně nestojí před malou výzvou. Nicméně, spolu s využitím všech současných výhod, kterými EU disponuje, je evropská energetická unie zásadní pro obnovení důvěry v bezpečný, nízko-emisní a konkurenceschopný energetický systém. Existují nejméně čtyři důvody, proč by Evropská unie měla vidět svoji energetickou situaci optimisticky.

1) Ze své celkové energetické spotřeby EU dnes sama vyrábí téměř polovinu. Navíc, 53 % této energie pochází nízkouhlíkových obnovitelných a jaderných zdrojů, což tvoří základ evropské energetické bezpečnosti.
2) Evropa dnes disponuje širokou přenosovou sítí. Její elektrickou síť, byť potřebuje nutnou modernizaci, není třeba vytvářet od nuly.
3) Řada energetických firem, které jsou schopny uspět v regionálním i světovém měřítku, má své sídlo v Evropě, což vytváří vysokou přidanou hodnotu, dlouhodobě udržitelné pracovní pozice v EU a možnost asistence nečlenským státům EU při zvyšování jejich energetické bezpečnosti. Příkladem může být jaderné zařízení firmy Westinghouse ve švédském Västerås, které dodává palivo zvyšujícímu se počtu jaderných elektráren na Ukrajině.
4) Spolu s více než 500 miliony obyvateli, což tvoří 7 % světové populace, je EU obřím trhem pro energetické výrobce i zprostředkovatele. Upevňování vnitřního trhu a silná energetika jsou dobrým východiskem pro energeticky efektivní a nízkouhlíkovou EU. Abychom toho docílili, potřebujeme lidskou vynalézavost, technologické inovace a cílené investice.

2. V návrhu EK považuje Westinghouse za podstatné zejména tři body.
1) EU je vysoce závislá na dovozu jaderného paliva a souvisejících služeb do zemí, kde je jaderná energie součástí energetického mixu. Pro zajištění bezpečnosti dodávek je důležitá diverzifikace. Komise zaktualizuje a zpřísní požadavky na poskytování informací v souvislosti s instalacemi jaderných zařízení, v souladu s Článkem 41 smlouvy Euratom.
2) Hlavními aspekty, díky nimž se energetická unie může stát motorem růstu, nových pracovních míst a konkurenceschopnosti, jsou snahy učinit z EU lídra v oblastech chytrých sítí, chytrých domácností, čisté dopravy, čistých fosilních paliv a nejbezpečnější výroby energie z jádra.
3) Jadená energetika dnes zajišťuje téměř 30 % elektřiny  Evropě. EU musí zajistit, aby členské země pracovaly s nejvyššími standardy v oblastech bezpečnosti, nakládání s jaderným odpadem a nešíření jaderného arzenálu.

 

Jiří Písařík, jednatel Bohemia Energy

Vítáme aktivitu Evropské komise směřující k zajištění větší bezpečnosti dodávek plynu pro naše zákazníky v případě vzniku nenadálých geopolitických situací.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017