L. Priknerová, P. Zenkner, Euroskop, 19.3. 2015
S politickým geografem Michalem Romancovem jsme hovořili o Rusku. Tady jsou jeho odpovědi.
Jak se díváte na to, že Putin zmizel na několik dní očím veřejnosti? Která ze spekulací je podle Vás nejpravděpodobnější?
Vzhledem k tomu, že se už zase objevil, tak je to vlastně jedno kde eventuálně (ne)byl. Podstatné však je, že jeho „zmizení“ zřetelně ukazuje na uzavřenost a neprůhlednost systému rozhodování, který Putin v Rusku vytvořil. Princip odpovědné vlády, kterému se těšíme v zemích EU, je založen na tom, že držitelé politické moci, mimo jiné, odpovídají na otázky, které jim veřejnost klade. Stojí v čele proto, že je tam voliči zvolili, a tito pak mají právo klást (často i nepříjemné) otázky, a zvolený poslanec/senátor/prezident má povinnost odpovědět. Putin to nedělal a nedělá. Teď to bylo hodně vidět, ale ve skutečnosti to je setrvalý stav. Právě to je problém.
Americké jednotky se přesouvají z Pobaltí mj. přes ČR a Polsko. Myslíte si, že tím USA vysílají Rusku jasný signál, že ohrožením pobaltských zemí by překročilo linii, kterou jsou Američané připraveni bránit?
Doufám, že ano.
Očekáváte, že na nadcházejícím summitu EU dojde k přitvrzení sankcí vůči Rusku? Pomohlo by to podle Vás uklidnit situaci, nebo sankce jako nástroj nefungují?
Předpokládám, že sankce budou přitvrzeny, protože Rusko své chování nijak nezměnilo. I nadále je agresivní, i nadále okupuje Krym, kde dochází k rozsáhlému porušování lidských práv, atd. Tvrzení, že sankce klid nepřinesou (respektive že klid nedosáhneme demonstrací síly) jsou nesmyslná, protože nejenom klid, ale mír v Evropě porušil Putin agresí vůči Ukrajině. Dokud Rusko nezmění své chování (a sankce ho k tomu opravdu moc nepostrkují), tak klid v Evropě nebude. Sankce však, a to je podstatné, zřetelně dávají Moskvě najevo, že díky svému chování přestala být partnerem a stala se konkurentem (potenciálně nepřítelem).
Jak velkou komplikaci pro společnou politiku EU vůči Rusku představují postoje zemí jako Maďarsko, Kypr nebo Řecko?
EU je heterogenní, vždy takovou byla a dlouhou dobu ještě bude. V této otázce to jsou primárně tyhle země, v jiných zase jiné. EU s tím umí pracovat, takže se nejedná o nic nového či překvapivého. Brusel bude muset trpělivě vysvětlovat a argumentovat, což je přesně to, co umí.
Jak hodnotíte postoj České republiky vůči Rusku?
Osobně jako trochu nemastný a neslaný, pokud jde o vyjádření většiny vládních představitelů. Podstatné však nejsou dojmy, ale činy, a tady se Česká republika, naštěstí, chová způsobem, který lze označit za standardní. Dodržujeme závazky vyplývající z členství v EU a NATO. Osobně bych přivítal, kdyby vláda byla aktivnější, ale vzhledem k půdorysu současné vládní koalice se zřejmě jedná o maximum možného.
Autor: L. Priknerová, P. Zenkner, Euroskop