Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Genderové kvóty: Smiggels-Kavková vs. Jochová-Trlicová

Lucie Priknerová, Euroskop, 20.4. 2015
Manažerka, podnikatelka

Zeptali jsme se dvou žen, které se dlouhodobě k tématu vyjadřují. Tady jsou dva úhly pohledu. Pro kvóty ve správních radách firem argumentuje ředitelka občanského hnutí Fórum 50 % Jana Smiggels Kavková. Proti nim Jana Jochová Trlicová, která je místopředsedkyní Výboru na obranu rodičovských práv.


Jana Smiggels-Kavková, Fórum 50 %


Jaký je Váš názor na návrh Komise na zavedení genderových kvót pro velké firmy? Jaké důvody pro svůj postoj máte?

Návrh vítám a podporuji, protože přispěje k větší diverzitě ve vedení společností kotovaných na burze. Zastoupení žen v dozorčích radách firem a v představenstvech je velmi nízké, průměr v EU činí 20 %, v České republice pouhých 3,5 %. Je škoda nevyužívat potenciálu žen, které jsou velmi vzdělané.

Proč nařizovat pevně stanovenou hranici pro ženy do boardů velkých firem? Není to pro korporace svazující?

Návrh nestanoví, jak mají firmy oné hranice dosáhnout. Mohou si samy nastavit, jaké konkrétní nástroje pro dosažení stanoveného cíle zvolí. Dnes už většina velkých nadnárodních firem podobná pravidla uplatňuje, neboť si dobře uvědomují přínosy diverzity.


Jana Smiggles-Kafková
Jana Smiggles-Kafková (foto: Facebook/Forum50)


Návrh Komise na genderové kvóty by se týkal pouze několika málo firem. Proč je tedy podle Vás důležitý?

Důležitý je v symbolické rovině, neboť stanoví jasný a velmi konkrétní cíl pro vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích. Díky návrhu se o této otázce živě diskutuje a diverzita ve vedení se tak stává důležitým společenským tématem. Nejen ve firmách, ale i v dalších oblastech jako je politika nebo státní správa.

Z průzkumu agentury IPSOS pro Euroskop vyplývá, že 38 procent lidí (rozhodně ano 10 procent, spíše ano 28 procent) by s genderovými kvótami souhlasilo a 49 procent (spíše ne 28 procent, rozhodně ne 21 procent) nikoliv. Co na tato čísla říkáte?

Výsledky jasně ukazují rozpolcenost české společnosti ve vztahu k tomuto tématu.  Jen málokteré téma budí tolik vášní jako právě kvóty.

Co je třeba udělat, aby se „obraz“ genderových kvót ve společnosti zlepšil?

K negativnímu postoji společnosti jednoznačně přispívá odtažitý postoj většiny naší politické reprezentace. Pro změnu současného postoje je důležitá věcná diskuse a neustále vysvětlování toho, jak kvóty fungují. Že zavedení kvót rozhodně neznamená pokles kvality kandidátů, jak běžně slýcháme. Že se ženy do vedoucích pozic nedostanou jen proto, že jsou ženy, ale na základě svých schopností a kvalifikace. Návrh směrnice se hodně zabývá nastavením transparentních a objektivních výběrových procesů.

Co říkáte argumentu, že počet žen na důležitých pozicích se časem zlepší přirozenou cestou?

Tato přirozená cesta by trvala přes sto let. Tak dlouho si nemůžeme dovolit čekat.

Vidíte na genderových kvótách nějaká úskalí?

Možné úskalí vidím v tom, že ženy, které se do pozic díky kvótám dostanou, budou čelit nařčení, že se tam dostaly jenom proto, že jsou ženy. A to je samozřejmě vystaví zpočátku určitému tlaku. Pevně věřím, že tento tlak zvládnou a dostanou šanci prokázat své schopnosti.


Jana Jochová-Trlicová
Jana Jochová-Trlicová (foto: Facebook/Jana Jochová Trlicová)

Jana Jochová-Trlicová, Výbor na obranu rodičovských práv


Jaký je Váš názor na návrh Komise na zavedení genderových kvót pro velké firmy? Jaké důvody pro svůj postoj máte?

Jsem zásadně proti, domnívám se, že do soukromého sektoru má stát vstupovat minimálně. Stát je tady od toho, aby hájil svobodu jednotlivců, která má ovšem své hranice u práv jiné osoby. Vytváření situací, kdy stát svobodu svých občanů vědomě omezuje a reguluje, aniž by z toho bylo jisté jakékoli dobro, je přebujelá a nadbytečná funkce státu, která nakonec povede jen k tomu, že se obyvatelé proti takovým nerozumným zásahům budou bouřit. Nakonec náznaky nespokojenosti s přebujelou regulací tady již jsou, ale bohužel za své téma si je berou zatím spíše jen populističtí politici. Pevně doufám, že to brzy, dříve než bude pozdě, dojde i ostatním. 

Z průzkumu agentury IPSOS pro Euroskop vyplývá, že 38 procent lidí (rozhodně ano 10 procent, spíše ano 28 procent) by s genderovými kvótami souhlasilo a 49 procent (spíše ne 28 procent, rozhodně ne 21 procent) nikoliv. Co na tato čísla říkáte? 

Že přes rozsáhlou kampaň pro kvóty a jiná podobná genderově vyrovnaná opatření se naštěstí stále míjí svým účinkem a zdravý rozum v populaci převažuje. Kdyby někdo spočítal kolik reklamy a kampaně na genderové aktivity stály, tak pro mne by nebylo překvapení, jak málo efektivní jsou. Přesto na ně jde nesmírné množství prostředků. Proč?

Jaký je Váš názor na argument, že genderové kvóty pouze podporují přirozený stav společnosti, kde je počet žen ještě vyšší než 50 procent?

Tento argument považuji, promiňte, za pěknou pitomost. Přirozený stav společnosti spočívá v odlišnosti ženských a mužských rolí, čemuž odpovídají i soukromé preference v zaměstnání. Původní emancipační ženské hnutí tohle všechno respektovalo - rovnost před zákonem nikdy neznamenala stejnost nebo popření těchto rolí. Genderová ideologie však zašla příliš daleko a tyto role popírá. Zvláštní je, že se ale v kvotách zaměřuje jen na ty vysoké posty a funkce - situace pokladních v supermarketech či boj za práva žen v muslimských zemí - to naše genderové ideoložky nechává celkem vklidu.

Našla byste na zavedení genderových kvót něco pozitivního?

Ne.

Dalo by se podle Vás nějakým způsobem dosáhnout stejného výsledku i bez kvót?

Ale proč by se ho mělo dosáhnout? Rovné zastoupení pohlaví ve všech oblastech života je podle mého názoru ideologický nesmysl. Možná má smysl vrátit důstojnost některým typům povolání - například učitel. Ano, zde bych já například ráda viděla více mužů, ale kupodivu dát kvóty tímto směrem nikoho ještě nenapadlo. Já to samozřejmě nechci, ale přesto bych uvítala, aby se toto povolání pro muže zatraktivnilo.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017