Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Čeští europoslanci o návrzích Komise k imigraci

Petr Zenkner, Euroskop, 23.4. 2015
imigrace

Evropská komise zveřejnila před Evropskou radou soubor 10 opatření, které je možné zavést pro zlepšení situace ve Středozemním moří. Zeptali jsme se českých poslanců Evropského parlamentu, jaká z nich považují za klíčová. Tady jsou jejich odpovědi.

 

10 opatření Evropské komise na řešení imigrace ve Středomoří

1. Posílení společných operací ve Středozemním moři, konkrétně operací Triton a Poseidon, zdvojnásobením finančních zdrojů i počtu prostředků umožňujících vyhledávací a záchranné operace.

2. Systematická snaha dopadat a ničit plavidla užívaná pašeráky. Pozitivní výsledky operace Atalanta (kolem Somálska) by měly inspirovat k podobným krokům proti pašerákům ve Středozemním moři.

3. Agentury Europol, Frontex, EASO (Evropský podpůrný azylový úřad) a Eurojust se budou pravidelně setkávat a spolupracovat na sdílení informací o způsobech práce pašeráků, na jejich trestání a na sledování jejich finančních zdrojů.

4. EASO vyšle týmy do Itálie a Řecka ke společnému vyřizování žádostí o azyl.

5. Členské země zajistí, že všem migrantům budou odebírány otisky prstů.

6. Zvážení možnosti mechanismu nouzového přemísťování.

7. Celoevropský dobrovolný pilotní projekt přesídlování s 5000 místy pro osoby, které potřebují ochranu.

8. Zřízení nového programu návratu nelegálních migrantů z členských zemí na hranicích EU, který bude koordinovat agentura Frontex.

9. Větší angažmá v zemích sousedících s Libyí prostřednictvím společné snahy Evropské komise a Evropské diplomatické služby, posílení iniciativ v Nigeru.

10. Rozmístění styčných úředníků pro migraci v klíčových třetích zemích tak, aby mohli sbírat informace o migračních tocích a posílit roli zastoupení EU.

Zdroj: Evropská komise

 

Olga Sehnalová (ČSSD, S/D)


Z dlouhodobého hlediska je nezbytné pracovat na stabilizaci regionů, odkud uprchlíci přicházejí. Nicméně humanitární krize, které jsme svědky, při níž umírají stovky lidí během své snahy dostat se po moři do Evropy, vyžaduje okamžitá opatření. Příčinou nárůstu množství obětí je mimo jiné ukončení italské záchranné operace Mare nostrum. Omezená operace Triton nemá na zvládnutí rostoucího počtu uprchlíků dostatečné kapacity. Posílení společných operací Triton a Poseidon ve Středozemním moři a znásobení prostředků umožňujících vyhledávací a záchranné operace by umožnilo snížit počet obětí. Nutné jsou i systematické kroky k trestání sítí pašeráků a obchodníků s lidmi. K částečnému zlepšení, nikoliv vyřešení situace by mohla přispět kombinace všech deseti zmíněných bodů. Žádný z nich nepovažuji za více či méně důležitý.

Petr Ježek (ANO, ALDE)


Opatření mají tvořit co nejkomplexnější systém, a proto mají působit ve svém souhrnu. Nový přístup v daném kontextu představuje zejména systematická snaha dopadat a ničit plavidla užívaná pašeráky. V principu jde o souhrn opatření reagujících na naléhavou situaci. Vedle toho se musí mezinárodní společenství důsledněji zaměřit na důvody, které ženou uprchlíky z jejich domovů a OSN, EU a další se musejí mnohonásobně více angažovat v zemích, jako jsou Sýrie či Libye. Složení Rady bezpečnosti OSN však odpovídá situaci po druhé světové válce, včetně veta Ruska. O to více musí být ve svém sousedství aktivní EU, od Středozemí po Ukrajinu.

Jaromír Štětina (TOP09, EPP)


Deset bodů je dobrým razantním plánem, jak řešit příliv migrantů a uprchlíků z Afriky do Evropy přes Středozemní moře. Vítám jako zásadní bod číslo 2. Demonstrace a použití síly při ničení pašeráckých lodí. Operace Atalanta proti somálským pirátům ukázala, že je použití síly lukrativní. V posledních týdnech jsem vyslechl v Evropském parlamentu řadu generálů evropských ozbrojených sil. Nejste, pánové generálové, generály kvůli vašim krásným uniformám, jste vojáci. Pašování lidí je zločin a použití síly je zbraní proti zločinu. Přeju vám, abyste obdrželi potřebné politické zadání. Není to teď na vás, generálové, ale na politickém vedení EU.

Jan Zahradil (ODS, ECR)


Prvořadým úkolem Evropské komise je v tuto chvíli především posílení ochrany jihoevropské mořské hranice v rámci stávajících programů. Současně se musíme dokázat postarat o válečné uprchlíky co nejblíže jejich domovům - obrovský a nedoceněný kus práce v tomto ohledu odvádí například Turecko nebo Jordánsko - a usilovat o stabilizaci v problémových regionech, odkud uprchlíci přicházejí.

Evropa nyní musí dát jasně najevo, že miliony nelegálních uprchlíků absorbovat nedokáže. Je jasné, že v dlouhodobém horizontu budeme také muset změnit azylovou legislativu a pravidla pro udělování dlouhodobých a trvalých pobytů a zohlednit v tomto bodě více otázky bezpečnosti.

Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL)


Za naprosto klíčový považuji bod číslo devět. Větší angažmá v zemích, ze kterých utečenci pochází a snaha o co nejlepší diplomatické řešení konfliktů, které tak neblaze destabilizují životy osob z celého regionu. Toto jsou dle mého názoru, nejlepší cesty z této humanitární katastrofy. Těžko si asi z dnešní Evropy dokážeme představit situaci, kdy se nejistý osud na moři jeví jako lepší alternativa, než zůstat ve své domovině. To, že dokáží riskovat nejen svoje životy, ale životy celé rodiny a vydají se všanc podnikavým pašerákům, svědčí o míře utrpení, kterému jsou ve svém regionu vystaveni.

Tito uprchlíci pocházejí z destabilizovaných zemí a my si musíme uvědomit, že za jejich situaci neseme svůj díl odpovědnosti. Snaha o co nejrychlejší napravení situace v jejich rodných zemích je náš jediný způsob, kterak zachráníme životy nevinných a kterým můžeme zamezit prohubování naší viny. Dejme jim domov a pomozme jejich vládám, aby byly stabilní a namísto válčení se věnovali péči o své občany, kteří tak nebudou končit ve vlnách Středozemního moře či v utečeneckých táborech.

Jan Keller (ČSSD, S/D)


Podle mého názoru lze návrhy opatření rozdělit do tří skupin:

1) Návrhy, které mohou situaci řešit: Do této skupiny nelze zařadit žádný z prezentovaných deseti návrhů.

2) Návrhy, které mohou situaci ve větší či menší míře zlepšit:

Posílení společných operací ve Středozemním moři, konkrétně operací Triton a Poseidon, zdvojnásobením finančních zdrojů i počtu prostředků umožňujících vyhledávací a záchranné operace.

Systematická snaha dopadat a ničit plavidla užívaná pašeráky. Pozitivní výsledky operace Atalanta (kolem Somálska) by měly inspirovat k podobným krokům proti pašerákům ve Středozemním moři.

Agentury Europol, Frontex, EASO (Evropský podpůrný azylový úřad) a Eurojust se budou pravidelně setkávat a spolupracovat na sdílení informací o způsobech práce pašeráků, na jejich trestání a na sledování jejich finančních zdrojů.

Zřízení nového programu návratu nelegálních migrantů z členských zemí na hranicích EU, který bude koordinovat agentura Frontex.

Větší angažmá v zemích sousedících s Libyí prostřednictvím společné snahy Evropské komise a Evropské diplomatické služby, posílení iniciativ v Nigeru.

3) Návrhy, které nijak nepřispívají k řešení:

EASO vyšle týmy do Itálie a Řecka ke společnému vyřizování žádostí o azyl.

Členské země zajistí, že všem migrantům budou odebírány otisky prstů.

Zvážení možnosti mechanismu nouzového přemísťování.

Celoevropský dobrovolný pilotní projekt přesídlování s 5000 místy pro osoby, které potřebují ochranu.

Rozmístění styčných úředníků pro migraci v klíčových třetích zemích tak, aby mohli sbírat informace o migračních tocích a posílit roli zastoupení EU.

Martina Dlabajová (ANO, ALDE)


Ten problém má několik časových rozměrů: krátkodobý, ba okamžitý; a dlouhodobý. V krátkodobém horizontu je zapotřebí "hasit" požár a zabránit umírání stovek zoufalých lidí a současně rázně zamezit businessu zaměřenému na jejich zneužívání. V delším období, a to okamžitě poté, co je požár uhašen, je zapotřebí se orientovat na řešení důvodů. Evropa zkrátka nemá kvantitativně na to, aby byla schopna uspokojivě řešit prostřednictvím migrace problémy na jiných kontinentech. Může však svými cílenými intervencemi (například prostřednictvím EDF) přispět k řešení problémů, jejichž výsledkem již nebude exodus do Evropy. To je však nutné řešit v místech problémů a v těsné součinnosti s jejich vládami.

Sada deseti opatření Evropské komise je víceméně zaměřena na hašení požáru: postupujme vylučovací metodou a určeme si, který způsob hašení je relativně nejhumánnější, neboť toto je kritérium; učiňme si hlasovací lístek:

bod 1: bohužel asi nic jiného nezbývá: ANO

bod 2: pokud budou ničena plavidla pašeráků bez lidských posádek zbídačených lidí, pak ano, jinak určitě ne; bez lidí ANO; s lidskými posádkami důrazně NE;

bod 3 je příliš měkký a účinný jen nepřímo: NE;

bod 4: o vyřizování žádostí o azyl v tuto chvíli nejde: NE;

bod 5: to není metoda při hašení požáru: NE;

bod 6: nouzové přemísťování - KAM ?, pokud ano, tak až po primární selekci, nelze připustit, že přijmu všechny a některé kamsi přemístím;

bod 7: pokud ano, tak pouze pro prokazatelně potřebné: podmíněné ANO;

bod 8: zřejmě ano; humánní projev restrikce -otázkou je to, kam budou vraceni: podmíněné ANO;

bod 9: určitě ANO; výsledky ale nepřijdou okamžitě

bod 10: nutná podmínka pro delší horizont, takže ANO; ale není to metoda řešení požáru.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP)


Opatření musejí mít komplexní povahu a je proto velmi těžké některé z nich vyzdvihnout. Určitě bude nutné posílit operace pod hlavičkou EU ve Středozemním moři, a to včetně ničení pašeráckých plavidel. Zde předešlá Komise dle mého mínění zaspala. Zásah v mezinárodních vodách však bude vyžadovat mandát OSN. Určitě bych pak uvítala větší aktivitu Unie i přímo v krizové oblasti, včetně rozmístění styčných pracovníků. Víme, odkud vlny migrantů přicházejí a proč a měli bychom konat. Navrhovaný program pro návrat nelegálních migrantů musí být pečlivě propracován, samotnou příčinu migrace totiž neodstraní. Pilotní projekt přesídlování 5000 osob, které potřebují ochranu, má dle mého v tuto chvíli spíše symbolický význam.

Evžen Tošenovský (ODS, ECR)


Za klíčový považuji účinnější a hlavně důraznější boj proti pašerákům, který by mohl naběhnout v relativně krátkém horizontu (opatření č. 3). Současně je zásadní se v delší perspektivě soustředit na regiony, odkud k nám největší migrační vlna proudí (opatření č. 9). Je potřeba dát perspektivu lidem především v severní a střední Africe, aby nebyli k migraci motivování. Chybí zde mimo jiné společný program investiční podpory nových ekonomických aktivit, ale také větší podpora těmto státům v boji proti nelegálnímu pašování lidí. Rozumné by asi bylo i na místě podpořit kampaně varující, jak nebezpečné je vydat se nelegálně do Evropy.

Miloslav Ransdorf (KSČM, GUE/NGL)


Z mého pohledu je nejdůležitější to, aby Libye přestala být failed state, to znamená zaměřit se na stabilizaci situace na severu Afriky, zejména pak v Libyi. Proti různým skeptickým hlasům jsem pro to zachovat a posílit Frontex. V Europolu jsem byl v roce 2001 a získal jsem velmi pozitivní dojem. Spolupráce s touto institucí může velmi pomoci, bylo by dobré, aby přímo na místě měli své úřadovny a aby mohli lépe proniknout do dění v severní Africe. Operace Triton a /Poseidon jsou teprve v počátcích, operace Mare Nostrum žádné významné výsledky neměla (navíc sám název vzbuzuje dojem spojení s Mussoliniho Itálií: Středozemní moře tehdejší propganda označovala jako Mare Nostro). Opatření přijímám pozitivně, ale těžiště musí být dáno na prevenci.

Dita Charanzová (ANO, EPP)


Navržena opatření mají smysl jen v případe, ze budou realizována společne. Za primární úkol považuji v tuto chvíli zahájení co nejrazantnějších kroků proti organizovaným skupinám, které se na pašování lidí podílejí. Je třeba vynaložit maximální úsilí k rozbití jejich mafiánských sítí a znemožnit jim další parazitování na lidských osudech. Klíčové je tedy podle mého názoru skutečně dopadat a ničit jejich plavidla a posílit společné operace ve Středozemním moři. Ruku v ruce s tím musí být realizována opatření preventivní, která povedou ke shromažďování informací nejen ve výchozích lokalitách běženců, ale například i ke zřízení nového programu návratu nelegálních migrantů z členských zemí, který bude koordinovat agentura Frontex.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP)


Podle mě jsou klíčové tyto dva body

2. Systematická snaha dopadat a ničit plavidla užívaná pašeráky. Pozitivní výsledky operace Atalanta (kolem Somálska) by měly inspirovat k podobným krokům proti pašerákům ve Středozemním moři.

5. Členské země zajistí, že všem migrantům budou odebírány otisky prstů.

Evropská unie se rozhodla pro rychlé a rozhodné jednání. Už měsíce voláme po nekompromisním boji s pašeráctvím osob. To považuji za jeden z nejhorších zločinů současné doby. A navíc se Evropská komise rozhodla i více zatlačit na členské státy, EU, které si budou důsledně plnit své povinnosti. Řada států pustila ilegální imigranty na své území bez vstupních procedur a to osobně považuji za porušení všech dohod.

Stanislav Polčák (STAN, EPP)


Opatření navrhovaná Evropskou komisí pokládám za konečně zajímavý soubor návrhů, jak rychle začít řešit středomořskou tragédii, i když některé návrhy mi připadají zcela nerealistické (např. kam budete “rychle” vracet uprchlíky, o nichž ani nevíte, odkud jsou). Základní je si uvědomit, že hranice Evropy na jihu se staly nejnebezpečnější linií na světě, kde umírá nejvíce lidí. Není to absurdní, když to porovnáte s osudy lidí z hranice třeba takové KLDR? Myslel jsem si, že Evropa aspiruje na jiná srovnávání.

V materiálu chybí explicitní zmínka, že bude kapacitně posílena služba Frontex . Dřívější představy o nákupu pouhých dvou plavidel snad byly opuštěny, protože chce-li EU bojovat s převaděčskou mafií, tak se nemůže podobat policistovi vybavenému aerosolovou pistolkou. Předpokládám, že skutečné posílení složek EU pro potírání ilegální imigrace se rozumí samo sebou.

Chybí mi rovněž opatření, podle kterého za souhlasu Libye budou složky EU oprávěněně uskutečňovat zákroky nezbytné k ochraně života, zdraví a namířené k potírání převaděčských gangů a ilegální imigrace i ve výsostných vodách Libye včetně akcí polovojenského charakteru.

Oceňuji, že sama Evropská komise nepřichází s návrhem plošného rozprostření imigrace proti vůli členských států EU, ale zároveň pokládám přístup vlády České republiky za naprostý výraz nesolidarity, sobeckosti a farizejství. Je to asi tak podobně, jako kdyby ty statisíce uprchlíků z ČSSR ostatní státy bez jakéhokoli zkoumání odmítaly vpustit byť na přechodnou dobu na své území. Smutné, jak rychle zapomínáme. Přitom naše možnosti reálného přijetí uprchlíků jsou minimálně 10X větší, než současné stavy. Vláda České republiky na tyto závazky solidarity neumí přesvědčivě reagovat, mluví nesmysly o řešení situace tam, kde vzniká. Solidaritu chce ČR, zdá se, jen tam, kde je pro ni výhodná. Je to ale pravý obsah pojmu solidarita?

Jiří Maštálka (KSČM, GUE/NGL)


Podle mého názoru je klíčové, kam Evropská unie nechala tento problém vůbec dospět. Nekoordinace postupu unijních institucí, včetně agentur, podceňení problému uprchlíků, mířících do zemí unie a další chyby přispěly k tomu, že dnes stojíme před situací, která nemá rychlé ani jednoduché řešení. A která s sebou nese i šokující - svým počtem a zbytečností - ztráty na životech mezi zoufalými běženci.

Proto si myslím, že ani oněch 10 bodů opatření nebude moc účinných. Nicméně z navrhovaných kroků kvituji alespoň ty, mají vést k aktivnější práci všech unijních institucí, ty, které mají přispět ke koordinovanějšímu boji s pašeráky lidí. Pokud by se podařilo radikálněji zasáhnout proti organizovaným skupinám a sítím pašeráků uprchlíků do Evropy, citelně oslabit jejich astronomické zisky z této kriminální činnosti, situace by se mohla poněkud zlepšit. Nikoli ale vyřešit. Řešení problému masového emigrace z nestabilních a ekonomicky zbídačelých států je dlouhodobým procesem, jehož důležitou součástí musí být uklidnění a stabizace poměrů například v Libyi, Súdánu, Afghánistánu a dalších zemích. Stejně jako pomoc při zlepšování ekonomické situace států a regionů, odkud míří do Evropy nejvíc uprchlíků, snažících se řešit otázky nejen sociální beznaděje, ale mnohdy holého přežití. To je zásadní a klíčové!

Cesta určitě nevede přes nařizované kvóty pro přijetí uprchlíků v jednotlivych zemích unie, jejich nekonečné rozdělování do členských států, ani přes paušální, kolektivní vracení běženců zpět do jejich domovských regionů. Kde jsou lidská práva uprchlíků jejich důstojnost? Ani navrhovaná likvidace plavidel, patřících pašerákům lidí problém zásadně neřeší - s jejich obrovskými prostředky z organizování nelegální migrace bude jen otázkou času, kdy si pořídí plavidla pro další tisíce běženců. Těžko situaci vyřešíme, když neprodyšně zavřeme hranice unie.

Zajímalo by mě, jestli by seznam deseti opatření od Evropské komise ležel dnes na stole, kdyby nedošlo k poslední tragédii, při které se utopilo na cestě do Evropy několik stovek zoufalých uprchlíků? A také mě zajímá, proč předseda Evropské rady Donald Tusk očekává, že okamžitě přispějí na řešení dnes už humanitární katastrofy jen členské státy unie. A zároveň se například neptá Spojených států, kterých se problém zdánlivě netýká? Přitom masové vlny běženců třeba z Libye nebo Afghánistánu vyvolaly bezpochyby i americké vojenské aktivity v těchto zemích, prezentované jako zásahy ve prospěch obyvatel, údajné obrany jejich práv a demokratických svobod. Jak tedy kupříkladu USA pomohou unii řešit složitý problém nelegální masové migrace - podobný bod mezi onou zveřejněnou desítkou opatření není...

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017