Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kdo je španělský Tsipras?

Petr Zenkner, Euroskop, 16.7. 2015
Vůdce Podemos Pablo Iglesias během kampaně do Evropského parlamentu.

ROZHOVOR  Eurozóna složitě řešila Řecko v čele s Alexisem Tsiprasem. Ve Španělsku ale existuje politik s podobnou rétorikou - šéf hnutí Podemos Pablo Iglesias. Protože se ve Španělsku konají v prosinci volby, a Iglesias má reálnou šanci na úspěch, zeptali jsme se ředitele Českého centra v Madridu Stanislava Škody, co je vlastně zač.


Když letos v lednu vyhrála Tsiprasova Syriza v Řecku volby, obrátila se pozornost Evropy na ní. Podobná strana ale existuje i ve Španělsku, kde se volby konají v prosinci. Jaký je rozdíl mezi Syrizou a Podemos?

Hnutí Podemos chce podle všeho změnit politický systém Španělského království. Od počátku a i po úspěchu v květnových komunálních volbách odvozuje svůj „mandát“ nikoliv z volebních výsledků nebo podpory voličů, ale z „vůle lidu“. Odmítají se zařadit na pravolevé spektrum, tvrdí, že nejsou komunisté, ale mají v programu body, za které by se nemusel stydět J. V. Stalin – znárodňování, zakládání kolektivních farem, pracovní povinnost etc.

Zároveň přebírají program moderní levice i občanského sektoru, podporují „sousedská“ hnutí, komunální angažovanost, občanské inciativy, když se jim hodí do krámu. Tak nakonec jejich ideově blízké dámy – Ada Colau a Manuela Carmena – obsadily v červnu barcelonskou a madridskou radnici.

Hnutí Podemos je ale spravováno generálním tajemníkem Pablem Iglesiasem velmi autokraticky, což už někteří členové začínají kritizovat. V některých ohledech může být hnutí  Podemos nebezpečnější než Syriza. Španělsko je velkou ekonomikou, zároveň má stále obrovský státní dluh (94% HDP) a kdyby zaujalo podobný postoj jako Řecko, mohlo by to znamenat opravdu velký problém. Iglesias je navíc velmi schopný manipulátor.


Pablo Iglesias
Další rozhněvaný muž? (foto: wikipedia/CC/Asqueladd)


Řecko bude tématem španělských voleb


Řeší se ve Španělsku řecká krize? A možná ještě jinak. Používá se Syriza a Řecko v domácí debatě před parlamentními volbami?

Řecko se stalo jedním z nejdůležitějších témat předvolební agitace, ne-li vůbec nejdůležitějším. Snad vůbec poprvé v historii, protože zahraničněpolitické otázky nemají ve Španělsku na volby ve srovnání s tématy domácími téměř žádný vliv.

Vůdce Lidovců (PP) a současný premiér Mariano Rajoy se dokonce pokusil s odkazem na Řecko získat podporu pro odsunutí voleb na jaro 2016. Tvrdí, že s nástupem radikální levice hrozí stejný scénář jako na Peloponéském poloostrově, a neváhá si přisadit, že díky jeho reformám se Španělsko nejen dostalo z krize, ale bude dále (asi na rozdíl od Řecka) součástí eurozóny, ať se děje, co se děje.

Iglesias si zase stěžuje, že jeho političtí protivníci straší v předvolebním boji voliče, když jim tvrdí: „Chcete volit Podemos? Tak se nejdřív podívejte, co se děje v Řecku.“

A bojuje se i v rovině symbolů. V Zaragoze, kde se Podemos dostali po komunálkách k moci, vyvěsili na radnici řeckou vlajku. Iglesias také v rámci předvolebního boje ještě před referendem tvrdil, že EU „se nelíbilo, že by řecká vláda chtěla škrtat těm nahoře, zdaňovat velké majetky, aby si nemuseli utahovat opasky jen ti nejzranitelnější.“


Jak si vede Podemos v průzkumech? Co ostatní strany?

Podle červencových průzkumů jsou velmi vyrovnané potenciální výsledky Lidovců (PP) 23%, socialistů (PSOE) 22,5% a Podemos 21,5%. Za nimi se drží ještě středopravicová nová strana Ciudadanos s patnácti procenty. Přitom Lidovci propadli ve srovnání s výsledkem vítězných parlamentních voleb v roce 2011 téměř na polovinu. Velmi dobře hodnoceným politikem je ale i předseda středopravicových Ciudadanos Albert Rivera a podle komentátorů mohou být jazýčkem na vahách právě oni.


Mají Podemos reálnou šanci vyhrát volby a obsadit funkci premiéra?

Je pravděpodobné, že po volbách vznikne silná koalice nalevo. Podemos pak například podpoří jako premiéra předsedu PSOE Pedra Sáncheze a Iglesias obsadí některý klíčový rezort nebo bude šedou eminencí vlády. Zdůvodní to jako menší zlo a bude usilovně pracovat na tom, aby socialisté u moci ztráceli podporu voličů, on sám se moc neumazal a následně vyhrál předčasné volby.

Nebo se může stát, že Podemos vyhrají a budou požadovat po PSOE, aby podpořila Pabla Iglesiase jako premiéra. Jestli ale nejsou socialisté sebevrahy, tak by si museli vynutit jasné a deklarované ústupky z radikálního programu Podemos. Velkou neznámou by pak bylo, jestli by se podařilo Iglesiase u moci „zcivilizovat“ nebo by s koaličními socialisty zatočil, protože on přece neodvozuje svůj mandát od voličů a na základě ústavy a politických dohod, ale z „vůle lidu“. Také není vyloučené, že vznikne pravolevá koalice PP a PSOE, což by byla v tradičně bipartijním Španělsku úplná novinka. S Podemos v opozici by ale mohlo jít zároveň o časovanou bombu.

Iglesias je schopný manipulátor a stratég


Jaký typ politika je Pablo Iglesias? Je mu 36 let, politolog…

Pablo Iglesias Turrión pochází ze silně levicové rodiny, jeho dědeček byl za Franka (1939) dokonce odsouzen k trestu smrti, ale nakonec nebyl popraven. Pablo Iglesias byl členem Svazu španělské komunistické mládeže, studoval v Cambrigi a je profesorem University Complutense. Působil v médiích jako moderátor politických debat. Velmi schopný manipulátor a stratég, dalo by se říct.


Jak se lidé kolem Podemos dívají na Evropskou unii. Co lze od nich očekávat ve vztahu k Bruselu?

Pablo Iglesias je od ledna 2014 poslancem evropského parlamentu a výrazný představitel radikální levicové frakce European United Left/Nordic Green Left (GUE/NGL). Co je ale opravdu podstatné a dost znepokojující, jsou některá vyjádření Pabla Iglesiase v tisku, jako je například jeho rozhovor pro levicový časopis New Left Review. Syriza je, jak řekl v tomto rozhovoru, „pro eurozónu obrovsky destabilizující faktor“, a když „Řecko, které se podílí na na HDP eurozóny třemi až čtyřmi procenty, vyvolalo v hegemonním evropském bloku takovou vlnu kontroverzí, tak Španělsko se třináctiprocentním podílem na HDP eurozóny by mělo mnohem lepší podmínky, jak vzdorovat převládajícímu evropskému ekonomickému modelu.“

Kdyby se neomarxisté z Podemos dostali na podzim k moci, podle Iglesiase by okamžitě zvedli veřejné výdaje jak v oblasti investic, tak v jednotlivých sociálních politikách, a následně by požádali o restrukturalizaci španělského státního dluhu.

„Ukázali bychom tak mimo jiné na slabost sociálnědemokratického programu (především programu španělských socialistů PSOE), v jejichž řadách bychom tak způsobili nepřekonatelné rozpory,“ řekl Iglesias. Nejhorší na tom je, že to na rozdíl od některých ideologických siláckých řečí jak samotného Iglesiase tak jeho druhů zní velmi realisticky a promyšleně.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

ROZHOVOR s....

Stanislav Škoda působil v nakladatelství Paseka, spolupracoval s revue Babylon, časopisem Rexlex a také s Euroskopem. Pro Českou televizi i Český rozhlas natočil řadu reportáží ze Španělska a Latinské Ameriky. Nyní je ředitelem Českého centra v Madridu.

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017