Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak se dostat na stáž do Evropské vesmírné agentury?

Lucie Priknerová, Euroskop, 30.7. 2015
Měsíc

Rozhovor Euroskopu s Čechem, kterému se to podařilo. Jan Kolmaš má také zkušenosti ze dvou špičkových amerických univerzit. O svém studiu píše vlastní blog http://blog.kolmas.cz/. V ESA staví a programuje model měsíčního přistávacího modulu pro testování přístrojů a simulované mise.

 

Co Vás do světa vesmírných technologií přilákalo?

Vždy mě fascinovalo, a stále fascinuje, že můžeme vyslat rover, který pak jezdí po Marsu, nebo sondu, která letí mimo naši sluneční soustavu a posílá zpět data. Složitost těchto systémů mi přijde nepochopitelná, a možná proto mě to přitahuje. Také mě fascinuje, že lidstvo dokáže jednou spolupracovat jako celek na tak úžasném projektu, jakým je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Yale vs. Stanford


Studoval jste bakaláře na Yale a teď magisterský program na Stanfordu. Můžete tyhle dvě světové univerzity porovnat?

Rozdíl není zas tak velký, jsou to obě špičkové školy. Myslím, že větší rozdíl je v USA mezi bakalářským a magisterským studiem. Na obou univerzitách jsem získal kvalitní vzdělání, potkal skvělé lidi a cítil se na kampusu jako doma. Na Yale jsem se poprvé seznámil se Spojenými státy. Určitě jsem prodělal osobní růst, naučil se sebedůvěře, samostatnosti a toleranci. Také jsem získal profesní zkušenosti jako řešení problémů, vedení týmu a jednání s lidmi. Na Stanfordu jsem si hlavně prohloubil vědomosti v oboru, které jsem měl z bakaláře relativně obecné. Také jsem se naučil větší zodpovědnosti díky reálnému výzkumu a učení mladších studentů.


Co byste doporučil studentům technických oborů, kteří chtějí studovat v zahraničí a případně se tam profesně uplatnit?

Jít do toho, prostě to zkusit a přihlásit se do zahraničí. Nikdy nevíte, kdy a kde vám bude přát štěstí.


Co pro Vás osobně bylo největší překážkou?

Pro mě byl největší překážkou nedostatek informací. Nevěděl jsem, jaké příležitosti existují, kam co poslat a podobně. Konkrétně s přihláškou na univerzitu v USA mi naštěstí pomohla Fulbrightova komise v Praze.

ESA preferuje magisterské studenty


Jak probíhalo Vaše přijímací řízení na stáž do Evropské vesmírné agentury?

O stáž u ESA jsem se hlásil i dříve, ale neúspěšně. Nejspíše proto, že pro stáže preferují studenty v posledním či předposledním ročníku magisterského studia. Dále také existuje program pro čerstvé absolventy – YGT.

Co se procesu týče, jde pouze o vyplnění formuláře a motivačního dopisu. Určitě pomohlo, že jsem se se svým šéfem v ESA seznámil již u půl roku dříve na Stanfordu, kde měl přednášku. Vyjádřil jsem zájem o to, na čem pracuje, a po pár měsících jsem dostal od ESA vyrozumění, že mě na stáž přiřazují právě k němu. Je tedy k dobru, když víte s kým a na čem byste rádi pracovali.

Zájem o tyto stáže je určitě větší, než míst, ale přesná čísla ani kritéria neznám. Myslím, že v ESA mají Češi tu výhodu, že jsou málo zastoupeni. Z politických důvodů je totiž navíc ke způsobilosti uchazečů zajímá také jejich národnost.


Čemu se v ESA věnujete? A čem to bude přínosné pro další profesní budoucnost?

Svou tříměsíční stáž v Nizozemském centru ESTEC trávím tím, že stavím a programuji model měsíčního přistávacího modulu pro testování přístrojů a simulované mise. Cením si příležitosti pracovat ve velké evropské společnosti jako ESA, určitě je to jiné než výzkum na univerzitě nebo práce v malé firmě. Protože si nejsem jist, čemu bych se chtěl dále věnovat, je to ideální místo na to se porozhlédnout a seznámit se s lidmi s různých oborů.


Co kolegové? Zapojují Vás do svých pracovních úkolů?

Kolegové jsou vstřícní, s mnohými jsem diskutoval koncept mého projektu. Navíc tu v ESTECu máme fajn skupinu stážistů. Do jiných projektů integrován nejsem, zvláště proto, že tu jsem pouze na tři měsíce.

Zařízení ze Star Treku


Jakému oboru v oblasti vesmírných technologií byste se chtěl v budoucnu věnovat?

Ještě úplně nevím, stále se hledám. Zajímá mě robotika, konstrukce a provoz satelitů, návrhy misí ale i prolnutí vesmírných technologií s jinými, jako je 3D tisk nebo virtuální realita.


Existuje nějaký vědecký úkol, který Vám tzv. nedá spát, a rád byste se podílel na jeho vyřešení?

Jako fanoušek sci-fi, zvláště Star Treku, se nemohu dočkat, až budou existovat zařízení, jako holodeck nebo tricorder.


Máte nějaký vzor z osobností světové vědy?

Z vědy úplně ne, ale obdivuji kanadského astronauta Chrise Hadfielda. Doporučuji přečíst jeho knihu „An astronaut’s guide to life on Earth“.

Amerika míří na Mars, Evropa na Měsíc


Jaký máte názor na rozdíly mezi americkým a evropským výzkumem a vývojem vesmírných technologií?

Z mé omezené zkušenosti bych řekl, že americký výzkum jede na výsledky, kdežto v Evropě je vyváženější poměr práce a volného času. Také bych řekl, že v Americe se daří lépe vést koncepty z laboratoří do hotových produktů.


Jak reálné je uskutečnění velkých a veřejně viditelných projektů, jako je např. snaha o let na Mars nebo obnovení letů na Měsíc?

Tyto projekty jsou reálné, a já věřím, že se podaří, ale jsou finančně mimo dosah jednotlivých zemí. Proto je důležitá mezinárodní spolupráce, která navíc může být katalyzátorem lepších mezinárodních vztahů. Zatímco Američané upírají zrak na asteroidy a na Mars, zbytek světa (Evropa, Rusko, Čína) chystá tah na Měsíc. Než jsem přijel do ESA tak jsem nevěřil, že je to aktuální, ale lunární mise jsou v různých stádiích plánování a pracuje na nich celá řada lidí.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Další články v rubrice

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017