Petr Zenkner, Euroskop, 21.10. 2015
Euroskop oslovil místopředsedu Evropské komise Andruse Ansipa, který je zodpovědný za digitální agendu. V říjnu navštívil Prahu, kde se mimo jiné zúčastnil kulatého stolu pořádaného evropskou sekcí na Úřadu vlády.
Byl jste dlouhou dobu premiérem Estonska, země, které je nejen kvůli Skypu symbolem digitální ekonomiky v Evropě. Je možné přenést estonský model na evropskou úroveň?
Vždy říkám, že Estonsko tu není od toho, aby poučovalo ostatní. Inspirací ale může být ve fungování e-governmentu, který občanům přináší větší důvěru ve státní správu a transparentnost systému obecně. Kliknutí myší je pro získání razítka mnohem účinnější než fronty, vyplňování formulářů a placení poplatků. V Estonsku se digitální podpisy považují za ekvivalent ručních podpisů. Občané mohou volit nebo vyplňovat své daňové formuláře online. Je to prosté a bezpečné.
A jak takový systém přesně funguje?
Estonsko používá unikátní ID metodologii napříč všemi sektory, od bank až po nemocnice. Přináší to důležitá zlepšení ve zdravotnictví a vzdělávacích službách. Lidé se k těmto a jiným sociálním službám dostanou snadněji. Veřejné služby v Estonsku také aplikují princip „pouze jednou“. Občané ani firmy nepotřebují dávat své informace veřejným autoritám více než jednou, což nutí jednotlivé systémy, aby spolu navzájem komunikovaly.
Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip letos v květnu představil digitální Strategii, která má Evropě pomoci vytvořit společný digitální trh. (foto: EC – Audiovisual Service/Creemers Lieven)
Objeví se něco z těchto zkušeností i na unijní úrovni?
Ve Strategii jednotného digitálního trhu pracujeme na vzájemném propojení obchodních registrů napříč celou Evropskou unií, na rozvoji principu „pouze jednou“ a „Jednotné digitální bráně“ pro občany i podniky. Klíčový byl pro nás letošní květen, kdy Strategii schválo kolegium komisařů Evropské komise. Teď máme jasnou cestovní mapu s 16 iniciativami, které máme připravit do konce roku 2016.
Na přípravě digitální strategie spolupracujete s celkem 14 členy Komise. Proč je jich tolik?
Ano, řídím práci týmu Jednotného digitálního trhu. Zapojení tolika komisařů odráží fakt, že digitál zasahuje do všech aspektů našich životů. U některých oblastí je to očividné – regionální politika, vnitřní trh, soutěž, obchod a spotřebitelská politika. Jinde méně, třeba v zemědělství, kde se digitální agenda týká rozvoje venkova. Farmáři vysoko v horách na řeckých ostrovech, rybářské vesnice v severním Skotsku, horské komunity v Alpách mají mít spolehlivé a vysoce kvalitní internetové připojení. Toto je ve 21. století klíčový základní předpoklad pro každého.
Jakou roli hraje česká eurokomisařka Věra Jourová?
Sektor finančních služeb je pro Jednotný digitální trh klíčový. Potřebujeme rozšířit online transakce po Evropě. Důvěra v online trh a e-commerce je velice důležitá. Tudíž je přirozené, že komisaři odpovědní za občanská práva a sociální věci jsou také součástí týmu. S Věrou Jourovou úzce spolupracuji na ochraně dat a právech spotřebitelů. Dělá skvělou práci a jsem si jistý, že se dohodneme na silnějších pravidlech ochrany dat, a že do konce roku představíme potřebné návrhy.
Klíčovým principem internetu jsou svoboda a kreativita. EU je spíše známá rozvinutou byrokracií a plánováním. Jak může Komise zabránit nežádoucímu nárůstu regulací, které by skončily omezením možností internetu?
Nesouhlasím, není to o vytváření nových regulací: je to o lepší regulaci a společných pravidlech na úrovni EU. Pokud jde o ochranu dat, myslím, že společná evropská pravidla oproti směsici 28 národních pravidel byrokracii ve skutečnosti sníží a usnadní život občanům i byznysu. V jiných oblastech Strategie jednotného digitálního trhu počítá s aktualizací stávajících pravidel, aby se hodila do digitálního věku.
Pouze jedna ze stovky největších IT společností ve světě sídlí v Evropě. Analyzovala Evropská komise, jaký je důvod tohoto kroku zpět?
Průmysl v Evropě je celkem pomalý ve využívání pokročilých digitálních technologií, ať už jde o mobily, sociální média, cloudy a big data. Tyto technologie plně využívá méně než dvě procenta společností v EU. Kolem 40 procent nepoužívá vůbec žádné. Jejich větší využívání určitě přinese mnoho operačních a obchodních výhod.
Dobře, ale jak to může Evropa změnit?
Nemůžeme budovat ekonomiku postavenou na datech, která plně využívá svůj potenciál, aniž bychom předtím odstranili bariéry, které tomu brání. Některé překážky jsou technické, jiné administrativní a právní. Může jít o pomalé internetové připojení, technické disproporce a různé standardy, které brání snadnějšímu propojení sítí a přístrojů mezi sebou. Nebo odlišná národní pravidla a povolené výjimky v členských státech, například u autorských či spotřebitelských práv. Věřím, že Jednotný digitální trh plně zruší tyto překážky a vytvoří prostředí pro plné využití potenciálu evropské kreativity a inovací.
Jedním z častých “buzzwords” kolem digitálního trhu je geoblokování. Nepřeceňuje se trochu?
Mobilita lidí napříč Evropou enormně vzrostla a v následujících letech bude pokračovat. Se vzrůstající digitalizací našich životů bude geoblokování pro životy lidí mnohem podstatnější. Evropa strávila dekády budováním jednotného trhu, kde lidé a společnosti mohou cestovat, obchodovat a působit napříč všemi státy EU. Stejné svobody, jaké mají lidé v off-line prostředí ale v tom digitálním nemají. Je tu hodně restrikcí, které jim brání používat webové služby dostupné v jiných členských státech.
Existují však studie, které tvrdí, že tento problém zaznamenala pouhá tři procenta lidí?
Podle studie Join Research Centre z roku 2014 je úspěšných pouze 48 procent pokusů objednat si zboží z jiné členské země EU. Pokud kupující a prodávající sídlí ve stejné zemi, je to 97 procent. Proč by měl online zákazník v Praze utratit více peněz na půjčení auta na prázdniny v Chorvatsku než jiný zákazník, který se pokouší udělat přesně to samé, ale žije v Sofii? Jména měst nebo produktů se mohou měnit, ale pointa zůstává: tyto praktiky, známé jako geoblokování, jsou v Evropě každodenní nevítanou realitou. Nejde pouze o tržní záležitosti. Je to i věc práv, zakotvených ve smlouvách EU, podle kterých by měl každý Evropan mít možnost využívat práva na rovné zacházení. Problém geoblokingu budeme pečlivé zkoumat a potom s tím něco uděláme.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop