Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Je správné, že EU chce označovat zboží ze židovských osad?

Marie Bydžovská, Euroskop, 20.11. 2015
Mogherini, Izrael

ANKETA  Euroskop zajímal názor českých europoslanců na to, že Evropská komise schválila označování výrobků, které pocházejí z židovských osad. Přijde jim to jako správné rozhodnutí? A proč? Přečtěte si odpovědi.


Pavel Svoboda (KDU-ČSL/EPP)

Nepřijde. Je to nepřímá výzva k bojkotu Izraele, těžko si lze v mezinárodním kontextu představit horší dobu pro podobný krok, než je tato. A proč tedy ne Krym, Jižní Osetie a Abcházie? Dvojí metr by neměl být vizitkou Evropské komise.


Dita Charanzová (ANO 2011/ALDE)

Pokud se na tuto otázku podívám čistě pohledem ochrany zájmu spotřebitele, mohlo by se zdát, že se v podstatě jedná o logický krok. EU ve svých politikách dlouhodobě usiluje o posilování práv spotřebitelů, tedy aby měli například veškeré informace o původu výrobků, které si kupují. Nutně si však musím klást otázku, proč se takto postupuje jen v tomto ojedinělém případě a stejný postup není v situacích obdobných? Jsem proto toho názoru, že toto rozhodnutí je nutné vnímat v mnohem širším zahraničně-politickém kontextu. V tomto ohledu takové rozhodnutí bohužel spíše přispěje ke zhoršení již tak napjaté situace v oblasti.


Miroslav Poche (ČSSD/S&D)

Osobně si myslím, že většina sankčních mechanismů nebo opatření podobného typu nepřispívá k ukončení konfliktů nebo zmírnění napětí. Klíčem k trvalému řešení izraelsko-palestinského konfliktu je v první řadě politický dialog, k čemuž by EU měla maximálně přispívat a snažit se obě strany dostat k jednacímu stolu a vytvořit jim příznivé podmínky pro diskusi. Toho ale nemůžeme dosáhnout, pokud bude mít ta či ona strana pocit, že straníme té druhé. Zároveň nátlaková opatření již vyhrocenou situaci mohou spíše zkomplikovat, než že by přispívala k dosažení dohody.


Jaromír Štětina (TOP09/EPP)

Odůvodnění Komise je víceméně technického charakteru. Uvádí, že je nutné sjednotit praxi a zpřesnit označování zboží z území okupovaných Izraelem po roce 1967. Tento právní výklad je v duchu postoje EU k okupovaným územím, platné legislativě na ochranu spotřebitele i v souladu s mezinárodním právem, přesto ho vnímám jako striktní. Osadnický dovoz představuje méně než 1 procento z celkového izraelského exportu do EU.


Kateřina Konečná (KSČM/GUE- NGL)

Jsem přesvědčena, že se jedná o správné rozhodnutí. Spotřebitelé mají plné právo být informováni, odkud zboží pochází, aby mohli učinit skutečně informované rozhodnutí o tom, zda si daný produkt chtějí zakoupit. Pak je tu samozřejmě otázka legality a legitimity těchto židovských osad. Prostým faktem je, zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v EU prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli, protože z této země nepochází. Znamenalo by to legitimizovat nelegální okupaci a umožnilo by to Izraeli z této okupace profitovat.


Evžen Tošenovský (ODS/ECR)

Zásadně nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že tento krok je velmi špatným signálem pro vztahy s Izraelem.


Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP)

Toto opatření nepovažuji za šťastné, přestože je některé členské státy EU praktikují již řadu let. Nejsem proti tomu, aby evropští spotřebitelé věděli, odkud to či ono zboží pochází, ale nesouhlasím s tím, že se neměří stejným metrem - žádné takové označení neexistuje pro tureckou část Kypru či Marokem okupovanou Západní Saharu. Je pravda, že současná izraelská vláda osadnictví podporuje, čímž příliš nepřispívá ke zklidnění situace a nalezení mírového řešení s Palestinci. Přesto však vnímám tendenci uplatňování větší přísnosti právě vůči Izraeli.


Petr Ježek (ANO 2011/ALDE)

Jakkoli existence židovských osad na Západním břehu a dalších územích obsazených Izraelem po roce 1967 není legitimní, rozhodnutí podle mého názoru není příspěvkem k hledání trvalého mírového řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.


Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP)

Ne nepřijde. Přijde mi to stupidní a nedomyšlený protižidovský krok. Pevně věřím, že se paní Mogherini probudí a tento návrh stáhne. Nicméně pokud by k tomu někdy přikročila, budu to brát jako doporučení, které výrobky mám naopak preferovat.


Jan Zahradil (ODS/ECR)

Je to rozhodnutí chybné a hloupé. Bruselské elity by si měly konečně uvědomit, ke kterému civilizačnímu okruhu patří a kdo jsou naši skuteční spojenci. Jinak vzniká dojem, že jsou nám Hamas nebo íránští ájatolláhové milejší než Izrael.

 

Petr Mach (Svobodní/EDFF)

Jsem důrazně proti značkování židovských výrobků, kterým EU vychází vstříc hnutí za bojkot Izraele. Na Rusko, Turecko nebo Čínu si EU takto netroufá, přitom i tyto země kontrolují sporná území. Je to jednostranná podpora Palestinců v dlouhotrvajícím sporu, která ale nakonec uškodí i palestinským dělníkům za Západního břehu Jordánu.


Luděk Niedermayer (TOP09/EPP)

Tvrzení, že Evropská unie schválila označování výrobků pocházejících z židovských osad, není přesné. Evropská komise pouze vydala interpretační oznámení k existující evropské legislativě v oblasti označování výrobků, aniž by vytvářela nová pravidla nebo novou legislativu. Toto interpretační oznámení bylo reakcí na podněty ze strany některých členských států, které si přály vnést světlo do platné unijní legislativy o označování původu výrobků pocházejících z území okupovaných Izraelem (Golanské výšiny a Západní břeh včetně Východního Jeruzaléma).

Vyjádřený právní názor Komise, že u výrobků pocházejících z židovských osad na Západním břehu a na Golanských výšinách je nutno uvést, že pocházejí ze židovských osad, a nestačí tedy označení "ze Západního břehu" nebo "z Golanských výšin", se opírá o argument, že vynechání dodatku by znamenalo klamání spotřebitele. EU totiž nepovažuje okupovaná území za součást státu Izrael a tento územní stav je podle ní v rozporu s mezinárodním právem. Věcně tedy nelze proti postupu mít zásadní námitky.

Nejsem si úplně jist, zda byl tento dokument Komise nutný, nicméně podsouvání politických motivů a úmyslů by podle mne šlo nad rámec toho, co tento akt zahrnuje.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017