Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké projekty má EU v Africe podpořit? Anketa mezi europoslanci

Euroskop, 24.11. 2015
Frontex

Evropská unie také ustavila svěřenecký fond pro Afriku, do kterého zatím poslala 1,8 miliard eur.  EUROSKOP se zeptal českých europoslanců, na jaké konkrétní projekty by tyto peníze použili. Přečtěte si názory dvanácti členů Evropského parlamentu.


Otázka Euroskopu: Evropská unie také ustavila svěřenecký fond pro Afriku, do kterého zatím poslala 1,8 miliard eur.  Na jaké konkrétní projekty byste tyto peníze použili?



Pavel Svoboda (KDU-ČSL/EPP)

Na projekty, které zbrzdí migraci – aby ti lidé měli na místě svého původu budoucnost. Na vzdělávání a vodu. Číst, psát, počítat a také prosadit moderní, nemilitantní formu výukového islámu v muslimských oblastech jako prevenci stavu, který nastane, když se vzdělávání zmocní radikálové v madrásách. Na vodu – na projekty nezbytné pro vyhledávání vody, pro hospodaření s vodou svépomocí, bez náročných technologií.



Petr Ježek (ANO 2011/ALDE)

Cílem nově ustaveného svěřeneckého fondu je podpora stability a odstraňování příčin migrace v několika oblastech Afriky. Projekty financovaného z tohoto fondu by proto měly v daných zemích zlepšit životní podmínky, zvýšit bezpečnost, zajistit vládu práva, atd.  Výběr konkrétních projektů bude v rukou odborníků Evropské komise, kteří znají situaci přímo na místě a mohou tak nejlépe určit, do jakých oblastí je třeba investovat. Jsem nicméně rád, že Česká republika do fondu přispěla významnou částkou 600 000 eur.



Miroslav Poche (ČSSD/S&D)

Věřím, že vytvořením tohoto fondu se konečně začnou řešit příčiny současné migrační vlny, nikoliv pouze její následky. Velká část uprchlíků, zejména mladých lidí, utíká do Evropy, protože jim jejich země nejsou schopny zajistit jakoukoliv perspektivu a možnost slušného života. Fond by tak měl být především nástrojem, který by pomohl stabilizovat vnitropolitickou situaci afrických zemí. To obnáší především vytvoření funkčních politických institucí, které budou schopny zajistit základní veřejné služby jako je zdravotní péče, vzdělání nebo bezpečnost. Zároveň by ale podle mého názoru konkrétní projekty měly být prioritně zacíleny na vytváření pracovních příležitostí. Například prostřednictvím zvyšování kvalifikace místních obyvatel, poskytnutím základního kapitálu pro zakládání nových podniků nebo přenosem znalostí.



Luděk Niedermayer (TOP09/EPP)

V souvislosti se svěřeneckým fondem pro Afriku se nabízejí projekty přispívající k reintegraci navrácených osob do jejich původních domovů, a tedy zaměřené na vytváření pracovních příležitostí, na odbornou přípravu a zakládání drobných podniků. Tedy jak vytváření podmínek pro lidi, kteří se navrací, tak omezení důvodů pro opuštění země.

Myslím, že návrhy na projekty, které by situaci zlepšily, by měly přicházet zejména z těchto zemí a ty, které mají potenciál na zlepšení, by fond mohl podpořit.

Jako prospěšné bych osobně viděl projekty na podporu základních služeb, jako jsou zajišťování potravin a výživy, zdravotnictví, vzdělávání a zvýšení kvality životního prostředí. Podstatné jsou projekty na boj proti nelegální migraci a zefektivnění navracení a zpětného přebírání osob. EU má také značné zkušenosti v oblasti napomáhání budování právního státu a fungující státní správy, a proto by projekty měly směřovat i do této oblasti, která je klíčovým předpokladem pro to, aby se státy střední a severní Afriky a Afrického roku vymanily z tíživých problémů a dokázaly se postavit na vlastní nohy.



Jan Zahradil (ODS/ECR)

Nejefektivnější by samozřejmě bylo použít tyto prostředky na péči o uprchlíky a o osoby, kterým evropské země neudělí azyl a budou vráceny zpět. Africké země ale dobře vědí, že Evropa s nimi jako obvykle začala jednat až pět minut po dvanácté, a daly jasně najevo, že tyto prostředky jim jako pobídka ke spolupráci nebudou stačit.



Kateřina Konečná (KSČM/GUE-NGL)

Obecně na to, aby se situace v oblasti mohla stabilizovat a Afrika se stala zcela suverénním kontinentem, který je schopen svým občanům zabezpečit důstojný život. V prvé řadě je tu samozřejmě otázka dostupnosti vody a potravin. Tady je potřeba skutečně odrážet potřeby obyvatel a dělat rozhodnutí, která povedou k dlouhodobým řešením. Poté přichází na řadu budování fungujícího státu, který není řízen korupcí, armádou a má skutečný dohled nad svým územím. Spolu s tím je zapotřebí dát lidem budoucnost (možnost seberealizace). Tady bych zmínila zejména East Africa University, která leží v konflikty sužované Burundi. Tuto univerzitu vede držitel Ceny evropského občana Marek Hrubec a považuji ji za názorný případ toho, jak v Africe rozvíjet vzdělanost a debatu o skutečně palčivých otázkách moderní Afriky.



Petr Mach (Svobodní/EFDD)

EU umí jen byrokratické projekty na nesmysly. Neskonale rozumnější by bylo uvolnit s Afrikou obchod, aby mohly africké země dovážet do EU zboží bez cel a jiných omezení.



Dita Charanzová (ANO 2011/ALDE)

V první řadě bych chtěla přivítat závěry summitu na Maltě včetně ustavení svěřeneckého fondu pro Afriku. Bez odpovídajících prostředků a koordinované snahy nelze odpovědně řešit problémy, které tento kontinent sužují. Na druhou stranu, jak ukazují například rozvojové cíle tisíciletí, je možné dosáhnout pokroku, pokud je této problematice věnováno odpovídající úsilí. Z hlediska zaměření fondu považuji za důležité několik oblastí. Klíčovým aspektem je bezpečnost, je nutné posílit schopnost jednotlivých zemí zajistit bezpečnost svých občanů. S tímto jde ruku v ruce zavedení vlády práva a řádné správy věcí veřejných. Uvítala bych, kdyby se projekty zaměřily také na podporu vzdělávání a vytváření příležitostí pro mladé lidi v oblasti podnikání, například podporu zakládání mikro-podniků apod. Je zřejmé, že pokud se lidé ve své zemi nebudou cítit bezpečně a nebudou mít perspektivu dalšího rozvoje, vydají se tam, kde se jim tyto příležitosti naskytnou.



Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP)

Především na vzdělávání a osvětu lidí žijící v Africe, na investice do rozvoje technologií a infrastruktury. Zaostalost a chudoba v afrických zemích je jedním z důvodu, proč řada lidí opouští své domovy.



Evžen Tošenovský (ODS/ECR)

Tyto prostředky by podle mého názoru měly být použity na rozvojové projekty a zvyšování vzdělanosti.



Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP)

Lidé z Afriky odchází do Evropy, protože situace u nich doma je často zoufalá. Rozvojová pomoc ve formě dodávek prošlých potravin toto opravdu nezmění. Svěřenecký fond by se měl zaměřit na dvě oblasti. Jedna na posilování právního a bezpečnostního rámce afrických zemí pro ochranu hranic a boj s pašeráckými sítěmi a organizovaným zločinem. A dále pak na investice do infastruktury a školství v afrických zemích, neboť jenom tak se tyto země dokáží dlouhodobě pozvednout. Zajímavým příkladem může být přístup Španělska, kterému se účinnou spoluprací s africkými protějšky podařilo prakticky zastavit ilegální migraci z této části světa.



Jaromír Štětina (TOP09/EPP)

Použil bych je na projekty, které budou smysluplně potírat například příčiny destabilizace, násilného přesidlování, nelegální migrace. Konkrétně by bylo účelné využít tyto zdroje na projekty EU, které kombinují nástroje rozvojové spolupráce a společné bezpečnostní a obranné politiky pod hlavičkou Train and Equip. Jsou zaměřeny na posílení kapacit zemí v krizových oblastech s cílem umožnit jim zvládat krize vlastními silami. Tento systém už byl v terénu použit, je třeba jej aplikovat v daleko větším rozsahu. Další smysluplná činnost, na kterou by zdroje mohly být využity je vysílání migračních styčných důstojníků, což je zažitý pojem, ale ať těmto jednotlivcům říkáme jakkoli, měli by zajišťovat kontakt s realitou, monitoring situace, upozornění na akutní problémy, ještě před jejich eskalací. Za desítky dalších zmíním, už jen ty projekty, které umožní dětem v uprchlických táborech školní docházku.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017