Jaké jsou výhody a nevýhody eura? Anketa mezi europoslanci


Marie Bydžovská, Lucie Priknerová, 26. 1. 2016

Co by Česku přineslo zavedení eura? Měli bychom si stanovit termín vstupu do eurozóny? Zeptali jsme se na to českých europoslanců. Odpovědi jsme seřadili podle velikosti frakcí v Evropském parlamentu.

OTÁZKY EUROSKOPU

1.) Jaké výhody a nevýhody by podle Vás mělo přijetí eura pro Českou republiku?

2.) Měla by si ČR stanovit datum vstupu? Pokud ano, tak na kdy?

Pavel Svoboda (KDU-ČSL/EPP)

1. Výhody: Již nyní přicházíme o cca 2-3 % HDP tím, že euro nemáme. Stav koruny nás ekonomicky dost brzdí. Kupní síla Čechů by byla rozhodně vyšší než dnes. Stabilní směnné kurzy pomáhají ekonomice uvnitř eurozóny, obchody mezi státy a napříč hranicemi jsou predikovatelnější, jistější a odehraje se jich více, posiluje to obchodní výměnu a s tím i blahobyt obyvatel.

Na druhou stranu skeptici oprávněně poukazují na fakt, že možná právě ekonomický obr Německo na zavedení eura doplatilo zpomalením hospodářského růstu – od zavedení eura roste nejpomaleji ve své historii. Na rozdíl od Švédska, Británie a Švýcarska. Euro je tedy pro silné spíše přítěží – zdá se. Nejrychleji v eurozóně rostly nejslabší země – Španělsko, Irsko a Řecko – které se po vstupu do eurozóny mohly rychle zadlužit levnými penězi, což také udělaly a vzápětí na to doplatily krizí. Je třeba měřit rizika neideologicky.

2. Jestliže eurozóna ustála i krizi Řecka, pak bych skoro řekl, že není nač čekat.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP)

Pro exportně orientovanou ekonomiku, jako je ta naše, by bylo přijetí eura výhodné a určitě by znamenalo i větší jistotu pro podnikatele a firmy. Dobrým důkazem, že se eura nemusíme obávat, je Slovensko, které díky jeho přijetí lépe překonalo ekonomickou krizi, nastartovalo růst a nedošlo zde ke zchudnutí obyvatel. Tomu také odpovídá pozitivní ohlas ve společnosti, kdy se v roce 2015 v průzkumu vyjádřilo k euru pozitivně 67 % respondentů. Nevýhodou může bezesporu být jistá závislost stability měny na krocích jiných vlád, než jen té české, viz případ Řecka. Výhody ale převažují.

2. Současná česká vláda deklarovala závazek postupovat v přípravách na přijetí eura a já to považuji za správné. Česká ekonomika je připravena, jedná se tedy o politické rozhodnutí a ochotu nést případná rizika. Politické i ekonomické důvody dle mého hovoří pro přijetí eura. Domnívám se, že příští vláda by měla stanovit termín pro přijetí eura a usilovat o jeho naplnění.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP)

1. Obrovskou výhodou je možnost platit stejnou měnou s dalšími státy EU – odpadají tak různé poplatky a výrazně by to pomohlo i naší ekonomice, která je hodně proexportně orientovaná na Německo. Podle mě výhody převažují nad nevýhodami, které také vidím například v chování jednotlivých vlád platících eurem, ale na druhou stranu je na nás, abychom hráli v eurozóně co nejaktivnější roli.

2. Ano, měla. Podle mě by to měl být rok 2020.

Luděk Niedermayer (TOP 09/EPP)

1. Jde stále o totéž. Jsme geograficky a hlavně z hlediska struktury ekonomiky silně integrování do Evropy. A máme velmi vysoký poměr vývozů k HDP, s naší vývozní schopností je naše prosperita spojena.

Našimi dominantními partnery jsou země eurozóny. Odstranění rizik spojených s výkyvy naší měny proti euru, a zásadní redukce nákladů na transakce (které dle mého odhadu představují miliardy korun ročně, které firmy a občané za konverze měn a další služby finančnímu sektoru platí), by podpořilo prosperitu firem a naši konkurenceschopnost. Nejistota je totiž jedním z hlavních brzd podnikání.

Rizikem je pochopitelně vzdání se určité nezávislosti měnové politiky. O to více odpovědná a makroekonomicky odpovědná musí být fiskální politika. Mám ale za to, že ČR je jednou ze zemí, která je na přijetí eura nejlépe připravena.

Samotné zapojení do eurozóny má jak možné výhody, tak možné nevýhody. Zdánlivá nevýhoda je, že eurozóna je více ekonomicky i politicky integrovaná, zapojili bychom se takto do projektů typu Bankovní Unie, ESM či podléhali bychom vyšší rozpočtové kontrole. Nepovažuji toto však jen za nevýhodu, ale i výhodu, neb tyto politiky považuji za vzájemně výhodné.

Vstupem do eurozóny by asi mírně vzrostla politická váha ČR. Ačkoliv to není správné, některé politiky jsou debatovány nejprve v kruhu zemí eurozóny. Obecně je pro každou zemi balance přínosů a rizik rozdílná, v našem případě benefity podle mne dominují.

2. Především musíme pochopit, že vstup do eurozóny sice musí stát na ekonomické analýze, ale je rozhodnutím politickým a je za něj odpovědná vláda. Ta by jasně měla na sebe vzít odpovědnost a neskrývat se třeba za presidenta, veřejné mínění nebo analýzy ČNB. A měla by si uvědomit, že nepřijetí rozhodnutí o přípravě vstupu (tedy vstup do kurzového režimu ERM II), je také silným rozhodnutím. Znamená, že od možného přijetí eura jsme stále zhruba 4 roky daleko. A nemyslím, že to je dobře.

Pavel Poc (ČSSD/S&D)

1. Je jasné, že vstupem do eurozóny Česká republika přijde o autonomní monetární politiku, tedy Česká národní banka nebude moci nadále manipulovat s úrokovými mírami či směnným kurzem, tak jako jsme toho byli svědky v nedávné minulosti. Jako možnou nevýhodu bych však spíše viděl to, že by se zavedením eura stala členem v podstatě ještě nehotového či momentálně neoptimálně fungujícího seskupení. Současná evropská hospodářsko-monetární správa totiž, díky odmítavému postoji minulých a některých současných politiků, pořád pokulhává na poli demokratičnosti, aktivního fiskálního řízení a zejména sociální dimenze. Věcí, které se, doufejme, v blízkém časovém horizontu s naší pomocí změní.

Výhody jsou zřejmé, počínaje odstraněním rizika výkyvů měnových kurzů, dále zvýšením transparentnosti a porovnatelnosti cen, navýšením investic, podílením se na vrcholném hospodářském řízení a snížením transakčních nákladů konče. Odpůrci eura by neměli zapomínat, že do eurozóny směřuje až 65 % českého exportu, a že dovoz z eurozóny je procentuálně zhruba shodný. Provázanost našich ekonomik je nepopíratelná a velká část podnikatelů je už teď nucena vést si bankovní účet v eurech.

2. Ano, měla. Přijetí eura je bezesporu v zájmu České republiky, což naštěstí uznala a stvrdila i Vláda České republiky ve své koncepci politiky v Evropské unii. Bez společné měny se Česká republika nestane plnohodnotným členem tohoto evropského seskupení. Velmi mě zaráží, jak málo si česká veřejnost i vládní činitelé připouští fakt, že se evropská integrace prohlubuje a i nadále prohlubovat bude. Jediná věc, která momentálně není jasná, je, kolik zemí zůstane v jejím pevném jádru. Ačkoliv se nechci tvářit jako pesimista, mám velké obavy, že pokud se Česká republika bude i nadále tvářit, že se jí integrace netýká, a že Unii v podstatě prokazuje službu jen tím, že je jejím členem a čerpá výhody, dojde ostatním trpělivost a do budoucna s námi přirozeně počítat nebudou. Navíc, k přijetí společné měny jsme se zavázali už v přístupové smlouvě, kterou odsouhlasili i samotní občané.

Pokud mohu vycházet ze skutečnosti, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v druhé polovině tohoto roku a zároveň je potřeba nastolit informační kampaň, diskusi a účastnit se mechanismu ERM II minimálně dva roky, vidím jako nejdříve možný termín rok 2019, spíše 2020.


Jan Keller (ČSSD/S&D)

1. Výhodou přijetí eura by bylo pro jednotlivce zjednodušení cestování do řady zemí Evropské unie. V případě našich firem by se toho příliš nezměnilo, protože ty si z velké části fakturují platby v eurech už nyní. Koruna je zranitelnější vůči finančním spekulacím než euro, v tomto ohledu by byl přechod na euro další výhodou. Nevýhodou by bylo, že by naši lidé mnohem jasněji viděli, jak jsou při nevelkých rozdílech v produktivitě práce znevýhodnění v odměňování vůči zemím na západ od nás. Další nevýhodou by mohl být cenový skok, pokud by se mu nepodařilo při přechodu z jedné měny na druhou zabránit.

2. Nestanovoval bych datum vstupu s ohledem na letopočty, ale s ohledem na stav zemí eurozóny. Měli bychom vstoupit teprve tehdy, až se ukáže, zda byla zažehnána řecká krize, a v situaci, kdy nebude na obzoru krize další. Zda taková situace v dohledné době nastane, si nedovolím odhadnout.

Miroslav Poche (ČSSD/S&D)

1. Jsem přesvědčen o tom, že jednoznačně převažují výhody. Česká republika je exportně orientovaná, otevřená ekonomika, přičemž převážná část našeho vývozu plyne právě do EU, více než polovina do sousedících zemí, primárně do Německa. Jsme tedy tak jako silně eurem ovlivnění. Nejde ale jen o snížení transakčních nákladů. Minulost ukázala, že českou měnu lze poměrně snadno rozkolísat a že to může mít pak velmi tvrdé dopady na ekonomiku. Snad nikdo nemůže pohybovat o tom, že mít stabilní měnu má být jedna z našich hlavních priorit. A je to priorita i pro případné zahraniční investory. Jasným důkazem pozitivního dopadu zavedení eura jsou naši slovenští sousedé. Dnes tam po slovenské koruně už nikdo netruchlí, to, že euro výrazně posílilo jejich ekonomiku, je všeobecně vnímaný fakt.

Euro prošlo v posledních letech krizí, ale i takto krize vede k pozitivním změnám, k posílení pravidel a hlavně k jejich důslednějšímu dodržování. Dnes můžeme říci, že euro svou první těžkou zkoušku ustálo. Důležitou roli PRO hraje i integrační proces v EU. Státy eurozóny budou přirozeně vytvářet „integrační jádro“, budoucí motor celé EU, a pokud v tomto jádru chceme být, a já věřím, že to je politicky i ekonomicky správná cesta, je to další důvod pro přijetí eura.

2. Stanovit datum vstupu by ČR rozhodně měla. Nedokáži ale v tuto chvíli zodpovědně říci, jestli to má být 2018 nebo 2020, důležité je, abychom na to byli připraveni a abychom vstupovali do prostředí, ke kterému budeme mít důvěru. Stanovení termínu ale nechám na odbornících.

Martina Dlabajová (ANO/ALDE)

1. Výhody by byly v případě České republiky přesně ty stejné, které považuje za významné 19 nynějších členů eurozóny, kteří se od roku 1999 v několika vlnách rozhodli do prostředí společné měny a měnové politiky vstoupit. Vycházejí z přesvědčení, že za předpokladu funkčnosti Jednotného vnitřního trhu v EU je existence velkého počtu národních měn v podmínkách velmi intenzivních vzájemných obchodních a investičních toků překážkou, která přináší zbytné transakční náklady, které by bylo možné použít na jiný účel (například na rozvoj konkurenceschopnosti). Druhou výhodou je, že v podmínkách společné měny, což platí zvláště pro menší a střední členy a ekonomiky, zajišťuje eurozóna měnovou stabilitu a odolnost před tzv. asymetrickými šoky. Třetí významnou výhodou je eliminace kursového rizika, kursových spekulací a kompetitivních devalvací mezi jednotlivými členskými státy. Za výhodu lze považovat cenovou transparentnost v rámci celé měnové unie, jež může usnadnit spotřebitelské či investiční rozhodnutí.

Nevýhody pak mohou být obecné i specifické. Obecnými nevýhodami mohou být například ztráta měnové nezávislosti či autonomie. Ale která země v EU mimo eurozónu je měnově nezávislá? Snad Británie, možná Švédsko, ale tím to končí. Někdo může za nevýhodu považovat fakt, že měnová integrace může vést k integraci politické, se kterou nesouhlasí.

Praktickou, a zbytečnou, nevýhodou byla politizace rozhodnutí o vstupu do eurozóny v první vlně, kdy se tam zjevně dostaly země, které tam neměly co dělat. Za nevýhodu lze označit též sadu rigidních maastrichtských konvergenčních kritérií, jejichž relevantnost lze snadno zpochybnit. To neznamená, že by vstupní kritéria nebyla třeba.

Specifickou nevýhodou je fakt, že se mění pravidla hry a že je pravda, že nynější eurozóna představuje poměrně výrazně jiný mechanismus, než v době svého vzniku. Existence ESM, Single Resolution Mechanismu, rodícího se společného systému pojištění vkladů, Six- a Two-Pack je zjevně něčím jiným, než na začátku. Zjevně se posílila kolektivní zodpovědnost za celek.

České specifikum je, že u nás existuje nadměrně vysoká důvěra obyvatelstva v domácí měnu, což příliš nenahrává ochotě se koruny vzdát, a faktická absence přirozeného a autoritativního leadera, který by vystupoval jménem stoupenců vstupu do eurozóny.

2. Česká republika by bezpochyby měla stanovit datum vstupu, ale až úplně poté, co bude mít zpracovanou kompetentní strategii vstupu do eurozóny, přijme politické rozhodnutí a současně budou existovat podmínky, kdy eurozóna sama „bude přijímat“. V letech 2005 – 2008 jsme byli, například ze strany Evropské komise, lákáni a motivování vstoupit, ale furiantsky jsme odmítali. Nyní se situace změnila a nikde není psáno, že i v teoretickém případě našeho zájmu bychom byli úplně vřele vítaní.

Navíc jsme se již s termínem, a nebyli jsme sami, jednou spálili. Takže termín ano, ale až nakonec všech nutných přípravných prací a dosažení politické dohody, která zajistí, aby nebyl promarněn. Realisticky nyní je téměř vyloučené stát se členem eurozóny do konce této dekády. Pokud všechny okolnosti (vnitřní a vnější) budou prosty fatálních problémů, termín roku 2025 je naplnitelný. Ale musejí všichni chtít, jinak o termínu nemá cenu mluvit.

Dita Charanzová (ANO/ALDE)

1. Z mého pohledu výhody nad nevýhodami v dlouhodobém horizontu jasně převažují. Přijetí společné měny by mělo stabilizační efekt pro české podnikatele, zejména vývozce, měnových výkyvů se pak nebudou muset obávat ani občané, kteří aktuální sílu koruny pociťují při nákupu zboží i při cestách do ciziny. Na druhou stranu se eurozóna v současné době potýká s obtížemi, které by v případě předčasného přijetí společné měny mohly mít negativní vliv na naši ekonomiku. Vstup do eurozóny bychom tedy měli posuzovat s ohledem na její konkrétní dopady pro Českou republiku, které by v první řadě měly přispět k posílení naší ekonomiky a konkurenceschopnosti. V takovém případě další integraci do unijních struktur prostřednictvím přijetí eura považuji za logické – a ve svém důsledku jediné možné řešení.

2. Přijetí konkrétního data podle mne není na pořadu dne. Euro se musí vypořádat s problémy, které momentálně řeší kvůli situaci v Řecku, eurozóna by si z toho měla vzít ponaučení a přijmout opatření, která podobný scénář do budoucna eliminuje. Pak bude čas i pro nás stanovit si jasný termín.


Petr Ježek (ANO/ALDE)

1. Za hlavní výhody považuji eliminaci transakčních nákladů při směně korun za eura a kurzové nejistoty při vývozu a dovozu zboží a služeb (ta může mít kladný vliv i na příliv přímých investic), cenovou transparentnost zboží a služeb v eurozóně a nižší úrokovou míru a inflaci (jakkoli vysoká úroková míra a inflace nepředstavuje aktuálně problém). Výhodou je i podíl na rozhodování v otázkách eurozóny.

Nevýhodou může být, že jednotná měnová politika s ohledem na fázi ekonomického cyklu nemusí každé zemi právě vyhovovat. Národní banka také ztrácí nástroje měnové politiky, především možnost oslabení měny např. s cílem podpořit vývoz. Některé země eurozóny mají vysoký dluh a jejich případné problémy mohou vyvolat potřebu jejich úvěrování či jiné finanční podpory, tedy pro ostatní země náklady.

2. Nepovažuji to za nutné a možná ani za žádoucí. ČR sice tvoří optimálnější měnovou oblast s tahounem eurozóny Německem než Řecko (ale méně optimální než Rakousko), ale další a možná delší konvergence ČR a eurozóny nebude na škodu. Eurozóna navíc nenastartovala významný hospodářský růst. Srovnání Finska platícího eurem a Švédska bez eura vyznívá pro euro přinejlepším rozporuplně. Polsko euro přijmout zatím nehodlá, a tak na ČR není ani regionální tlak, např. z pohledu investorů. Posilujme naši konkurenceschopnost a konvergenci s eurozónou a sledujme další vývoj.

Pavel Telička (ANO/ALDE)

1. Přijetí eura by mělo pozitivní dopad na obchod ČR se zeměmi eurozóny, protože by podniky nemusely počítat s výkyvem kurzu koruny a odpadly by jim i směnné náklady. Zvětšil by se také komfort cestování do zemí eurozóny. Strategickou výhodou by bylo i pevné ukotvení ČR v silném hospodářském celku a jádru EU. Je třeba mít na paměti, že klíčové otázky se budou v budoucnu rozhodovat v eurozóně a my si musíme říct, zda na tato rozhodnutí budeme chtít mít vliv.

Nevýhodou by byla ztráta autonomní měnové politiky, kterou už bychom nemohli využívat jako nástroj hospodářské politiky (měnit úrokové sazby apod.). Přinejmenším krátkodobě by přijetí eura mohlo vést ke zvýšení cen, neboť obchodníci by se pravděpodobně snažili přechodu na jinou měnu využít ve svůj prospěch. V dlouhodobém horizontu by ale pravděpodobně došlo k ustálení cen. ČR by musela být také solidární se zeměmi v problémech, protože přijetím eura by vstoupila do záchranného fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

2. ČR, jako kterákoliv jiná země přistupující k EU, se k přijetí eura zavázala v přístupové dohodě. K přijetí eura však musíme najít vhodný okamžik z ekonomického i politického hlediska. Eurozóna se od našeho vstupu do EU přece jen změnila a stejně jako celá EU se nyní potýká s některými systémovými problémy, které je potřeba efektivně vyřešit. Místo stanovování konkrétního data pro přijetí eura proto pro nás považuji za důležitější vést zodpovědnou a objektivní debatu a později otevřít diskuzi o tom, jak by měly být v momentě přechodu optimálně nastaveny kurzy. Konkrétnější debatu o této otázce jsem ale v ČR v poslední době nezaznamenal.

Evžen Tošenovský (ODS/ECR)

1. Do výhod při přijetí eura se dá určitě započítat jednodušší využívání společné měny. Tomuto argumentu mnoha lidí cestujících do zahraničí rozumím a je pochopitelný. Na druhé straně bychom přijetím eura ztratili svobodu v rozhodování o vlastní měně včetně možnosti eliminovat nárazy při nevýhodném ekonomickém vývoji. Automaticky bychom začali podléhat případným rozhodnutím eurozóny, což v konečném důsledku znamená, že problém jedné země se dotýká i dalších zúčastněných zemí. Případ Řecka je exemplární. Jak všichni víme, řešení takové situace může být i velmi dramatické. Již jsme asi zapomněli, že na Slovensku při rozhodování o povinnosti podílet se na záchranném balíčku dokonce padla vláda.

2. V této chvíli si nemyslím, že je rozumné stanovovat si jakékoliv datum. Závisí to na vývoji EU a samozřejmě i Eurozóny.

Kateřina Konečná (KSČM/GUE/NGL)

1. Začnu s výhodami. Určitě výhodou pro občany je, že při cestách do většiny evropských států si nebudou muset vyměňovat peníze. České firmy, které mají naprostou většinu svého obchodu v rámci eurozóny, se vyhnou kurzovému riziku a zjednoduší se jim obchod.

Ovšem nevýhody jsou velmi závažné a podle mého názoru převažují. Přijetím eura se Česká republika vzdá možnosti pomocí kurzu měny ovlivňovat ekonomiku, což v zemi velmi závislé na exportu není výhodné. Dám příklad: z nějakého důvodu výrazně poklesne celosvětová poptávka po autech, jediná šance pro automobilky bude snížit cenu anebo snížit výrobu. Cena vyrobeného auta se sníží snížením kurzu koruny a je větší šance zachovat výrobu a tím také zaměstnanost.

Další možnou nevýhodou je, že většina států si stěžovala, že po zavedení eura se zboží v obchodech zdražilo. Rizikem, které se ukázalo v řecké krizi, je nadále, že členové eurozóny de fakto ručí za hospodaření ostatních členů i když neovlivňují, jakým způsobem tito členové hospodaří a zda se příliš nezadlužují. Odpovědní členové eurozóny, tak mohou platit dluhy za neodpovědné. Na druhé straně, pokud se stát z nějakých důvodů dostane do velkých dluhů, tak bez eurozóny se z nich snáze dostane snížením kurzu (depreciací či devalvací) měny, v eurozóně se dostane do víru diktátu nejsilnějších států eurozóny, které sledují více své zájmy než prospěch zadluženého státu.

2. Česká republika by si neměla stanovit datum vstupu. Až si eurozóna doopravdy vyřeší problém s příliš zadluženými státy a sama se sebou, tak bychom měli uspořádat referendum, zda chceme vstoupit do eurozóny.

Jiří Maštálka (KSČM/GUE/NGL)

1. Určité výhody by přijetí eura určitě mělo. I s ohledem na to, že až na Polsko sousední státy členy eurozóny už jsou. Je to třeba zlevnění bezhotovostního platebního styku se zahraničím, odpadají poplatky za výměny měn, byl by to i signál pro příliv investic. Naše ekonomika je pro exportní zaměřená, takže by euro bylo výhodou, silněji bychom se zapojili do jednotného trhu.

Mezi mínusy, spojené se vstupem do eurozóny, bych zařadil ekonomy zdůrazňovanou ztrátu nezávislosti v měnové politice státu, museli bychom akceptovat kroky Evropské centrální banky. Což má svá rizika hlavně v době ekonomických krizí a ty se, jak jsme svědky unii nevyhýbají.

V eurozóně bychom také nemohli sami rozhodovat, jestli budeme pomáhat ostatním v nesnázích podílem na různých záchranných fondech. Bez ohledu na to, jestli se někdo v eurozóně chová zodpovědně nebo ne.

A je tu ještě jeden moment – i když spíš psychologický. Ovšem nikoli zcela zanedbatelný – jak ukazují příklady z některých stávajících členských zemí eurozóny. Je to negativní pocit nad ztrátou vlastní měny jako určitého prvku suverenity. Touha po návratu domácí měny je často politickou kartou a projevila se například v Německu, Řecku i Itálii.

2. Naší základní pozicí ohledně eura je podmínka, že by o jeho přijetí mělo rozhodnout referendum, protože euro by se dotklo každého z nás. Ovšem nikoli o tom jestli euro ano či ne, to už jsme řekli vstupem do EU, že se eura v budoucnu nevzdáváme. Referendum by mělo být o termínu, kdy máme vstoupit do eurozóny.

V současné době tato otázka podle mne není na pořadu dne, stačí si připomenout i řecké zkušenosti. A smysl vstupovat do eurozóny vidím jen v případě, že by to prospělo růstu ekonomiky, což se jako reálné moc nejeví…

Sice je často v souvislosti s možným přijetím eura zmiňován horizont kolem roku 2020, ale osobně nejsem přívržencem podobných hypotetických úvah a spekulací. Stačí si připomenout, že před skoro dvanácti lety – při našem vstupu do EU – byla situace eurozóny a kondice eura zcela jinde, než se nachází dnes.

Takže bych o datech neuvažoval. Jestli se nemýlím, v širším kontextu podmínky vstupu kromě dvouletého setrvání v Evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II) v podstatě splňujeme. Důležitá je ale pro nás hospodářská a sociální stabilita. A asi není rozumné zatím vstupovat někam, kde jen těžko odhadujeme další vývoj.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality