Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Dombrovskis: Lotyši měli z eura obavy, nyní jej podporují

Marie Bydžovská, Euroskop, 17. 2. 2016
Místopředseda EK V. Dombrovskis

Členství v eurozóně přináší dlouhodobé strategické výhody i krátkodobé hmatatelné benefity, které jasně převažují nad náklady přijetí společné evropské měny. Euroskopu to řekl v rozhovoru místopředseda Evropské komise a bývalý lotyšský premiér Valdis Dombrovskis. V Praze se účastnil konference „Přijetí společné evropské měny v ČR – přínosy a rizika“.

Byl jste premiérem Lotyšska, když vstupovalo do eurozóny. Můžete s odstupem dvou let říct, jaké byly největší benefity přijetí eura pro Vaši zemi?

Měli jsme velmi obtížnou veřejnou debatu. Odehrávala se během krize eurozóny, existovalo hodně otázek a pochyb. Mnoho z argumentů bylo podobných těm, o kterých se v současnosti diskutuje v České republice. Museli jsme lidem spoustu věcí vysvětlovat. Třeba to, že se nejedná o krizi eura, jež bylo stabilní měnou, ale spíše o finanční a ekonomickou krizi některých zemí eurozóny, ale i zemí, které neplatily eurem, včetně Lotyšska. Díky vysvětlování, včetně předkládání ekonomických výhod, se nám podařilo změnit vnímání veřejnosti. Nejdříve byla myšlenka přijetí eura nepopulární. Když jsme jej přijímali, většina jej již podporovala. V současnosti je pro něj více než 70 procent Lotyšů. Podle studií oceňují zejména jeho praktické aspekty.

Jaké výhody by podle Vás euro přineslo České republice?

Přijetí eura přinese dlouhodobé strategické výhody. Eurozóna poskytuje kotvu stability a udržitelnosti. Musíte uvážit, zda se chcete stát jádrem EU a účastnit se rozhodování na všech úrovních, nebo zůstat, přinejmenším v politickém smyslu, na okraji. Euro přináší i krátkodobé „hmatatelné“ benefity jako snížení transakčních nákladů, vyšší cenovou transparentnost, odstranění nejistoty směnných kurzů nebo usnadnění situace cestovatelů.


Valdis Dombrovskis

Místopředseda Evropské komise na konferenci v Lichtenštejsnkém paláci v Praze.
Zdroj: Uřad vlády


Inflace po zavedení eura nepřišla


Pociťoval jste v Lotyšsku nějaké negativní stránky přijetí eura? Přinesl vstup do měnového klubu také rizika?

Mnoho špatného jsme nezaznamenali. Existují náklady spojené s přijetím nové měny nebo musíte zaplatit příspěvek do Evropského stabilizačního mechanismu. Pokud ale srovnáte výhody, třeba kolik jste uspořili, vůči nákladům, které musíte vydat, bilance je velmi pozitivní.  

Jedna z hlavních obav z přijetí eura byla, že rapidně stoupnou ceny. Věnovali jsme tomu pozornost před i po zavedení eura. Monitorovali jsme spolu se soukromými organizacemi ceny. Vedli jsme kampaň za férové zavedení eura, kde se firmy zavázaly nevyužívat jej jako záminky pro růst cen. Žádný nárůst inflace nepřišel, rok po zavedení eura byla nižší než jedno procento. Nyní nicméně žijeme v prostředí nízké inflace a ekonomové se více obávají, že inflace je příliš nízká než příliš vysoká.


Slovenská opozice proti euru použila argument, že je nespravedlivé, že Slováci musí platit na bohatší Řeky. Nemysleli si Lotyši, že je nefér, že jsou chudší než Řekové a musejí na ně platit, aby jim pomohli, zatímco když bylo Lotyšsko během krize v problémech, tak si muselo pomoct samo?

Samozřejmě, že tento argument vyvstal. Není ale přesný. Státy v eurozóně musí přispívat do Evropského stabilizačního mechanismu. Je to ale pojistná smlouva vůči všem členským zemím. Nevíme, zda se v Lotyšsku už nikdy neodehraje krize jako v letech 2008 a 2009. Také se nejedná o darované peníze, ale o půjčky, které jsou poskytovány za striktních podmínek.


Z vnějšího pohledu jste v Lotyšsku dosáhl zázraku, protože jste byl znovuzvolen v době krize, kdy byla v Lotyšsku velmi vysoká nezaměstnanost a kdy mnoho vlád kvůli hospodářským potížím padalo. Jak si vysvětlujete, že Vaše vláda byla úspěšná, i když přijímala opatření, která byla ve zbytku Evropy nepopulární?

Nebyli jsme obviňováni za krizi, protože jsme přišli z opozice. Lidé na nás pohlíželi jako na ty, kdo nastoupili, aby krizi vyřešili. Přijali jsme několik rychlých opatření, již v roce 2009 jsme reformovali, což bylo velmi bolestivé. Reformy nám ale pomohly rychle znovu získat finanční stabilitu a navrátit se k ekonomickému růstu. Jednali jsme v oblastech, kde lidé akceptovali, že musíme konat. Také jsme zapojili do rozhodování sociální partnery, což mělo vliv na vnímání veřejnosti. Do dalších voleb jsme měli výsledky, které ukazovaly, že strategie funguje. A měli jsme také fungující sociální polštář. Navzdory škrtům jsme ustavili přídavnou síť sociálního zabezpečení pro nejchudší, pro ty nejvíce zasažené krizí.

 

 


Zkušenosti nelze kopírovat


V současnosti máte v Komisi zodpovědnost za strukturální reformy. Navrhujete členských zemím EU podobně přísná opatření, jako Vaše vláda zaváděla v Lotyšsku?

Není možné kopírovat zkušenost jedné země v jiném státě. Navíc nyní nejsme v ekonomické krizi. V Lotyšsku jsme přijímali krizová opatření. Třeba Řecko také musí přijímat kroky k překonání krize. Ale eurozóna se nachází v jiné situaci - relativně pomalého ekonomického oživení. Musíme zvolit ekonomickou politiku, která posílí oživení. Odráží se to i v současných ekonomických prioritách. Chceme podpořit investice, strukturálními reformami posílit konkurenceschopnost a pokračovat ve fiskálně odpovědných politikách.


Během konference jsme ale několikrát slyšeli, že krize ještě není za námi.

Stále cítíme doznívání krize, protože vidíme, že proces ekonomického přibližování v rámci hospodářské a měnové unie se pozastavil. Od krize se v mnoha zemích zvýšila chudoba a nerovnost příjmů, což je spojené především s nárůstem nezaměstnanosti. Musíme to řešit prostřednictvím sociální politiky, zlepšením ekonomického růstu a tvorbou pracovních míst.


Řecká vláda se vrátila ke konstruktivní spolupráci


I řecký problém je už otázkou minulosti?

Řecko už v roce 2014 bylo zpátky na cestě k růstu, přijímalo fiskální cíle, vytvářelo nová pracovní místa. Diskutovali jsme, jak se s pomocí preventivního programu Řecko vrátí k financování na trzích. Teď vidíme úplně jinou situaci. Nezodpovědná politická rozhodnutí vedla k obratu k finanční nestabilitě a návratu Řecka do recese. Na počátku minulého roku jsme předpovídali 2,5procentní růst HDP Řecka pro rok 2015. Jenomže se sotva dá mluvit vůbec o nějakém hospodářském růstu za minulý rok.

Řecká vláda ale v druhé půlce minulého roku již spolupracovala mnohem konstruktivněji – při dohodě o třetím záchranném programu nebo při nápravě bankovního sektoru. Musíme nyní obnovit důvěru a finanční stabilitu a úspěšně uzavřít první hodnocení plnění záchranného programu. Pokud Athény splní své závazky, řecká ekonomika bude schopná vrátit se k růstu a můžeme čekat pozitivní překvapení.


Na konferenci také opakovaně zazněl argument, že eurozóně chybí stabilnější institucionální struktura, především měnová unie postrádá fiskální a hospodářskou unii. Můžeme očekávat, že se to v budoucnosti změní?

Minulý rok předsedové pěti institucí EU připravili zprávu o dokončení hospodářské a měnové unie. V ní navrhují prvky, které jsou potřeba k dokončení tohoto projektu. V první fázi se má jednat o kroky, které můžeme udělat bez dalekosáhlých legislativních změn. Komise už v říjnu přišla s balíčkem návrhů k první fázi.

Nyní připravujeme druhou fázi. Zahajujeme proces konzultací a do konce roku ustavíme skupinu expertů. Na jaře 2017 Komise představí tzv. bílou knihu k tomuto tématu. Během konzultací a práce expertní skupiny se budeme dívat na návrhy ze Zprávy pěti předsedů jako třeba vznik ministerstva financí pro eurozónu. Členské státy mají v současnosti rozdílné pohledy na to, jak se má integrace vyvíjet, ale během konzultací vzniká konsenzus, jakým směrem pokračovat.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Valdis Dombrovskis od roku 2014 působí na pozici místopředsedy Evropské komise a komisaře pro euro a sociální dialog. V letech 2009-2013 vedl lotyšskou vládu. V roce 2009 se lotyšské hospodářství propadlo o více než 18 procent, Dombrovskis zemi naordinoval přísné škrty a podařilo se mu dostat ji zpět k ekonomickému růstu. V listopadu 2013 rezignoval, když převzal politickou zodpovědnost za zřícení nákupního centra v metropoli Rize.

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017