Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Anketa mezi europoslanci: Co přinese dohoda EU-Británie?

Marie Bydžovská, Lucie Priknerová, 25. 2. 2016
Britské referendum

Zeptali jsme se českých europoslanců, jaké dopady bude mít dohoda, kterou britský premiér David Cameron dojednal minulý pátek na summitu v Bruselu na Spojené království, osmadvacítku a Českou republiku.

1.)    Jak hodnotíte dohodu o nových vztazích Velké Británie a EU? Přispěje podle Vás k setrvání země v Unii?


2.)   
Jaký dopad by mohla mít dohoda na Českou republiku?

 

Pavel Svoboda (EPP/KDU-ČSL)


1.)    Dohoda mezi Velkou Británií a EU nese stopy intenzivní práce mnoha právníků a specialistů, tedy usilovného hledání kompromisu, kam až je možno zajít. Je z ní cítit, jak moc Unii na členství Británie záleží. K setrvání země v EU to přispět vůbec nemusí, protože lidový plebiscit nemá s racionálními řešeními zpravidla mnoho společného - v době marketingu strachu a emocí je jakýkoliv pokus o racionalitu zpravidla v kampani smeten.

2.)    Za prvé - přímý dopad: Bude postupně díky tlaku Britů docházet k většímu odmítání přiznání sociálních dávek typu "příspěvek na děti "pro některé občany ČR. Mnoho lidí ale vzhledem k příslovečné peciválné povaze v Británii nemáme. Za druhé - dopad nepřímý: ČR je nejen jedna z nejskeptičtějších zemí, ale její výkon uvnitř Unie je nahlížen jako jeden z nejhorších - naší státní správu často srovnávají s Řeckem. Jen nevím, zda v Unii víc být nechceme, nebo být neumíme. Možná oboje. Britský postup zhorší naši skepsi a následně i naše postavení, které k vyjednávání uvnitř EU nutně potřebujeme. Není to dobrý směr.

 

Michaela Šojdrová (EPP/KDU-ČSL)


1.)   Vyjednávání mezi Británii a EU byla náročná, ale skutečnost, že výsledná dohoda byla přijata jednomyslně, svědčí o tom, že se podařilo najít řešení výhodné pro všechny strany. Británii se povedlo posílit samostatnost v rámci Evropské unie, a to nejen pro sebe, ale v některých bodech dohody pro všechny členské státy.

Jestli ale dosažená dohoda bude stačit britským voličům, si netroufám odhadnout. Na Ostrovech se kampaň předcházející červnovému referendu teprve rozjíždí, jednotliví politici ale například i média postupně zaujímají postoje ke členství v EU a je zajímavé vidět rozpor uvnitř vládnoucích konzervativců. David Cameron Britům doporučil hlasovat pro setrvání v Unii, hlas odpůrců členství je ovšem také velmi hlasitý. Hlasování o setrvání v EU může být ve svém důsledku hlasováním o budoucí existenci Velké Británie samotné, je otázka, zda takto budou uvažovat i voliči.

2.)   Do vyjednávání nešla Česká republika sama za sebe, nýbrž se spojila s ostatními státy Visegrádu, které potom společně sehrály výraznou roli. Díky tlaku V4 Británie neomezí zaměstnanecké výhody pro nově příchozí pracující po dobu třinácti let, jak původně žádala, ale pouze sedmi. Právě zaměstnanecké výhody a přídavky na děti – tedy další z bodů vyjednávání – se českých občanů dotknou nejvíce. Podle údajů Úřadu pro národní statistiky v Británii žije zhruba čtyřicet až padesát tisíc Čechů, kterých se nová pravidla potenciálně mohou týkat. Zatímco omezení zaměstnaneckých výhod se dotkne jen nově příchozích, změna vyplácení příspěvků na děti žijící mimo Británii bude od roku 2020 platit pro všechny. Pokud by toto byla cena za setrvání Británie v EU, byla bych spokojena.

Samotný český stát pak vyjednáváním získal, jelikož Británie vymohla právo pro všechny státy mimo eurozónu mluvit do politiky měnové unie.

 

Tomáš Zdechovský (EPP/KDU-ČSL)


1.)    Evropská unie ukázala Velké Británii, že je s ní ochotná jednat. Myslím, že výsledky jednání jsou více než dobré. A teď už je to na samotných Britech. Vůle Evropské unie tady je a pokud se rozhodnou Britové z unie odejít, bude to jejich rozhodnutí, které bude mít na jejich ekonomiku, bezpečnost i geopolitické postavení fatální důsledky.

2.)    Osobně si myslím, že prakticky žádný. Hlavní dopad bude mít na české zaměstnance v zahraničí. Nicméně vzhledem k tomu, že Češi nepatří v drtivé většině k příjemcům sociálních dávek, tak si myslím, že ten dopad bude minimální.

Plakát upozorňující na britské referendum 
Britové se připravují na referendum o členství v EU, které se uskuteční 23. června. Zdroj: čtk

 

Luděk Niedermayer (EPP/ TOP09)


1.)    Jsem rád, že na summitu došlo k dohodě, která se mi jeví přijatelná. Nejsem rád, že tato situace vznikla. Obávám se, že rozhodování voličů v referendu nebude ani tak vycházet z dohody či skutečnosti, ale z kusých informací a mnohdy nepřesných dojmů. Doufám, že to vše dopadne pro Brity i Unii dobře, ale jistotu nemám. Jsem si ale jistý, že Brexit by významně poškodil Británii a nebyl by ani dobrou zprávou pro Unii.

2.)    Nevidím žádné významné přímé dopady, i když dohoda o sociálních dávkách může být začátkem něčeho, co pro nás výhodné není a Unii to může do jisté míry v očích občanů zpochybnit. Bojím se ale toho, že více premiérů bude usilovat o získání speciální pozice pro svou zemi.

 

Stanislav Polčák (EPP/ STAN)


1.)    Přál bych si, aby dohoda přispěla k setrvání Velké Británie v Unii, ale domnívám se, že účinek bude právě opačný. Stavidla se uvolnila, myslím, že to nebyl poslední záchvěv.

2.)    Spíš než dopad na Českou republiku je důležitý dopad na Evropskou unii jako celek. A ten dle mého názoru není, ač se to nemusí na první pohled zdát, jednoznačně pozitivní.

 

Jiří Pospíšil (EPP/ TOP09)


1.)    Považuji dohodu za nezbytný krok na cestě k udržení Velké Británie v Evropské unii. Domnívám se, že v této podobě je přijatelná pro obě strany. Obě strany musely ustoupit, ale bez toho by se kompromis najít nepodařilo. Situace na britské politické scéně je teď velmi komplikovaná, ale věřím, že současná dohoda pomůže premiéru Cameronovi udržet zemi v EU. 

2.)    Nejvíce by se České republiky dotklo, kdyby Velká Británie po referendu Evropskou unii opustila. Pak by se například Češi pracující na ostrovech dostali do ryze britského právního režimu a ztratili by výhody plynoucí ze společných unijních pravidel. To by bylo mnohem bolestnější než výsledek aktuální dohody, která sice některá sociální pravidla pro Čechy pracující ve Velké Británii do budoucna omezí, ale základ společných pravidel zůstane nedotčen.

 

Jaromír Štětina (EPP/ TOP09)


1.)    Britům se podařilo zesílit své výjimečné postavení v rámci EU, obzvláště vůči Schengenu a Euru.  Klíčová je také ta skutečnost, že se na Británii nevztahuje podmínka stále užšího svazku a Británie se tak nezapojí do další politické integrace. V rámci zahraniční a obranné politiky EU by se neangažování Británie rovnalo velké ztrátě pro evropskou diplomacii i obranyschopnost, protože v obou oblastech jsou Britové velmocí. To ale zároveň poškodí i britské zájmy, neboť britská prestiž je do určité míry odvozena od jejího velkého vlivu na politiku EU. Premiér Cameron, který si je vědom množství výhod pramenících z členství Británie v EU, tak dosáhl určitého kompromisu s britskými euroskeptiky. Jakýkoli negativní dopad britského výjimečného postavení v rámci EU bude každopádně mírnější, než kdyby Británie z Unie vystoupila úplně.   

Pravděpodobnost Brexitu je skoro nemožné odhadnout.  Někteří Britové očekávali radikálnější změny v britsko-evropských vztazích, a proto je tato dohoda může naopak naklonit směrem k euroskepticismu. Na druhou stranu jsou Britové pověstní svou pragmatičností a nezájmem o extrémistickou ideologii, a proto věřím, že v EU zůstanou.

2.)    Souhlasím s názorem premiéra Sobotky, který řekl, že případný Brexit bude mít dominový efekt a jiné země EU vznesou požadavky na vlastní referendum v okamžiku, kdy se jim něco znelíbí. Brexit není v zájmu ČR, protože to oslabí jak EU, tak pravděpodobně i samotnou Británii, kterou zase může opakovaným referendem pustit proevropské Skotsko.  Samotnou ČR oslabení EU posune hlouběji do sféry vlivu Ruska.

 

David Cameron a Bohuslav Sobotka
Britský premiér David Cameron navštívil schůzku premiérů Visegrádské skupiny. Zdroj: Evropská rada


Jan Keller (S&D/ ČSSD)


1.) Vše bude záležet na tom, jak dokáže britský premiér dohodu doma "prodat". Je jasné, že britští euroskeptici budou její přínos pro Brity bagatelizovat. Domnívám se, že dohoda je formulována takovým způsobem, že ji lze při troše šikovnosti interpretovat jako důvod pro setrvání v EU i pro vystoupení z ní.

2.) Dopady na ČR bude mít teprve britské referendum. Samotná dohoda má dopady zanedbatelné.

 

Pavel Poc (S&D/ ČSSD)


1.)    To přece není dohoda o vztazích EU a UK. To je politický kšeft 27 hlav států a premiérů s tím dvacátým osmým o jeho alibi pro politickou otočku o 180 stupňů. Přestaňme už konečně předstírat, že jde o nějaký ústupek zlé velké Unie hodným anglickým gentlemanům. Je to nátlaková akce britské konzervativní vlády vedená snahou vyzobat ze společného koláče co nejvíc rozinek a co nejméně se účastnit přípravy těsta. Tu druhou otázku by si měli klást spíš Britové. A odpověď už vlastně dostali, není žádné tajemství, že po oznámení starosty Londýna Johnsona o tom, že podpoří odchod Británie z EU, zažila kurzový pád britská libra, ne Euro.

2.)    V podstatě žádný. Britové na jakýchkoli dávkách pro zaměstnance z jiných členských zemí Evropské unie včetně České republiky stejně šetří na hranici evropského práva, takže v sociálních otázkách jde spíš o legalizaci jejich stávajícího chování. Ostatní věci obsažené v dohodě Českou republiku a její občany podle mně nijak nezasáhnou. Jak už jsem řekl, dohodu pokládám spíš za šidítko pro konzervativní Cameronovy voliče.

 

Miroslav Poche (S&D/ČSSD)


1.)    Myslím si, že EU postupuje správně, když se snaží vytvořit takové podmínky, které by předešly vystoupení Velké Británie. Proto přijatý kompromis vnímám jako potřebný. Hrozba vystoupení Velké Británie totiž vyvolává podobné snahy v dalších členských zemích včetně České republiky. Je pravda, že v posledních letech EU prochází krizí a ne vždy je schopna nejlépe čelit současným výzvám. Neznamená to ale, že evropská integrace přestala mít smysl. EU totiž stále je zárukou naší bezpečnosti a prosperity, na což bychom neměli zapomínat.

2.)    Existovaly velké obavy, že budou ohroženy základní svobody pohybu pracovních sil v rámci EU a nediskriminace občanů jiných členských zemí. Výsledek jednání ohledně tzv. ochranného mechanismu a přídavků na děti považuji za přijatelný, protože ochrání zájmy našich občanů žijících a pracujících ve Velké Británii. Z tohoto hlediska bude mít dohoda pouze omezený dopad.

 

Petr Ježek (ALDE/ANO 2011)


1.)    Dohodu hodnotím kladně. Umožňuje premiéru Cameronovi vést kampaň za setrvání Velké Británie v EU, v tom tkví hlavní smysl dohody.

2.)    Očekávám dopady především nepřímé – pokud Velká Británie zůstane, dohoda přispěje k revizi smluv o EU a ta může jít daleko za rámec dohody a být dalekosáhlá.

 

Jan Zahradil (ECR/ODS)


1.) Dohoda rozhodně představuje krok správným směrem, ačkoli summit bohužel ukázal značnou neochotu řady států zastaralý a nefunkční model evropské spolupráce modernizovat. Rozhodnutí je teď na britských voličích a já doufám, že se rozhodnou v EU zůstat. Bez britského důrazu na volný trh a konkurenceschopnost by kontinentální Evropě hrozil postupný pád do bezvýznamnosti.

2.) Premiér bohužel promeškal příležitost se k některým reformním požadavkům přidat, takže na rozdíl od Britů máme i nadále povinnost budovat evropský superstát nebo přijmout euro. Je to velká škoda, ale od eurosocialisty se nic jiného čekat ani nedalo. Přestože vítám například záruky pro země mimo eurozónu, dohodu s Británií občané ČR nijak nepocítí. Jestli se ale ukáže, že přetahovaná o dávky zatlačila Camerona příliš daleko a Britové se rozhodnou z EU vystoupit, dopady budou negativní pro celou Evropu.

 David Cameron a Donald Tusk
Před schválením dohody se konaly desítky bilaterálních schůzek. Britský premiér se sešel mimo jiné s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Zdroj: Evropská rada


Jiří Maštálka (GUE/NGL/KSČM)


1.)    Pokud obě strany, tedy EU i britský premiér Cameron tvrdí, že dojednali, co chtěli a k tomu dodávají slova spokojenosti, pak si asi nejen já to samé nemyslím. A to hned z několika důvodů. Kompromis, který vzešel z údajně tvrdých jednání, prý zachránil členství Británie v unii. Unie tak moc stojí o členství Britů, že udělala hodně ústupků jedné jediné členské zemi na úkor většiny ostatních. Což se samo o sobě už moc neslučuje s duchem EU. Kde jsou zásady rovného přístupu k velkým i malým zemím, k těm vlivným i slabším? Naopak, došlo prakticky ke schválení asymetrie ve vztazích uvnitř unie. Je navíc skutečně jisté, že výsledek vyjednávání premiéra Camerona přesvědčí Brity, aby v referendu hlasovali pro setrvání Británie v EU? Vždyť už dříve měla Británie mnohá privilegia a výjimky. Navíc ani mnozí ministři vlády premiéra nepodporují. Takže k optimismu v Bruselu zas až tak moc důvodů není.

Příklad Británie, přesněji možná premiéra Camerona, který postavil EU v zájmu své politické kariéry a volebních ambicí, byť spojených se snahami o udržení země v unii, před potřebu výjimek, může také inspirovat i další státy nebo politiky v zájmu o ústupky ze strany Bruselu. Abychom pak neřešili jen samé národní požadavky a pomalu se nám EU nedrolila pod rukama. Za předpokladu, že platí, že je nám nadále unijní projekt blízký a považujeme ho za perspektivní.

Je také zajímavé, možná spíš podivné, že některé otázky, které Evropa dosud nebyla schopna řešit a shodnout se na nich roky, najednou pod tlakem Británie a s nožem jejího odchodu na krku, dojednala během několika měsíců, spíš skoro týdnů. Jen to pro mne opravdu potvrzuje dojem, že se v unii jedná s různými členy různě. A že stále platí, že jsme si sice v EU všichni rovni, ale někteří jsou tu "rovnější". Co je také paradoxem - v zájmu toho, aby byla EU s Británií navenek silnější je teď uvnitř rozkolísanější. A kdo ví, co bude po britském referendu.

2.)    Hovoří se o kompromisu, o tom, že se podařilo přimět britského předsedu vlády ke změkčení požadavků. Hlavně náš premiér Sobotka se v té souvislosti - jako jakýsi mluvčí zemí V4 - považuje za úspěšného a tvrdého vyjednavače. Je ale jen sedmileté omezení zaměstnaneckých výhod pro občany jiných členských zemí, přicházejících za prací do Británie - namísto původních požadovaných čtrnácti let - vážně takovou výhrou? Svým způsobem diskriminační to přece je. A kdo ví, jestli s oním asi nereálným čtrnáctiletým požadavkem nepřišel pan Cameron v duchu správného licitátora už předem. S vědomím, že velkoryse couvne, kam potřebuje, aby přitom nechal protivníkům pocit úspěchu a dosáhl svého? Jistě, i to je spekulace, ale není utěšování se, jak jsme Britům statečně čelili a přitom zachránili jejich členství v unii také v rovině spekulací?

Neměli bychom ale zapomínat i na další aspekty kompromisu. Na summitu totiž došlo k pootevření hned několika dveří do sporných komnat unijních pravidel a vztahů. Například omezovat přídavky pro pracující z jiných zemí, kteří nechají své děti doma, budou moci i další státy, než jen Británie. Takže zase na nerovné podmínky při omezování sociálních benefitů budou doplácet menší a slabší. Včetně nás. Dopady tedy lze očekávat a to hlavně negativní.

 

Kateřina Konečná (GUE/NGL/KSČM)


1.)    To je otázka pro britské občany, kteří nám na ni již brzy odpovědí. Mám ovšem dojem, že Britové nebudou ani tak hlasovat o výsledku dohody, ale o tom, jestli se jim líbí současný stav a aktivity EU, jak jsou spokojeni se současnou vládou, jestli by si nepřáli změnu na pozici předsedy Konzervativní strany (respektive nového premiéra) atd. Nejsem si jista, zda Britové chápou, jak mnoho se 27 zemí EU snažilo, aby bylo jejich požadavkům učiněno zadost a kolik kompromisů bylo třeba udělat. Chápu, že Britové mají svoji hrdost, ovšem považuji za důležité, aby si uvědomili, že drtivá většina britských problémů je shodná s problémy evropskými a pokud EU opustí, hrozí jim, že se v mezinárodní politice stanou ostrovem i v přeneseném slova smyslu.

Samotný obsah dohody moc hodnotit nechci. Jsem ráda, že jí bylo dosaženo a jsem si vědoma, že je za ní mnoho velmi tvrdé práce. Na druhou stranu se nemůžu zbavit dojmu, že se jedná o dohodu, ze které nemůže být šťastný nikdo (tedy kromě britského bankovního sektoru respektive sponzorů Konzervativní strany). Vždyť se jen podívejme, jak k ní vlastně došlo. David Cameron chtěl vyhrát volby, zabránit rozpadu vlastní strany (což se mu očividně stejně nepodařilo - viz. aktivity starosty Londýna) a tak voličům slibovat tak dlouho, až byl znovuzvolen. Kvůli jeho volebním slibům se zastavilo mnoho velmi důležité práce (např. na řešení migrační krize). Pokud chtěl David Cameron ochromit EU v jedné z nejcitlivějších chvil dějin sjednocené Evropy, pak je jediným, kdo může být skutečně spokojený.  

2.)    Dojednaná dohoda je pro Českou republiku dobrá a já jsem za to ráda. S radostí kvituji, že čeští zaměstnanci v Británii se nestanou občany druhé kategorie a že budou mít i nadále právo brát z britského systému prostředky, které tam svojí pilnou prací sami vložili.

 

Petr Mach (EFDD/Strana svobodných občanů)


1.)    Dohoda mnoho neznamená. Evropská rada slíbila Britům přidat do Smlouvy o EU při její příští změně ustanovení, že se Británie netýká závazek stále těsnější politické integrace. Podobně ale bylo přece slíbeno České republice v roce 2009 na Evropské radě, že se jí dá výjimka z Listiny základních práv EU do přístupové smlouvy s Chorvatskem a nakonec se tam nic takového nepřidalo. EU ani nedokáže Britům garantovat další slib, že změní evropské směrnice o vyplácení dětských přídavků do zahraničí. Cameron zkrátka nezískal právně závaznou dohodu, ale jen vágní politický příslib, který nemusí být splněn, a proto si myslím, že mu to u britských voličů neprojde a ti budou hlasovat pro odchod Velké Británie z EU.

2.)    Dohoda znamená málo pro Británii, takže Britové nejspíš z EU odejdou a Česká republika tak přijde o spojence proti německo-francouzské mašině stále hlubší regulace. Za druhé, zatímco původně se mluvilo o výjimce pro Británii z vyplácení sociálních dávek pro pracovníky z chudších zemí EU, na summitu se dohodlo, že dávky omezí všechny bohatší země, nejen Británie. To je velká Sobotkova prohra, když omezování práv českých pracovníků v cizině, jako jsou daňové úlevy a bonusy na děti, dovolil nejen Britům, ale i Němcům a Rakušanům, a to bude mít na české občany pracující v zahraničí větší dopad.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017