Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Najšlová: Cena za nedohodu EU s Tureckem je příliš vysoká

Euroskop, 17. 3. 2016

ROZHOVOR Analytička z Fakulty sociálních věd UK Lucia Najšlová v rozhovoru pro Euroskop nastínila priority EU a Turecka pro summit v Bruselu, na kterém se ve čtvrtek a v pátek bude jednat o opatřeních na zmírnění migrační krize. Upozornila také na možná úskalí při vyjednávání dohody.

 

Jak byste zhodnotila turecké návrhy na dohodu s EU? Bylo by jejich přijetí ze strany EU podle Vás správným krokem v rámci řešení migrační krize?

 

Základní požadavky – navýšení finanční pomoci pro Syřany v Turecku, závazek, že EU poskytne azyl části oprávněných žadatelů a obnovení diskuze o vízové liberalizaci a předvstupních jednání s EU -, jsou plně legitimní a Unie by je měla brát vážně. Detailní návrhy (jak, kolik, kdy) jsou předmětem jednání, v průběhu kterých se ještě můžou měnit.

Členské země Unie mají v této chvíli ještě rozdílné představy o ideální verzi dohody, takže se hledají dva kompromisy – jeden v rámci Unie, druhý mezi Unií a Tureckem. Prioritou pro Unii je ochrana hranic (zamezení jejich nelegálního překračování), snížení počtu uchazečů o azyl v Unii a zabezpečení důstojnějších podmínek pro lidi na útěku. Turecko, které už přijalo miliony Syřanů, potřebuje od Unie finanční výpomoc, ale také závazek, že EU je připravena poskytnout azyl části oprávněných žadatelů.

Unie i Turecko si v minulosti pár slibů navzájem nesplnily, i proto dnes slyšíme mnoho ostrých slov a pochybností. Obě strany však vědí, že cena za nedohodu je příliš vysoká. 

 

Turecký premiér se zdraví s předsedy institucí EU.
Turecký premiér se zdraví s předsedy institucí EU na summitu konaném 7. března. Zdroj:čtk 

 

Turecko vyjádřilo přání urychlit vstupní proces do EU. Je možné, že by se díky případné dohodě Turecko členství v EU přiblížilo?

 

Vztahy Unie a Turecka byly v posledních letech poznamenány nedůvěrou a zklamáním na obou stranách a dohoda, která umožní spolupráci při řešení migrační krize, by jistě zlepšila atmosféru. Členství Turecka v Unii ale závisí v první řadě na vůli obou aktérů stanovit si tento cíl jako dosažitelný a podniknout k tomu příslušné kroky. Málokterý evropský politik vidí dnes turecké členství jako reálnou možnost a vzhledem k zhoršujícímu se obrazu islámu a rostoucímu strachu z něj v Evropě, a též k množství zpráv o porušování lidských práv v Turecku má dnes členství Ankary jen málo fanoušků.

V Turecku zase dominuje přesvědčení, že EU to s jeho členstvím nikdy nemyslela vážně a stoupenci vstupu do Unie mají těžkou práci přesvědčovat názorové oponenty o tom, že reformy jsou nutné a perspektiva členství závisí i od toho, do jaké míry se Turecko bude přibližovat standardům EU. Pokud však z klíčových míst v EU zaznívají hlasy varující, že i kdyby hned zítra Turecko splnilo všechny podmínky vstupu, Unie ho stejně odmítne, podpora pro vstup a příslušné reformy se hledá velmi těžko.  

Jednání s důvěryhodnou perspektivou členství by přitom mohla významným způsobem zlepšit stav turecké demokracie. Právě s tímto cílem byla jednání před více než dekádou otevřena: s Tureckem, které bude blíže standardům Unie, se bude spolupracovat lépe.

Autor: Marie Bydžovská, Lucie Priknerová

Další články v rubrice

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017