Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Rozhovor Euroskopu s premiérem o budoucím směřování EU

Marie Bydžovská, Euroskop, 16. 9. 2016
Premiér Sobotka, fórum v Krynici, září 2016

ROZHOVOR - Předseda vlády Bohuslav Sobotka exkluzivně pro Euroskop přiblížil české postoje k tématům dnešního nefomálního summitu v Bratislavě. Lídři 27 členských zemí EU budou jednat o stavu a budoucím směřování Evropské unie. Schůzky se nezúčastní zástupce Británie, jejíž voliči se v červnovém referendu vyslovili pro vystoupení země z EU.

Hlavy států a vlád by měly v Bratislavě pokračovat v politické reflexi, která poskytne impuls pro další reformy a rozvoj EU. V jakém stavu se EU podle Vás nyní nachází a jaké reformy potřebuje?

Evropská unie má za sebou v posledních letech několik krizí, od finanční přes migrační až po současnou krizi důvěry. Všechny tyto problémy ukázaly na slabá místa evropské spolupráce a odhalily, že Unie je často při řešení svých problémů pomalá a málo důrazná. Naposledy nás zasáhlo britské referendum. Jeho výsledek nenaboural naši soudržnost, spolupráce nadále pokračuje ve formátu EU27, ale stal se impulsem pro změnu, a to především ve vztahu EU a jejích občanů.


Bratislavský summit zahájí diskuzi o budoucnosti EU. Co by mělo být jejím cílem? Měly by být změněny základní Smlouvy?

Po negativním výsledku britského referenda přišel čas na inventuru fungování EU. Nová Evropská unie musí být akceschopnější a posílit důvěru občanů v její schopnost přispívat k řešení zásadních problémů. Za klíčové pro pokračování evropské integrace považuji důvěru a soudržnost. Tyto dvě „ingredience“ jsou nezbytnou podmínkou pro to, aby se se spolupráce mezi členskými státy mohla dále prohlubovat. Naše společná cesta musí být směřovat k posilování spolupráce mezi členskými státy, nikoli k prohlubování příkopů mezi jednotlivými „kluby“ v rámci Unie.

Jsme na začátku diskuse o reformě EU, ale jsem přesvědčen, že bychom se měli zabývat obsahem, ne formou. Základní Smlouvy jsou dostatečné a poskytují slušnou flexibilitu pro spolupráci. Základní rámec fungování měnit nemusíme, avšak zavírat oči před potřebou opravdu výrazné změny nesmíme.

 

Premiér Bohuslav Sobotka
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se v září zúčastnil Ekonomického fóra v polské Krynici. Na jeho okraj se sešel se s ostatními hlavami vlád visegrádských zemí, s kterými ladili společnou pozici pro bratislavský summit. Zdroj: Úřad vlády

 

Ve společném prohlášení z červencového summitu Visegrádské čtyřky stojí, že je třeba evropskou myšlenku přiblížit občanům a překlenout stávající propast mezi evropskými institucemi a očekáváním lidí. Jak by k tomu mělo dojít?

Unie by se proto měla primárně věnovat tématům, která občané a podniky považují za zásadní a u nichž očekávají její aktivní roli. Evropa by se přitom měla do budoucna soustředit na ty oblasti, ve kterých bude její činnost představovat přidanou hodnotu a bude občanům přinášet konkrétní praktické výsledky. To platí i pro působení jednotlivých evropských institucí, které by měly především důsledně naplňovat kompetence, které jsou jim svěřeny primárním právem. Úkolem Komise musí být i nadále napomáhat v hledání kompromisu mezi zájmy členských států, dohlížet nestranně na dodržování smluv a zabraňovat prohlubování příkopů napříč kontinentem. Evropská rada coby vrcholná politická instituce EU ztělesňující vůli členských států musí udávat strategické směřování Unie. Zároveň je třeba posílit respekt vůči pozicím národních parlamentů.


Mezi hlavními tématy summitu je bezpečnost. Jak může EU bojovat proti terorismu, v kterém vidí řada Evropanů největší hrozbu pro vlastní bezpečnost?


Základem je zajištění plné kontroly vnějších hranic, včetně důsledné kontroly nad tím, kdo do EU vstupuje a z ní vystupuje. Zřízení Cestovního informačního a autorizačního systému ETIAS je proto dobrým prostředkem. Podpořit musíme funkčnost Schengenského systému, dodržovat jeho pravidla, posílit spolupráci policejních sborů a tajných služeb i finančních a celních orgánů napříč EU tak, aby v reálném čase byly schopny sdílet informace a reagovat.

 

Frontex
Příslušník agentury Frontex kontroluje dění na schengenské hranici. Zdroj: Audioarchiv EU

 

Na setkání s českými velvyslanci jste řekl, že Unie se v budoucnosti neobejde bez Evropské armády. Jak by měla společná armáda vzniknout a v budoucnosti fungovat? Nebude konkurencí pro NATO?

Zaprvé koncept evropské armády má transatlantické struktury doplňovat, odmítám, že by mělo jít o konkurenci. Unie musí posílit svou spolupráci s NATO a sama přispět k mezinárodní stabilitě rozvojem své obranné politiky, a to i prostřednictvím rozpracování konceptu evropské armády.

Vedle posílené a lépe koordinované spolupráce s NATO se na unijní úrovni musíme zaměřit na vybudování schopnosti rychle organizovat vojenské a civilní operace mimo území EU, sdílení kapacit jednotlivých zemí pod společným velením či financování a posílení evropského obranného průmyslu.

Diskuse o evropské armádě již probíhá a má mnoho složitých aspektů, které musíme vyřešit. Je ale zásadní, abychom téma společné obranné politiky otevřeli a dali jasně najevo, že jsme připraveni v této oblasti posílit spolupráci. Proto jsem přivítal projev o stavu Unie, ve kterém předseda Komise Jean-Claude Juncker jasně zdůraznil význam společné obranné kooperace.

Cestou k tomuto cíli může být postupné budování evropské bezpečnostní a obranné unie. První fází tohoto procesu by mělo být maximální využití současného primárního práva.
 

Jaký je nejdůležitější přínos evropské integrace pro Českou republiku?

V případě Evropské unie nemůžeme mluvit pouze o jednom konkrétním největším přínosu. Naše členství je souborem práv a povinností. Členství v Evropské unii pro nás rozhodně není jen otázkou peněz z EU fondů, je to věc prioritního národního zájmu. Evropská unie je nejlepší možnou zárukou míru, stability a prosperity, která nám poskytuje základní rámec pro ekonomický, sociální i bezpečnostní rozvoj. Těžké momenty v evropské historii dokázaly, že jen velice těžko mohou státy čelit vážným problémům samostatně a že nacionalismus vždy nakonec vede ke konfrontaci mezi státy, často k válce a hospodářskému neúspěchu. Pro Českou republiku neexistuje žádná lepší alternativa, než být členem EU. Ze sociálního, i bezpečnostního hlediska. Konečně máme vliv na to, co se v Evropě děje, naše zboží a služby můžeme nabízet na obrovském společném trhu. A naší ekonomice to svědčí.

 

Státní tajemník pro EU představuje skupinu pro Brexit

Státní tajemník pro EU Tomáš Prouza na tiskové konferenci představuje program Pracovní skupiny pro otázku vystoupení Velké Británie z EU a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním EU. Zdroj: čtk

 

Velká Británie se sice summitu neúčastní, budoucnost vztahů EU a Británie je nicméně důležitým tématem. Jaké budoucí uspořádání vztahů považujete za nejlepší pro Českou republiku?

Budoucnost EU je nyní ve formátu EU27. Až podá Británie notifikaci, s čímž evidentně nespěchá, tak budeme jednat o nastavení vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Pro nás je klíčové, aby přístup na vnitřní trh byl podmíněn platností všech čtyř svobod, tedy svobody pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Důležité bude, aby se případně nezhoršilo postavení Čechů, kteří již ve Velké Británii pobývají, a samozřejmě ani Britů žijících v jiných členských státech EU. Otázka budoucího nastavení vztahů s Velkou Británií je předmětem činnosti pracovní skupiny, která funguje při Úřadu vlády a vede ji státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017