EU může pokračovat více rychlostmi, ale stejným směrem


Marie Bydžovská, Euroskop, 24. 3. 2017

ROZHOVOR – Členství České republiky v Evropské unii přináší nejen ekonomické benefity, ale také pomáhá posilovat demokratické principy a přispívá k bezpečnosti a stabilitě, říká v rozhovoru pro Euroskop předseda vlády Bohuslav Sobotka. Za úspěch své vlády považuje změnu image České republiky v Evropě, prosazení důrazu na ochranu vnějších hranic EU nebo zaměření pozornosti EU na dvojí kvalitu potravin.

V době, kdy Česká republika vstupovala do EU, jste byl ministrem financí. Splnilo členství v Unii očekávání, která jste do něj před téměř třinácti lety jako ministr financí vkládal?

Ano, z velké části splnilo. Jakkoliv je dnes EU podrobována kritice v různých oblastech, její přínos pro nás je obrovský, a to nejen v oblasti ekonomické spolupráce, ale také pokud jde o stabilitu naší země a výrazné posílení našeho vlivu na to, co se na našem kontinentu odehrává. Naše země má nadprůměrný hospodářský růst a jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti, což je mimo jiné výsledek našeho členství v EU. Vstup do EU nám přinesl nové nebývale rozsáhlé privátní investice, možnosti čerpat stovky miliard z fondů EU i nové exportní možnosti.

Česká republika je malá exportní ekonomika. Vyrábíme zboží a služby, které v žádném případě nemůžeme prodat na malém domácím trhu. Jsme závislí na tom, abychom mohli volně obchodovat s tím, co tady vyrobíme a vymyslíme. Jednoznačně profitujeme na našem členství na vnitřním trhu, kde můžeme naše zboží a služby nabízet. Chci, abychom na tom profitovali i v příštích letech. Druhým významným důsledkem našeho členství je pak zvyšování naší konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Současně je však třeba zdůraznit, že přínos členství v Unii není pouze ekonomický. Dlouhodobá mírová spolupráce téměř třiceti států s rozdílnými tradicemi a právními systémy je unikátním projektem, který ve světě nemá obdoby, a jsem rád, že Česká republika je jeho spolutvůrcem. Jsem přesvědčen, že tento fakt pomáhá v naší zemi posilovat a rozvíjet demokratické principy, zásady právního státu a významně přispívá k naší bezpečnosti a stabilitě.


Jaké priority se daří České republice na evropské úrovni prosazovat? Co považujete za úspěch své vlády v evropské politice?

V postavení k našim partnerům se mé vládě podařilo změnit image ČR v EU. V minulosti jsme byli vnímáni jako partner s nečitelnými názory. Díky proevropské politice mé vlády jsme dnes výraznou tváří středoevropského regionu. Máme jasný názor, mluvíme silným hlasem a Evropa nás bere vážně.

Jsem rád, že po pohnutém vývoji nakonec zvítězil komplexní přístup k řešení migrační krize, který moje vláda prosazovala od počátku vyjednávání. V té souvislosti jsme úspěšně tlačili téma ochrany vnějších hranic EU v oblasti migrační krize, pomoc v místě původu a tranzitu uprchlíků a spolupráci se třetími zeměmi včetně Turecka.

Trvali jsme a stále trváme na zajištění bezpečnosti a posílení obrany EU. Podařilo se nám tento názor prosadit do závěrů prosincové Evropské rady. Za významné v tomto kontextu považuji rovněž téma strategické komunikace, které ČR prosazuje a podporuje i na evropské úrovni.

Aktuálně se ČR ve spolupráci s dalšími státy Visegrádské skupiny podařilo zaměřit pozornost EU na problém dvojí kvality potravin, která znevýhodňuje naše spotřebitele vůči zbytku EU. Náš tlak přinesl výsledky, na Evropské radě jsme se dohodli, aby evropské instituce v čele s Evropskou komisí začaly urychleně řešit téma dvojí kvality potravin.

Daří se nám společně s dalšími stejně smýšlejícími státy podporovat politiky vnitřního trhu a dále je rozvíjet, stejně tak jsme schopni obhájit také principy otevřené obchodní politiky, která je pro nás s ohledem na strukturu naší ekonomiky zásadní. S ohledem na stabilitu a prosperitu celé Evropy považujeme za důležité i nadále pokračovat v podpoře politiky rozšíření a podporovat země našeho východního sousedství. To se nám daří a jsme schopni o důležitosti těchto otázek přesvědčovat i evropské partnery.

Nejčastěji se v souvislosti s připravovanou Římskou deklarací mluví o vícerychlostní Evropě. Podporuje česká vláda, aby tento princip byl součástí prohlášení?


ČR se k otázce vícerychlostní Evropy staví dlouhodobě opatrně. Ale je zřejmé, že toto téma Evropou hýbe a bude součástí diskuse o budoucím směřování unie. I v naší domácí diskusi se tomuto tématu musíme podrobně věnovat a já chci, aby se do ní zapojilo celé politické spektrum. Pro českou vládu bude v této debatě důležité, aby se EU stala akceschopnější, a tím pádem i důvěryhodnější pro občany. Proto je důležité, aby se zvětšil prostor pro spolupráci v takových oblastech, ve kterých Evropané naši aktivitu očekávají a potřebují. Je přitom zřejmé, že některé státy chtějí v určitých oblastech spolupracovat silněji. To ostatně odráží dnešní realita EU – stačí se podívat na eurozónu či Schengen.

Různé stupně integrace už dnes tedy fungují. Pojem „vícerychlostní Evropa“ je však poněkud zavádějící. Větší využití zavedených nástrojů posílené spolupráce, o němž se aktuálně diskutuje, může pomoci k tomu, aby EU fungovala lépe a byla v rámci platného smluvního rámce akceschopnější. V žádném případě se však nesmí jednat o vznik Evropy dvou rychlostí, v níž se některé členské země uvíznou na periferii.

Pokud by stávající politická situace v Evropě neumožňovala ideální stav, kdy bychom stejným tempem postupovali všichni ve všech oblastech unijní spolupráce, je posílená spolupráce v omezeném kruhu některých členských států možnou cestou vpřed. Má to ovšem dvě jasné podmínky – a na nich bude česká vláda trvat.

Zaprvé, tento přístup znamená, že postupujeme sice s různou intenzitou, ale sdílíme stejný směr a cíl – tedy funkční, soudržnou a akceschopnou Unii. Posílená spolupráce tedy nesmí znamenat narušování integrity již dosažených výsledků integrace či dokonce rozvolňování dohodnutých pravidel, ale usnadnění dalšího společného směřování.

Zadruhé, všechny oblasti, v nichž by se do budoucna prvek diferencované integrace prosadil, musejí zůstat trvale otevřené pro přistoupení těch členských států, které by se chtěli do takové spolupráce připojit v pozdější fázi. Proto se takové formě spolupráce nebraňme, ale usilujme o to, aby ČR mohla v co největší míře podobu této užší spolupráce ovlivnit a z jejích výsledků těžit. Aktuálně jde především o debaty o zajištění funkčnosti Schengenu, prohloubení obranné spolupráce či některé aspekty spolupráce v sociální oblasti.

Důležitým tématem je v současnosti obrana. Jaké kroky se bude Česko v této oblasti na evropské úrovni snažit prosadit?

Posílení obrany je jednou z klíčových oblastí pro další osud evropského projektu a jeho zájmů. Při posilování obrany musí EU současně dbát na spolupráci s NATO a dodržovat vůči němu své závazky. Musíme být schopni řešit krize v našem sousedství, ale i v širším okolí tam, kde má Unie jasný zájem, dříve, než nás dostihnou jejich následky. Nejde tu jen o důsledky migrační vlny, ale o širší přístup ke stabilizaci a podpoře našich klíčových partnerů a teritorií.

EU disponuje řadou účinných a tradičně dobře zavedených politik, například rozvojovou spoluprací. Ale chybí nám nástroje na jejich prosazení v praxi. Stejně tak zaostáváme v plnění našich aliančních závazků. Téma prohlubování společné evropské obranné spolupráce je tak průsečíkem těchto priorit, ve kterých musíme pokročit. Česká republika proto na toto téma upozorňuje evropské partnery dlouhodobě. Společně s Německem a Francií patříme k aktivním hráčům, kteří myšlenku posílené obrany prosazují.

Na úrovni Evropské rady se nám podařilo prosadit, že do budoucna dojde k posílení schopnosti plánovat společné zahraniční mise, zjednoduší se financování těchto misí, navýší se investice do obrany a dojde k podpoře obranného výzkumu a průmyslu. Osobně podporuji také větší využití bojových uskupení, tzv. Battlegroups, které fungují už deset let. Evropskou obrannou spolupráci je přitom třeba vnímat také jako posilování evropského pilíře NATO, které i nadále zůstává hlavním garantem evropské bezpečnosti.

S obranou úzce souvisí otázka zajištění bezpečnosti Evropanů. Na to nesmíme zapomínat. Obrana a bezpečnost jdou ruku v ruce. Že jde o hlavní priority české vlády v evropské politice, dokazuje i konference, kterou budeme pořádat ve spolupráci s Evropskou komisí v červnu v Praze. Jejím tématem budě právě role bezpečnosti a obrany v budoucnosti EU.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality