Katainen: Když chcete lepší bezpečnost, musíte do ní investovat


Marie Bydžovská, Euroskop, 20. 6. 2017

Evropská komise navrhla na začátku června vznik Evropského obranného fondu, který má členským státům pomoci efektivněji vynakládat peníze na obranu. Pražské konference o obraně a bezpečnosti (DESCOP) se 9. června zúčastnil místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, který má přípravu fondu ve svém portfoliu. Euroskop se ho při té příležitosti zeptal na pozadí vzniku tohoto návrhu a na to, jak by měl v budoucnosti fond fungovat.

Myšlenka obranné spolupráce v Evropě má dlouhé kořeny, sahá až do 50. let k tehdejšímu Plevenovu plánu. Proč přichází zrovna nyní Evropská komise s návrhem na posílení spolupráce v bezpečnosti?

Podnět k novým iniciativám v obranné spolupráci vyšel od členských států. Roli tu hrají různé externí faktory: Rusko do jisté míry změnilo svůj charakter, v našem sousedství proběhly změny a objevily se nové výzvy jako kyberútoky nebo hybridní hrozby. Je složitější čelit novým bezpečnostním hrozbám a obranné vybavení je stále dražší.

Průzkumy veřejného mínění navíc ukázaly, že si občané myslí, že je potřeba, abychom více spolupracovali a že potřebujeme evropskou obrannou spolupráci. Současně požadavek NATO, aby členské státy zvýšily výdaje na obranu na 2 procenta HDP, vedl mnoho státy k tomu, že zvažují, zda má smysl pouze přidat peníze, aniž by změnily způsob, jak jsou používány. Pokud všechny státy budou dělat to samé, bude to znamenat, že 28 států bude duplikovat téměř to samé.

Dřívější iniciativy selhaly. Proč by nynější snaha měla uspět?

Všechno záleží na politické vůli. Lisabonská smlouva umožňuje členským státům EU, aby podnikly v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky, cokoliv chtějí. Dokonce mohou vytvořit společnou obranu.

Pokud budou členské země chtít dělat věci společně, ušetřit peníze a získat lepší bezpečnost, bude to možné. Pokud se postaví z nějakých důvodů do opozice, nebo nebudou v této oblasti aktivní, tak se nic nezmění. Osobně čtu situaci tak, že panuje silnější politická vůle k tomu, abychom znovu zvážili, jak využíváme výdaje a investice s cílem, abychom zlepšili současný stav.

J. Katainen v Praze

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen se v Praze na Žofíně zúčastnil Pražské konference o obraně a bezpečnosti DESCOP. Zdroj: Aleš Petruška, Úřad vlády


V Evropě vedle sebe existuje 178 různých obranných systémů, oproti tomu ve Spojených státech pouze 30. Jak může vznik Evropského obranného fondu, který navrhla Evropská komise, přispět ke snížení tohoto počtu a zlepšit efektivitu obrany evropských států?

Fond má tři různé elementy. První je fond na výzkum v oblasti obrany, v kterém budou alokovány prostředky z rozpočtu EU na společné výzkumné programy. Budou je řídit národní výzkumné instituce nebo soukromé společnosti. Tím, že poskytneme evropské peníze, chceme podnítit silnější spolupráci a společné projekty, místo toho, aby každý měl své projekty s menšími zdroji.

Druhým elementem je evropský program na rozvoj průmyslu, který poskytne zdroje z evropského rozpočtu na výrobu prototypů. I zde je smyslem iniciovat, aby průmysl z různých zemí spolupracoval na vytváření obranných kapacit.

Za třetí, Komise bude pomáhat členským státům, aby se dohodly na společných akvizicích, pokud budou mít zájem. Především budeme nabízet technickou asistenci a další podpůrné služby pro členské země, které budou chtít například společně nakoupit helikoptéry nebo satelitní kapacity. Tímto způsobem chceme snížit počet zbrojních systémů a zároveň cen za jednotlivé vybavení.

Potřebujeme lépe sladit přístupy. V opačném případě nebudou stačit prostředky jednotlivých států naplnit potřebu bezpečnosti.


Máte již informace od členských států, že mají zájem se na činnosti Evropského obranného fondu podílet?

Nežádáme od členských států peníze, využíváme pouze evropský rozpočet. Ale samozřejmě tyto investice pocházející z evropského rozpočtu jsou pouze kofinancováním. Členské státy přijímají rozhodnutí o zbrojních akvizicích téměř každý rok. Pokud je od nynějška budou chtít přijímat společně, získají podporu z evropského rozpočtu. Pokud ne, mohou pokračovat dřívějším způsobem.

Evropská obrana

Evropské země by mohly v budoucnosti nakupovat výbavu pro ozbrojené síly společně. Zdroj: European defence Agency


Které státy projevují o tuto iniciativu největší zájem?

Francie a Německo měly velký zájem, ale i menší státy jako Finsko, Švédsko, Česká republika nebo Slovensko vykazovaly zájem. Řekl bych to takto: Nebudu bránit žádné zemi. Z hlediska Komise je velmi důležité, aby byly firmy a země z různých částí Evropy rovnoměrně zahrnuty do tohoto plánu. Je jasné, že ne každý se bude chtít tolik účastnit. Je možné, že vznikne Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) mezi státy, které chtějí a jsou schopné dělat věci dohromady, například při společných vojenských nákupech. Doufám, že malé země budou nyní aktivní, budou přicházet s návrhy, co bychom měli dělat dohromady. Nemá smysl čekat, s jakými návrhy přijdou velké země.


Evropský obranný fond by měl podle návrhu Komise podporovat také účast malých a středních podniků. Jak chcete zajistit, že z činnosti fondu nebudou profitovat pouze velké firmy?

Předem určíme zdroje pro malé a střední firmy. V současnosti musíme čelit také hybridním hrozbám, například kybernetickým. V boji proti nim mohou často dodat potřebné vybavení spíše malé inovativní firmy. Komise má zájem vytvořit silnější dodavatelský řetězce a sítě malých i velkých společností. Nejedná se pouze o podporu velkých tradičních firem.


Po odchodu Velké Británie, jednoho z významných plátců do společného rozpočtu, bude příští víceletý rozpočet EU pro roky 2020 až 2027 poměrně omezený. Bude možné v něm nalézt zdroje pro Evropský obranný fond?

Do konce této finanční perspektivy budeme realokovat zdroje do bezpečnosti a obrany. V příští finanční perspektivě budeme opravdu limitováni nejen kvůli brexitu, ale také i kvůli jiným potřebám členských států. Pokud Evropský parlament bude bezpečnost prioritizovat, bude možné přesunout zdroje do oblastí, v kterých jsme dříve nevyužívali evropský rozpočet.

Náš návrh zní: 500 milion eur ročně na společné projekty obranného vývoje a výzkumu a miliardu na obranný průmyslový rozvoj ročně. Záleží na tom, z jakého pohledu se díváte. Přinejmenším by se jednalo o hybatele změn („game changer“) v evropské bezpečnosti, protože EU by se stala největším investorem do vývoje a výzkumu v oblasti obrany.


Nemůže to být na úkor jiných evropských politik jako třeba kohezní politiky?

Pokud se nezvýší zdroje evropského rozpočtu, budou se muset vzít tyto prostředky z jiné oblasti. Jedná se o 1,5 miliardy eur, což není velká částka ve srovnání třeba s financemi směřujícími do kohezní politiky. Politika je vždycky o rozhodnutích. Když chcete lepší bezpečnost, musíte být připraveni do ní investovat.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality