Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Mejstřík: Odchod Itálie z eurozóny není na pořadu dne

Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 3. 2018
Itálie

Kam bude směřovat Itálie po nedělních parlamentních volbách? Podaří se jí sestavit stabilní vládu? A jaký bude její postoj k Evropské unii? O výsledcích italských voleb jsme mluvili s politologem Martinem Mejstříkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se specializuje na politický vývoj jihoevropských zemí.

V Itálii proběhly v neděli parlamentní volby, které média označila za zlom v dosud proevropském kurzu země. Populistické a antisystémové strany získaly v součtu nadpoloviční většinu hlasů. Žádná ze stran ale nezískala potřebných 40 % hlasů pro sestavení vlády. Zvítězila středopravá koalice, která získala zhruba 37 % hlasů. Tvoří ji populistická strana Vzhůru, Itálie (Forza Italia) bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, protiimigrantská euroskeptická strana Liga severu (Lega Nord) Mattea Salviniho a krajně pravicová strana Bratři Itálie (Fratelli d'Italia).

Nejsilnější samostatnou stranou se stalo populistické Hnutí pěti hvězd s přibližně 32 % hlasů. Strany levého středu seskupené kolem vládnoucí Demokratické strany skončily až na třetím místě s přibližně 23 %. Více o výsledcích voleb se dozvíte zde.

Rozhodlo italské parlamentní volby téma migrace? Jaká další témata hrála v předvolební kampani důležitou roli?


Migrace bylo tématem, které nejvíc rezonovalo a bylo určitě nejviditelnější. Při konečném rozhodování Italů ale hrála větší roli socioekonomická témata, a to zejména na jihu země. Itálie se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy a čelí vysoké nezaměstnanosti především mezi mladými lidmi.

Bude možné vzhledem k volebním výsledkům sestavit stabilní vládu? Jaké jsou její nejpravděpodobnější varianty?


Volební výsledky na sestavení stabilní vlády příliš nevypadají. Pokud se na ně podíváme, vyplývá z nich, že by tentokrát nešla sestavit ani velká koalice Demokratické strany a Berlusconiho strany, která se podařila vytvořit po roce 2013 (po povolebním patu sestavil Enrico Letta velkou koalici sestávající z Demokratické strany, Berlusconiho středopravicové strany Lid svobody, středové Občanské volby Maria Montiho a Unie středu, pozn. red.).

Strany jsou navíc antagonistické, otevřeně se staví proti sobě a příliš spolu nekomunikují. Hnutí pěti hvězd předem oznámilo, že nechce s nikým vstupovat do koalice. Sestavení vládní většiny tak bude poměrně obtížné. Může vzniknout i úřednická nebo poloúřednická vláda.

Sestavení vládní většiny bude obtížné, protože strany jsou antagonistické.

Sestavení vlády bude složité, strany se totiž otevřeně staví proti sobě. Zdroj: Pixabay.com

Mohou výsledky populistických stran reálně ohrozit setrvání Itálie v eurozóně?


To si nemyslím. Matteo Salvini a jeho Liga severu sice deklarovali, že jsou proti euru, ale to bych bral spíš jako populistický volební tah. Umějí si spočítat, že odchod z eurozóny by pro Itálii nebyl výhodný.

Vystoupení z eurozóny nebude na pořadu dne, může ale přijít větší kritika Evropské unie, a to zejména ve vztahu k řešení migrační krize.

Jaký dopad bude mít výsledek voleb na postavení Itálie v EU?


Velmi záleží na tom, kdo vládu nakonec sestaví. Pokud bude úřednická nebo poloúřednická, podporovaná establishmentem, bude se stavět k EU výrazně jinak než pokud by vládlo třeba Hnutí pěti hvězd, což ale není příliš pravděpodobné.

Pokud by ve vládě zasedlo Hnutí pěti hvězd nebo Liga severu, můžeme v každém případě počítat s větší kritikou Evropské unie. Itálie dlouhodobě kritizuje, že zůstává na problémy spojené s migrací sama a že mezi státy EU nepanuje dostatečná solidarita.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Ve vztahu s Ruskem bychom neměli ustupovat ze svých hodnot

Petr Pospíšil, Euroskop, 31. 10. 2017

Brexit očima londýnského analytika Keitha Boyfielda

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.6.2017