Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Svět se rychle mění a s ním i bezpečnostní hrozby

Euroskop, 06.04.2020
CBRN

EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR - K reakci na existující i nově se objevující vážné bezpečnostní hrozby v rámci NATO přispívá i mezinárodní organizace sídlící v Česku. U příležitosti nástupu nového ředitele Centra excelence obrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám NATO ve Vyškově (Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence - JCBRN Defence COE) plukovníka Davida Martínka jsme s ním, jeho předchůdcem plukovníkem Vratislavem Osvaldem a generálporučíkem Jaromírem Zůnou mluvili o tom, jak toto centrum napomáhá vojenským aliančním jednotkám, ale poskytuje i expertní rady, jak předcházet vážným ohrožením pro civilisty. 

Česká armáda je známá svými úspěchy v oblasti boje proti chemickým, biologickým a radiačním hrozbám. Kde jsou počátky této dobré pověsti?

Generálporučík Jaromír Zůna: Musíme se vrátit do roku 1997, kdy byly na summitu NATO v Madridu přizvány k členství v tři nové země – Česká republika, Maďarsko a Polsko. Následovalo dvouleté období intenzivních příprav na vstup do Aliance, ve kterém všechny tři země úzce spolupracovaly a koordinovaly společný postup ve vztahu k NATO a jeho členským zemím. V roce 1999 jsme se podpisem Washingtonské smlouvy stali členy NATO.

V té době byla jedním z důležitých témat problematika specializace armád členských zemí Aliance. Jejím smyslem bylo dosažení vyšší efektivity investic do rozvoje vojenských schopností cestou sdílení expertních kapacit. Vytvoření center excellence v NATO bylo jedním z nástrojů jak uvedeného záměru dosáhnout. Česká republika získala skvělou reputaci z působení jednotky chemického vojska ve válce v Zálivu v roce 1991. Rovněž jsme vždy disponovali vysoce kvalifikovaným personálem, jednotkami, technikou, ale i vědeckovýzkumnou a průmyslovou základnou, které ve svém součtu vytvářeli solidní základnu k tomu, aby Česká republika mohla uvažovat o roli vedoucí země v NATO v oblasti CBRN a v konečném důsledku být i hostitelskou zemí pro NATO CBRN Defence COE. Podobné ambice ale měly i jiné státy, silné a v NATO již zavedené. Podařilo se nám však přesvědčit alianční partnery, že volba České republiky je správným řešením a tato specializace nám byla přidělena.

Kdo byl naším největším konkurentem?

Generálporučík Zůna: Především Německo, které rovněž disponovalo potřebnými předpoklady a ve všech ohledech bylo připraveno převzít vedoucí roli v NATO v oblasti CBRN. Když ale bylo rozhodnuto o umístění centra v české republice, od počátku se na jeho činnosti podílelo a poskytovalo mu významnou podporu, které si velmi vážíme.

Centrum

Nastupující ředitel Centra plukovník David Martínek (vpravo), bývalý ředitel Centra plukovník Vratislav Osvald (vlevo). Zdroj: Armáda ČR.

Jak rozhodování o přidělení této specializace probíhalo, co hrálo v našem úspěchu největší roli?

Generálporučík Zůna: Rozhodnutí padlo na summitu NATO v Praze v roce 2002. Bylo mimořádné, že země, která teprve před dvěma lety vstoupila do Aliance, hostila alianční summit. Vrcholné schůzce předcházela celá řada politických jednání a příprav, při kterých se nám podařilo alianční partnery přesvědčit a prokázat náš kredit. Šlo v té době o mimořádný úspěch České republiky, který přispěl budování naší pozice jako spolehlivé členské země. CBRN Defence COE ve Vyškově patří mezi nejlepší, ne-li vůbec nejsilnější z 25 existujících center excelence v rámci NATO. Nejenom velikostí své struktury, kvalifikací personálu a technologickým vybavením, ale jako jediné centrum disponuje schopností přímo podporovat operační plánování a operace NATO.

Proč se Česko rozhodlo umístit Centrum excelence NATO právě do Vyškova?

Generálporučík Zůna: Vstup do Aliance byl jedním z důležitých faktorů, který vedl k rozhodnutí o profesionalizaci AČR. Definitivně o ní bylo rozhodnuto Vládou České republiky přijetím „Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil“ v roce 2002. Šlo o systémovou změnu. Nikoliv pouze koncepční, nebo organizační, která se dotkla všech oblastí činnosti armády a resortu obrany jako celku. Nově bylo potřebné vybudovat systém přípravy personálu pro profesionální armádu. Sloučením tří vysokých vojenskýc škol byla vytvořena Univerzita obrany v Brně, z pěti vojenských středních škol byla zachována škola v Moravské Třebové, téměř všechny formy přípravy profesionálních vojáků byly v letech 2003 - 2008 z původních 31 výcvikových středisek a dalších zařízení soustředěny do posádky Vyškov. Stejně tak mezinárodní formy přípravy a s tím související instituce, protože Vyškov k tomu nabízel nejvhodnější organizační i kapacitní podmínky. V této logice bylo rozhodnuto i o umístění NATO CBRN Defence COE do Vyškova. Čas ukázal, že to bylo správné rozhodnutí.

Centrum

Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení. Zdroj: Admáda ČR.

Účastní se na aktivitách Centra excelence ve Vyškově všechny státy Aliance?

Generálporučík Zůna: Státy se mohou podílet různými způsoby – vysláním personálu ke stálému působení ve Vyškově, vysláním specialistů na konkrétní akce a úkoly realizované centrem, nebo formou finanční podpory. Celkově na činnosti centra participuje 13 členských států NATO a Rakousko jako neutrální stát přispívá finančně a personálně.

Plukovník Vratislav Osvald: Jsme hrdí na to, že všechny velké státy NATO jsou, až na Španělsko, členy centra. Se Španělskem nyní komunikujeme, aby vyslalo své zástupce. Rozhodnutí musí teprve schválit vláda v Madridu. A očekáváme přistoupení dalších států v budoucnu.

Jak v centru probíhá koordinace mezi příslušníky různých národních jednotek?

Plukovník Osvald: Centrum jako takové je mezinárodní organizace a státy do ní přispívají svým personálem. Takže se nejedná o příslušníky národních jednotek, ale o příslušníky mezinárodního zařízení vyslaných sponzorujícím státem. Fungují podle pravidel nastavených pro mezinárodní organizaci. Administrativně patří do národní armády, ale veškeré jejich činnosti vyplývají z popisu pracovního místa v Centru excelence.

Pane plukovníku Osvalde, dnes končí vaše mise ve vedení Centra excelence. Rád bych se zeptal, s jakou vizí jste do vedení Centra přišel?

Plukovník Osvald: Nastupoval jsem v roce 2011, kdy bylo centrum stále ještě ve vývoji. Byla zde spousta neznámých - jak se zapojí do činnosti NATO, jak by se mělo profilovat a další.

Jednou z hlavních oblastí činnosti je výcvik a vzdělávání. Usiloval jsem, aby se centrum stalo lídrem ve výcviku v oblasti ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám. Dalším cílem bylo z něj vytvořit centrum pro akreditované vzdělávání. Chtěli jsme, aby certifikáty, které studenti získají, byly akceptovány ve všech státech NATO.

Dalším mým cílem bylo, aby naši experti v případě potřeby poskytovali operační podporu. Trvalo pět let, než jsme toho v roce 2016 dosáhli. Je to ale důkaz toho, že když chcete něčeho dosáhnout a věnujete tomu úsilí, máte šanci to realizovat. Ve všech státech Aliance dohromady je na různých pozicích okolo 15 expertů na chemické, biologické a radiační hrozby. My máme okolo 60 expertů v těchto oblastech, kteří jsou schopní pracovat společně jako instituce.

Jak konkrétně probíhá zmiňovaná operační podpora? Znamená to, že vaši experti jdou přímo do misí, anebo radí ze základny?

Plukovník Martínek: Naši experti nechodí do misí, jedná se o tzv. vzdálenou podporu, která se týká zejména oblasti plánování. Nemáme ambice, že budeme radit vojákům v poli, co mají dělat. To je trošku jiná otázka.

Ale samozřejmě už tím že monitorujeme, co by mohlo nastat ve světovém dění, jsme schopni predikovat možné konsekvence. Když události překročí určitou úroveň a začne se plánovat operace, tak do toho zasahujeme. Máme tým, který je schopný podporovat plánování v NATO.

Centrum

Generálporučík Jaromír Zůna. Zdroj: Armáda ČR.


Znamená to, že například doporučujete vojákům NATO v Afghánistánu, jaké konkrétní chemické útoky jim hrozí?

Plukovník Martínek: Pokud dostaneme z otevřených, nebo i tajných zdrojů, zprávy, že se objevila určitá hrozba, reagujeme. Ve spolupráci se zpravodajskými službami jsme schopni jednotkám na misi říci, co by se mohlo stát. Oproti zpravodajcům, kteří této oblasti nerozumí, dokážeme posoudit, zda se opravdu jedná o vážnou hrozbu.

Zároveň NATO neustále plánuje. Ve chvíli, kdy aktuální plán nepočítá s námi identifikovanou hrozbou, je nutno jej změnit. Musíme eliminovat hrozby nejen pro vojenské jednotky, ale i pro civilní obyvatelstvo. Orientujeme se nejen na vojenskou, ale i na civilní spolupráci.

S jakou vizí, pane plukovníku Martínku, dnes nastupujete do vedení Centra excelence?

Plukovník David Martínek: Chtěl bych udržet směr, kterým jsme se vydali v posledních letech. Jak již bylo zmíněno, jsme špička mezi Centry excelence NATO. Jsme jediné, které má kapacitu poskytovat operační podporu. Moje vize je soustředit se nejen na ní, ale také udržovat kvalitu personálu, abychom mohli reagovat na veškeré možné změny. S tím souvisí vzdělání, jazykové zkušenosti, flexibilita, schopnost orientace v mezinárodním prostředí.

Další oblastí je spolupráce s EU. Původně jsme vznikli pro podporou NATO. Dneska je jiná situace - NATO a EU spolu začínají spolupracovat, společně koordinují a i my jsme v tom procesu zahrnuti. To znamená, že i my se začínáme orientovat také na EU.

Zároveň musíme reagovat na to, že svět se rychle mění a s ním se mění i hrozby. Nevíme, co bude hlavní hrozbou za deset let. Před 20 lety většina zemí podepsala smlouvu o chemických zbraních a tato oblast následně zmizela z hlavního dění. V posledních letech se ale zase dostává do popředí. Přestože máme mezinárodní nástroje, jak eliminovat tuto hrozbu, jsou zde stále státy a skupiny, které pravidla nedodržují a jsou schopné použít hrozbu chemických zbraní. Všichni víme, co se stalo v Sýrii.

Spolupracujete například i s EU bojovými skupinami?

Generálporučík Zůna: Spolupráce s EU je podstatně rozsáhlejší. EUBG jsou jednotkami taktického stupně. Kapacity a určení CBRN Defence COE je ve prospěch operačních, a v některých ohledech i strategického stupně velení v NATO. Například v loňském roce centrum na základě úkolu ze zasedání Norht Atlantic Council řešilo problematiku přeshraniční civilně-vojenské spolupráce při chemickém incidentu velkého rozsahu za účasti zástupců divizí z mezinárodního štábu NATO. Ve prospěch EU centrum plní především roli garanta přípravy a výcviku specialistů CBRN, včetně udělování akreditací, a expertního pracoviště EU pro oblast CBRN.        

Činnosti centra se tedy mohou zúčastnit armády, které nejsou v NATO, ale jsou v EU?

Plukovník Osvald: Samozřejmě, protože EU jako celek je hodnocena jako partner NATO. A tudíž se neřeší, jestli jednotlivé země, které nejsou členy NATO, ale jsou členy EU, mají smlouvu s NATO, nebo ne. Tudíž kterýkoliv stát EU včetně Kypru se může účastnit spolupráce.

Dotýká se posilování spolupráce EU – NATO i vaší činnosti?

Plukovník Martínek: Posilování spolupráce EU – NATO vnímáme. Očekáváme ho i v následujících letech. Nejvíce v oblasti vzdělávání. Poskytujeme kurzy i pro EU a její partnery a máme mnoho dalších projektů. Zmínil bych třeba eNOTICE - projekt, který se týká právě vzdělávání, jedná se vlastně o zmapování výcvikových center v rámci EU.

Autor: David Březina, Marie Bydžovská, Euroskop

Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení je vojenskou organizací NATO, která poskytuje podporu Alianci a jejím dalším partnerům. Centrum má v současné době 13 sponzorujících zemí (Českou republiku, Itálii, Francii, Kanadu, Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Řecko, Rumunsko, Velkou Británii a USA) a jednu přispívající zemi (Rakousko). 

Další články v rubrice

Summit Y7 pohledem účastnice Karolíny Lískovcové

David Březina, Euroskop, ilustrační foto zdroj: Pixabay, 17.08.2020

Jakou roli hraje Česká republika v Evropské unii?

David Březina, Euroskop, 21.01.2020

Rozhovor o brexitu a britských parlamentních volbách

Petr Pospíšil, Euroskop, 12.12.2019

Jak EU podporuje ekologickou výchovu v Česku?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 7. 11. 2019