Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Summit Y7 pohledem účastnice Karolíny Lískovcové

David Březina, Euroskop, ilustrační foto zdroj: Pixabay, 17.08.2020
studentka

O Summitu mladých profesionálů jsem Vás již informovali. Nyní se však podíváme podrobněji, co všechno musí mladí lidé splňovat, aby se mohli této akce zúčastnit a co to pro ně vlastně znamená. O tom jak být motivovaný a úspěšný, ale i o tom co trápí dnešní studenty nám poskytla rozhovor Karolína Lískovcová, účastnice Summitu Y7. 

 

Podle Karolíny začíná vše již na střední škole. Jedná se o životní etapu, ve které člověk zažívá mnoho turbulencí a utváří se mu náhled na svět, který se také s každým dalším rokem mění. Především je potřeba si uvědomit, že všechno chce svůj čas. Mladí lidi mají představu, že musí vše stihnout hned, ale takhle to nefunguje. Je v pořádku když člověk mění své názory a je v pořádku nespěchat. Podle Karolíny by se člověk především neměl bát změny, hlavně když mu něco nevyhovuje. Dnešní mladý člověk musí podle ní mít nejen motivaci, ale i trpělivost. 

České školství v mezinárodním srovnání


Co se týče školských systémů, český systém, ač mnohdy kritizován ze všech stran, podle ní dokáže dát člověku dobrý základ pro rozvoj. Karolína se v rámci summitu věnovala právě vzdělávání, přičemž čerpala ze svých zkušeností z mezinárodního ale i českého školského prostředí. Českým studentům chybí podle ní usnadnění přechodu ze školy do dospělého života a zejména finanční gramotnost. Často je problémem, že studenti nejsou vedeni k analytickému myšlení.

„Češi mají obrovský potenciál a přijde mi hrozná škoda, že většina mladých lidí se až moc drží Česka, a to nemám nic proti vlastenectví... Čechům chybí ambice být světoví. Česko je skvělé ne-li nejlepší místo pro život, každopádně se stále vyplatí vyjet do světa na zkušenou už jen kvůli všem těm věcem, které se tam člověk může naučit," říká Lískovcová.

"Chce to jistou dávku odvahy, ale když už má člověk tu šanci, je škoda nezkusit alespoň jeden Erasmus+ program i kdyby člověk neodjel na celý rok, tak jsou zde programy i na letní prázdniny. Pak se ovšem dostáváme k důležité otázce, a to jsou peníze. V rámci programu Erasmus+ člověk samozřejmě dostane stipendium, což by mělo pokrýt náklady v zahraničí, opravdové náklady se však často mohou lišit. Každopádně je důležité, aby česká vláda podporovala tyto výjezdy do zahraničí a zároveň umožnila vyjet i sociálně slabším v rámci systému fondů. Skvělé jsou ovšem i nabídky letních škol, které hradí univerzity a do nichž se mohou studenti přihlásit," dodává.

Mimoškolní aktivity mají smysl


Mimoškolní aktivity hrají podle Karolíny důležitou roli v rozvoji mladého člověka. "Dnešní studenti mají spoustu příležitostí. Hlavní je se nebát a vyzkoušet nové věci a nehledět na to, že se třeba ztrapní. Mimoškolní aktivita ale závisí v mnohém i na učitelích na školách. Moderní učitel je unikát, který umí školství posunout úplně na jinou úroveň a s tím i studenty. Motivovat bychom vlastně neměli jen mladé lidi, ale i učitele, aby mladí lidé z pedagogických fakult chtěli učit a měli pro to dobré podmínky," říká. 

Každý student si musí určit svůj přístup, který bude udržitelný a který ho zcela nezahltí, zdůrazňuje Lískovcová. "S tím souvisí i psychické zdraví studentů. V zahraničí je toto téma často vyhnané až do extrémů. Pro to, aby se řešilo psychické zdraví studentů, musí být adekvátní zázemí, což u nás, ale i jinde ve světě stále ještě není. V Česku je to stále tabu," říká. Její rada pro studenty zní nepřehnat to. Jakmile člověk začne žít aktivní život, řešit stáže, letní školy, je nutné se z toho nezbláznit. 

Jak moc čeští studenti potřebují stáže?


"Já jsem absolvovala například stáž na Ministerstvu zahraničních věcí, kde jsem se starala o instagram a propagaci. Stáže jsou skvělé a bohaté na zkušenosti, ale upřímně, ne každý si může dovolit neplacenou stáž . Snažili jsme se proto prosadit podporu stáží a zároveň alespoň minimální plat. Je zde ale spousta lidí, kteří neplacené stáže potřebují k tomu, aby si pak mohli přilepšit v rámci jejich profesního života. Na tenhle přístup by se také měl brát jiný zřetel, když je někdo tak motivovaný, že jde dělat neplacenou stáž," říká o možnostech praxe pro studenty. 

Regiony v Česku mají podle Lískovcové obrovský potenciál. Lidi si často neuvědomují jak velký vliv na rozvoj regionů má i sama EU. "Je pravda, že co se týče kariérních příležitostí a stáží, je situace v regionech daleko horší než v Praze. Lidé z regionu musí nějakým způsobem dojíždět, nebo si najít letní bydlení v Praze, aby pak mohli absolvovat stáž, a to i tu neplacenou, čemuž by měl zaměstnavatel věnovat pozornost a podpořit tento typ studentů. Pokud je člověk motivovaný, musí se taky umět prodat, což nám Čechům pořád ještě moc nejde. Pokud se jedná o ženu, tak to má ještě o něco těžší. Ženy se nepodporují navzájem, tak jako je tomu u mužů. Ženy se musí navzájem pochválit a podpořit, protože úspěch cizí ženy není minus pro další ženy, ale je to v podstatě výhra a inspirace pro celou skupinu."

 

Autor: David Březina, Euroskop

Další články v rubrice

Jakou roli hraje Česká republika v Evropské unii?

David Březina, Euroskop, 21.01.2020

Rozhovor o brexitu a britských parlamentních volbách

Petr Pospíšil, Euroskop, 12.12.2019

Jak EU podporuje ekologickou výchovu v Česku?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 7. 11. 2019