Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Od zahraničních misí k hybridním hrozbám, rozhovor s Petrem Matoušem

Euroskop, 14.04.2021
Matouš

Přinášíme vám rozhovor s podplukovníkem Petrem Matoušem, který v minulosti působil na misích v Afghánistánu a Africe a v současnosti se věnuje oblasti hybridních hrozeb a dezinformací na Úřadu vlády ČR.

1) Armáda ČR se těší vysoké oblíbenosti mezi českou veřejností. Jak si vy osobně odůvodňujete tento fakt? Změnil se podle vás postoj Čechů k armádě i během pandemie, kdy lidé sledovali vojáky v dosud nezvyklých situacích?

To má několik příčin a zmíním dvě hlavní. Jednak jakkoliv je česká armáda malá, za dobu své existence v zásadě splnila vše, co jí bylo zadáno. Ať už to byly povodně, zahraniční mise nebo úkoly spojené s pandemií. Občané vidí, že když někam pošlete vojáky, splní úkol. Že je to často „na krev“, je vidět méně, ale myslím, že to občané tuší. Druhý důvod, proč má česká armáda vysoký stupeň důvěry, je fakt, že je to instituce, která má v době míru minimální kompetence ovlivňovat životy občanů. Bohužel tím někdy vzniká dojem, že obrana je věcí armády, což je třeba vyvrátit. Obrana státu je věcí nás všech. Armáda je pouze součást, která však často stojí v první řadě.


2) Máte mnohé zkušenosti s účastí na misích v zahraničí, jak jsou podle vás vnímáni čeští vojáci v zahraničí? Zaznamenal jste rozdíly v různých zemích?

Česká armáda je složená z dobrovolníků, které spojuje smysl pro povinnost a pověstná česká schopnost improvizace. Ne že by improvizace byla vždy ideální způsob práce, ale třeba Britové během tažení v severní Africe byli ohromení schopnostmi Čechů opravit i odepsanou techniku. Říkali „dejte  Čechům kolo a oni postaví tank“. Takže i při nedostatku zdrojů si český voják poradí. Ale pozor - to nejde donekonečna. Začínáme narážet na limity.

Rozdíly se v moderních armádách a zvláště u speciálních sil, kde jsem sloužil, dost stírají. Obecně platí americký tah na branku, britská profesionalita, německá přesnost nebo třeba česká schopnost najít vždy cestu.

 

3) Jak na misích probíhá spolupráce mezi účastníky z různých zemí? Liší se např. podle toho, jestli jsou účastníci ze zemí spojených v NATO nebo EU?

Většina členských zemí NATO je zároveň v EU. Nicméně třeba i severské státy, které v NATO nejsou, tak dlouhodobě aplikují standardy platné v Alianci. V samotné operaci pak jsou rozdíly v přístupech velmi snadno překonatelné.

 
Podplukovník Petr Matouš. Zdroj: osobní archiv Petra Matouše

 

4) Došlo podle vás za dobu vašeho působení v armádě k posilování evropské spolupráce v obraně? Jaké nejvýraznější změny jste mohl sledovat?

Myslím, že bychom v případě obrany měli nadále chápat NATO jako základ naší bezpečnosti. Na druhou stranu EU může být velkým přínosem v oblasti dopravních akvizic a obecně obranné infrastruktury. Taková spolupráce by nebyla zdvojování, ale naopak by dobře doplnila úsilí NATO.


5) Při svém aktuálním působení na Úřadu vlády se zabýváte i oblastí hybridních hrozeb. Co je hlavním cílem, kterého byste chtěl dosáhnout v rámci pracovní skupiny pro hybridní hrozby, kterou od února řídíte?

Prioritním úkolem je sdílení informací a koordinace, podpora jednotlivých resortů a institucí nebo velmi aktuální proces schvalování Národní strategie pro čelení hybridnímu působení. Nejčastějším znakem hybridních hrozeb je jejich pohyb pod úrovní hranice, kdy je napadený ochoten se bránit. Takže útoky jsou vedeny těsně pod touto hranicí, ale také jsou směřovány na více míst. K tomu stát musí disponovat důslednou koordinací a sdílením informací. Teprve souhrn jednotlivých akcí dává celkový obraz a především výsledné sdělení.


6) Existují data, která by ukazovala, které segmenty společnosti jsou nejvíce náchylné a zranitelné vůči různým útokům z oblasti hybridních hrozeb? Je možné tyto skupiny specificky chránit?

Ano, taková data zpravodajské služby, ale i soukromé subjekty shromažďují a analyzují. Češi v tom patří ke světové špičce. Teď musíme pracovat na překlopení „povědomí“ do reálné obrany. Na tom společně pracujeme.

 

7) Význam hybridních hrozeb, jakými jsou také tzv. fake news a dezinformace, jsme mohli pocítit v posledních měsících v souvislosti s pandemií. Jaká jsou podle vás řešení, která povedou k oslabení jejich vlivu?

Nejrychlejší a relativně levný nástroj je správná komunikace, tedy důvěryhodná a pochopitelná komunikace státu s občany. Dále například koordinovaná práce jednotlivých institucí a resortů, která je složitější, protože za normálních okolností fungují spíše odděleně. Čelení hybridním hrozbám vyžaduje velmi komplexní přístup. Zpravodajské služby, spolupráce napříč resorty, dostatečné zdroje, využití civilních subjektů, také politická vůle a mnoho dalšího generuje účinná řešení, když fungují napříč celým systémem.

 

8) S kým plánujete v oblasti těchto komplexních hrozeb spolupracovat? Bude se jednat výhradně o aktivity státní správy, či budete spolupracovat i s dalšími odborníky a neziskovým sektorem?

Určitě využijeme akademickou sféru i osvědčené občanské iniciativy. Základem je ale správné nastavení státních složek, protože obrana je primární funkcí státu. Konflikty se mění a útočníka může být vidět méně, proto je potřeba neustále inovovat, přizpůsobovat se, reagovat rychle a přemýšlet komplexně.

Podplukovník Petr Matouš absolvoval kariéru v Amádě ČR, kde prošel výcvikem speciálních sil a následně byl vyslán na čtyři zahraniční mise v Afghánistánu a na dvě operace v Africe. V květnu 2020 nastoupil na Úřad vlády České republiky, a to jako poradce předsedy vlády v oblasti obrany, bezpečnosti a armády.
Autor: David Březina, Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

Summit Y7 pohledem účastnice Karolíny Lískovcové

David Březina, Euroskop, ilustrační foto zdroj: Pixabay, 17.08.2020

Jakou roli hraje Česká republika v Evropské unii?

David Březina, Euroskop, 21.01.2020