Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Udržitelná bioekonomika v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu

INCIEN, 08.06.2021
EKo

Téma cirkulární bioekonomiky je stále aktuálnější i v českém prostředí. Je to dáno i aktuálním vývojem v EU, kde je silně akcentována zelená transformace hospodářství v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu. Bioekonomika je jednou z cest jak splnit cíle, které si Zelená dohoda pro Evropu vytyčila. Přinášíme vám rozhovor o tomto tématu s Petrem Novotným – odborníkem na energetické úspory, moderní energetiku a energetické využití biologicky rozložitelných odpadů, který působí v Institutu cirkulární ekonomiky

1) Co si máme představit jako laici pod pojmem cirkulární bioekonomika?

 Jako bioekonomiku označujeme využívání přírodních zdrojů biologického původu. Jedná se především o produkty zemědělství, lesnictví a akvakultury. Cílem cirkulární bioekonomiky je s těmito zdroji nakládat šetrně a dlouhodobě udržitelně.

V podmínkách cirkulární bioekonomiky tak například zbytky potravin nekončí v odpadu a na skládkách nebo ve spalovnách, ale je z nich vyroben kompost nebo bioplyn a živiny jsou vráceny zpět do půdy. Toto a mnohé další jsou velmi důležité otázky, kterými se musíme zabývat, abychom zachovali dlouhodobou udržitelnost využívání našich přírodních zdrojů.

 2) Jaká je podle vás role cirkulární bioekonomiky v současné české společnosti a jaké možnosti nám do budoucna slibuje?

Naše společnost si odvykla na život v souladu s přírodními procesy, ty jsme často přebily technickým pokrokem, díky kterému bylo možné dlouhodobě zvyšovat nebo udržovat produkci přírodních zdrojů. Přírodní zdroje snesou krátkodobé přetížení, pokud mají možnost se z něho zotavit.

Dlouhodobé přetěžování však vede k dlouhodobým škodám. Dobře je to vidět na současném zemědělství a lesnictví. Intenzivní hospodaření s hlavním důrazem na výnos a bez ochoty naslouchat přírodním zákonům vedou k degradaci jejich produkce. Řekl bych, že si to uvědomuje čím dál více lidí. Cirkulární bioekonomika nabízí řešení těchto problémů a slibuje do budoucna především udržitelnost našeho hospodářství.

 

3) Když se řekne oběhové hospodářství, představí se lidem především třídění odpadu atd. Je recyklace tím hlavním cílem oběhového hospodářství? 

 Lidé si často spojují cirkulární ekonomiku, nebo chcete-li oběhové hospodářství s tříděním odpadu a recyklací. Cirkulární ekonomika je však mnohem širší koncept, jehož cílem je, aby pokud možno žádné odpady nevznikaly.

Vše začíná u výrobců, kteří rozhodují, jaké výrobky budou vyrábět a jak budou konstruované. Můžeme předejít vzniku odpadu, pokud budeme vyrábět výrobky z kvalitních komponent, které mají dlouhou životnost, jsou opravitelné, znovupoužitelné a na konci životnosti rozebratelné a recyklovatelné. Velkou moc má v rukou i samotný spotřebitel, který svým nákupním rozhodováním může určit, které výrobky si pořídí a které nikoliv. Recyklace je tedy důležitá, ale je to jen malá část celého systému cirkulární ekonomiky.

4) Jedno z využití bioekonomiky je spojeno i s energetickým odvětvím. Do jaké míry je možné spoléhat na energetické využití biologicky rozložitelných odpadů?

 Dnešní energetika ČR je založena především na spalování fosilních paliv – uhlí, plynu, ropných produktů. Tyto zdroje budeme muset patrně ve více či méně vzdálené budoucnosti nahradit obnovitelnými zdroji energie.

 Neexistuje však jeden obnovitelný zdroj, kterým bychom zcela nahradili uhlí nebo ropu, výslednou energetickou bilanci budeme muset poskládat především z energetických úspor a následně z kombinace mnoha různých obnovitelných zdrojů, které budou místně dostupné. Může to být slunce, vítr, voda, dřevní biomasa, geotermální energie, anebo právě energie z biologicky rozložitelných odpadů.

 Bioodpadů produkujeme relativně hodně – přes milion tun každý rok, dneska jimi plýtváme, končí na skládkách a ve spalovnách. Z toho důvodu se jedná o dostupný zdroj, jehož potenciál musíme využít, avšak se jedná jen o jeden dílec celé skládanky budoucí energetiky.

 

5) Některé členské země Unie jsou v kategorii tzv. uhelných regionů, do kterých patří i oblasti v ČR. Jak by podle Vás měla vypadat jejich transformace?

Tak obsáhlý projekt, jakým je transformace uhelného regionu musí probíhat v první řadě koncepčně a koordinovaně. K tvorbě vize a akčního plánu transformace by měli být přizvaní odborníci, měli bychom být otevřeni inspiraci ze zahraničí a brát v potaz aktuální trendy, které zcela jistě budou formovat budoucí podobu regionů – těmi jsou například cirkulární ekonomika a bezuhlíkové hospodářství.

Transformace by měla začít důkladnou analýzou a poznáním klíčových aspektů regionu, který má projít transformací. My této analýze říkáme cirkulární sken. Cirkulární sken má několik fází. První fází je důkladná socio-ekonomická analýza. Ta ukáže, jaké obory lidské činnosti v daném regionu mají největší dopad na produkci, zaměstnanost a jak je to s jejich dopadem na životní prostředí. Následuje analýza materiálových toků. Ta ukáže, jaké zdroje má daný region k dispozici, které dováží a které z něho naopak odchází.

Na základě těchto informací je možné stanovit vhodné projekty danému regionu na míru a sestavit akční plán pro cirkulární ekonomiku. Obdobné analýzy je nutné udělat pro všechny řešené oblasti – energetika, doprava apod.

Petr Novotný. Zdroj: Incien

6) Je česká společnost podle Vás nakloněna myšlence cirkulární ekonomiky? Jak se jí může dotknout energetická transformace?  

Česká společnost podle mých zkušeností myšlenku cirkulární ekonomiky chápe a je jí většinou nakloněna. Principy cirkulární ekonomiky jsou vlastně jen návratem k tomu, co zde fungovalo do příchodu průmyslové revoluce, kdy světová ekonomika byla svým charakterem převážně cirkulární. Jedna věc je myšlenku chápat a podporovat a druhá věc je tyto principy zavádět do praxe. Světová ekonomika je nyní cirkulární jen z 8,6 %, Česká republika na tom není o moc lépe.

 Změnit tento stav vyžaduje mnohem hlubší změny fungování firem a chování lidí než o jakých obvykle uvažují ve spojení s příklonem k principům cirkulární ekonomiky. Stát by měl pro tuto změnu vytvořit vhodné legislativní podmínky a finanční nástroje. Transformaci společnosti podle principů cirkulární ekonomiky je třeba brát jako výzvu, která bude zdrojem stability a konkurenční výhody do budoucna.

 Energetická transformace, na jejímž konci bude bezpečná a čistá dodávka obnovitelné energie musí jít ruku v ruce s transformací lineární ekonomiky na ekonomiku cirkulární, protože spolu úzce souvisí a není možné o nich přemýšlet odděleně.

7) EU plánuje být prvním uhlíkově neutrálním kontinentem a jedním z mnoha cílů je i omezit počet aut na spalovací motor. Můžou podle Vás být auta na elektrický pohon jednou z cest, a jak to zapadá do cirkulárního hospodářství?

 Víme, že spalování ropných produktů v dopravě bude muset skončit. Otázkou zůstává, čím ropu nahradit. Ropu nedokážeme nahradit jedním obnovitelným zdrojem, musíme hledat vhodnou kombinaci zdrojů. Částečně jsme schopni nahradit ropu biopalivy, pro ten účel je možné dále využívat spalovacích motorů. Elektromobilita má tu výhodu, že jedna technologie – elektromotor s baterií, dokáže využít širokou škálu obnovitelných zdrojů – slunce, vítr, biomasu a spoustu dalších, které umíme transformovat do elektřiny. Je to ale mladá technologie a má před sebou ještě dlouhou cestu, než se stane plnohodnotnou náhradou na ropě založené dopravy.

Důležité ale je, že se Evropa touto cestou vydala, vývoj v oblasti elektromobility tím dostal obrovský impuls a díky tomu věřím, že se nám povede rychleji projít tou turbulentní fází nejistoty, která je spojena s tímto obrovským technologickým posunem. Automobily na elektřinu jsou tedy určitě jednou z cest, avšak ruku v ruce s jejich rozvojem musí jít rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 
Institut Cirkulární Ekonomiky je neziskovou organizací, která se zabývá inovativním enviromentálním managementem. Více o INCIENU zde

Autor: David Březina

Další články v rubrice

Summit Y7 pohledem účastnice Karolíny Lískovcové

David Březina, Euroskop, ilustrační foto zdroj: Pixabay, 17.08.2020

Jakou roli hraje Česká republika v Evropské unii?

David Březina, Euroskop, 21.01.2020