Ondřej Soukup, iHNed.cz, 29.10.2008
Bosna by potřebovala nějaký viditelný úspěch, se kterým by se mohli její obyvatelé identifikovat. Třeba i vítězství ve fotbale, říká vysoký představitel EU pro Bosnu a Hercegovinu.
HN: Praha není jedinou zastávkou na vaší cestě po evropských hlavních městech. Proč vlastně objíždíte hlavy států?
Cílem mého turné je vrátit Bosnu do centra světové pozornosti. Bude to právě během českého předsednictví, kdy bude potřeba rozhodnout do začátku března o tom, co dál s Bosnou a mezinárodními institucemi, které tam dnes působí. ČR bude členem Rady pro implementaci míru ve velice důležitý moment, kdy bude potřeba silného evropského vedení.
HN: Naposledy se Bosna do titulků světového tisku dostala při zatčení Radovana Karadžiče. Změnila se situace v zemi po jeho vydání do Haagu?
Myslím si, že to byla promarněná příležitost. Byla to dobrá zpráva pro obě komunity, že neexistují privilegovaní zločinci, že zákon dříve nebo později dostihne každého. Pro oběti to je samozřejmě také satisfakce. Pro Srby to mohla být příležitost personifikovat vinu a neuvažovat v kategoriích kolektivní viny. Ale politici neudělali vstřícný krok. Bosenští představitelé hovořili o tom, že Karadžič je v Haagu, ale jeho projekt – Republika srbská – stále existuje. Srbští politici, včetně těch, kteří Karadžiče ostře kritizovali, se najednou předháněli v projevech solidarity.
HN: Co by se změnilo po případném dopadení dalšího hledaného, generála Ratka Mladiče?
Asi nic zvláštního, Karadžič byl strůjcem etnických čistek, Mladič jen vykonavatelem. Ale aspoň by téma bylo vyčerpané a žádný politik by ho nemohl zneužívat.
HN: Nehledě na nepopiratelný ekonomický růst se v Bosně příliš mnoho nemění. Většina mladých chce odejít do zahraničí a lidé volí hlavně nacionalisty. Nebylo by jednodušší nechat Bosnu se rozpadnout?
Scénář rozpadu Bosny a Hercegoviny je zcela nepřípustný a nemožný. To říkám od samotného začátku. Je to nemožné technicky, rozpad by nikdy nezískal uznání ze strany mezinárodního společenství. Jak byste například chtěli kreslit hranice? Srebrenica by byla na území Republiky srbské, to by nikdo nemohl morálně akceptovat. Já to často opakuji bosenským politikům, aby už konečně přestali spekulovat na toto téma, protože je to nonsens.
HN: Co si myslíte, že by se mělo stát, aby se tato situace změnila?
Bosna by potřebovala nějaký viditelný úspěch, aby se s ním obě komunity mohly identifikovat. Třeba fotbalová reprezentace zaznamenala několik úspěchů a hned to bylo vidět. Nicméně 90 procent mladých Bosňanů stále vidí svou budoucnost mimo zemi. Já jedinou možnost vidím v evropské orientaci obyvatel. Podle průzkumů veřejného mínění 80 procent příslušníků všech komunit podporuje směřování do EU. Je to ovšem podpora spíše intuitivní a my bychom potřebovali, aby se začala naplňovat nějakými konkrétními činy.
HN: Co je pro to potřeba udělat?
Musíme lidem vysvětlovat, co to bude pro konkrétní lidi znamenat. Co vstup do EU přinese zemědělcům, jaký to bude mít vliv na malé podnikatele a podobně. A hlavně, co je pro vstup do Evropské unie nutné udělat. Potřebujeme, aby lidé vyvíjeli zdola tlak na politiky, aby o evropské integraci jen nemluvili, ale také začali něco dělat.
HN: Co je při jednáních s místními politiky nejobtížnější?
Je často velmi obtížné jim vysvětlit, že členství v unii přináší také nějaké závazky, které je třeba splnit před vstupem. Oni to vnímají jako vyjednávací proces, kde se nakonec podaří něco usmlouvat. Podporují to i média. Všichni se stále ptají na to, kdy Bosna dostane asociační dohodu, nevede se ale diskuse o tom, co pro to země musí udělat.
HN: Pomáhá vám ve vaší funkci vysokého představitele EU to, že jste Slovák?
Místní politici mají přirozeně určité požadavky na vysokého představitelé, ať už je z jakékoli země. Ale faktem je, že jsem například prvním vysokým představitelem, který hovoří jejich jazykem. To umožňuje jednat operativněji a otevřeněji, než když člověk musí hovořit přes tlumočníka.
HN: Jakou roli hraje to, že jste z nové členské země EU?
Myslím si, že velkou. Já jsem hned po příjezdu vyhlásil evropské směřování Bosny jako svou absolutní prioritu. Coby člověk ze země, která do Evropské unie vstoupila relativně nedávno, mě činí důvěryhodnějším. My jsme si prošli tím vstupním martyriem, jsme schopni lépe poradit bosenským politikům při řešení stejných problémů. To se týká všech států střední Evropy včetně České republiky, jejíž zkušenosti mohou být během předsednictví užitečné.
HN: Soudní tribunál v Haagu pomalu končí a další stíhání válečných zločinců má probíhat v nástupnických státech bývalé Jugoslávie. Jaká je v tomto ohledu situace v Bosně?
V Sarajevu existuje speciální soud, který má zvláštní oddělení pro válečné zločince a už několik menších zločinců jím bylo odsouzeno. Pracují tam i zahraniční prokurátoři, vyšetřovatelé experti, což je dobře. V dnešní situaci lidé raději hovoří s někým, kdo je z ciziny a není zaujatý. Podle mého názoru tento soud pracuje dobře a nemám obavy z jeho budoucnosti.
Autor: Ondřej Soukup