Anketa listu E15, 9. prosince 2008
Deník E15 oslovil několik předních osobností z hospodářské sféry a položil jim následující tři otázky, týkající se brzkého českého předsednictví EU. 1) Jaký přínos očekáváte od českého předsednictví? 2) Co je z vašeho pohledu nejpalčivější problém, kterému by se unie měla během následujících šesti měsíců věnovat? 3) Domníváte se, že současná politická situace umožní, aby Česko svou roli důstojně zvládlo?
Michal Mejstřík – ředitel Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy:
1) Mělo by připomenout pozitivní stránky České republiky a její atraktivitu (málo občanů si uvědomuje, jak málo a neúplných informací o Česku se objevuje v zahraničních sdělovacích prostředcích). Rovněž je třeba umožnit širší veřejnosti realisticky pochopit fungovaní EU, vnitřní a vnější zájmy jak členských států, tak evropských institucí, ale i faktické meze vlivu.
Mělo by také zvýraznit agendu, která je Česku blízká, identifikovat rozdílné zájmové skupiny a hledat s nimi kompromisy.
2) Finanční a ekonomická krize, která by měla být řešena adekvátně k jednotlivým zemím a jejich sociálně-ekonomickému modelu s ohledem na dlouhodobou konkurenceschopnost.
Mělo by být logické zachování tržního řešení při nastavení smysluplných regulačních pravidel. Nebylo by např. šťastné pod tlakem negativního sentimentu aplikovat tzv. kontinentální sociálně-ekonomický model s rozsáhlou regulací (známý např. ve Francii), který trpí dlouhodoběji nižší výkonností a neflexibilitou pracovního trhu, i v těch zemích, které jsou flexibilnější a zvyšují svou konkurenceschopnost.
3) Doufám, že se najde politická vůle využít potenciálu předsednictví.
Petr Kužel – prezident Hospodářské komory ČR:
1) Předsednictví by mělo zvýšit prestiž České republiky v Evropě. Vzhledem k českým prioritám doufáme i ve zlepšení fungování vnitřního trhu, tj. plné uplatnění všech čtyř svobod. Kvůli probíhající finanční krizi se ale bude předsednictví muset věnovat i hledání konstruktivních řešení problémů s ní spjatých, zejména ve smyslu minimálního zatížení pro státní rozpočty a maximálního přispění ke kvalitnímu podnikatelskému prostředí (tedy jakýsi business approach). Očekáváme od něj ochranu zájmů malých a středních podniků.
2) Nejpalčivějším problémem, který se pravidelně objevuje jako největší překážka podnikání, je nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele. Velký důraz bude nicméně pravděpodobně kladen na řešení finanční krize. Unie by se měla věnovat i zajištění energetické bezpečnosti v Evropě a zvolit v této věci jednotnou strategii. Důležitým bodem bude i přijetí Lisabonské smlouvy, která tak umožní realizaci některých kroků, které by bez ní nebyly možné.
3) Pevně věříme, že vnitropolitická situace nebude mít na české předsednictví negativní dopad. Navíc je pravděpodobné, že naše národní problémy v době předsednictví poněkud ustoupí do pozadí na úkor záležitostí evropských.
Jaroslav Míl – prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
1) V rámci každého předsednictví v Evropské unii má daná země možnost se výrazně zviditelnit a profilovat. Samozřejmě, že snahou by mělo být, aby zviditelnění bylo pozitivní. Vliv předsednické země na evropské dění by se neměl přeceňovat. Současně ale zástupci vlády a státní úředníci předsedají různým orgánům v radě a je zde tedy možnost v omezené míře EU směrovat. To je šance i pro podnikatelskou sféru, neboť je větší šance prosadit některé zájmy, nebo naopak bránit některým iniciativám v rámci EU, které oslabují konkurenceschopnost našich a evropských podniků. Příkladem toho je navrhovaný klimatickoenergetický balíček, jehož přijetí by přineslo dramatické dopady na energeticky náročná odvětví. Přirozeně, že prosadit specifické národní zájmy lze jen v omezené míře, snahou by proto mělo být vytvářet soustředěný tlak a hovořit jedním hlasem. Je dobré si uvědomit, že předsednictví, jakkoliv by bylo úspěšné, je na krátkou dobu. Je proto lepší si položit otázku, co nám přináší členství v EU jako takové a prosazovat v tomto společenství naše zájmy kontinuálně.
2) Evropská unie by se v současné době měla soustředit na dva aspekty – z politického hlediska na ukončení ratifikace Lisabonské smlouvy a řešit institucionální krizi. Z ekonomického hlediska se unie musí vypořádávat s důsledky světové finanční krize, urychleně implementovat Recovery Plan, tedy Program pro ozdravení. Důležité je zamezit nekoordinovaným akcím na národních úrovních a zabránit protekcionismu. Členské státy EU by se na prosincovém summitu EU měly zavázat k nezbytným opatřením a kombinovat fiskální stimuly se strukturními reformami. Evropská komise by neměla tlačit na single model for all a měla by respektovat národní podmínky i specifika a různou míru dopadů krize na tu či onu zemi. Jak jsem již naznačil, komise by měla v dané situaci odložit veškerá rozhodnutí, která ve svém důsledku snižuje konkurenceschopnost evropského podnikání.
3) Státní správa se na předsednictví připravuje již od roku 2006: Podle našich informací je administrativa technicky a personálně připravena. Záleží nyní na vrcholových politicích, ať už vládních, nebo i opozičních, aby přestali působit v dosavadním stylu a dokázali se domluvit. Každá vláda musí držet určitý mandát daný v Bruselu a udržet kontinuitu s předchozím a s následným předsednictvím. Pokud by se však u nás výrazně projevovaly politické rozpory, mohlo by to mít neblahý vliv na průběh našeho předsednictví.
Zdeněk Somr – předseda sdružení Střední podnikatelský stav:
1) Možnost prosadit některá témata na celoevropskou úroveň, a tím zvýšit jejich důležitost – např. partnerství škol a zaměstnavatelů.
2) Finanční a ekonomická krize a její dopad na firmy v členských zemích. Reforma unijního rozpočtu – přehodnocení podílu jednotlivých sektorů na „penězích z Bruselu“.
3) Ano, pokud naši politici vezmou vážně, že předsednictví není jejich kolbiště, ale tvrdá práce o odpovědnost za firmy a občany – to je v krizi zásadní. Je to příležitost, kterou lze stoprocentně využít i stoprocentně promrhat.
Martin Roman – generální ředitel ČEZ:
1) Předsednictví Radě EU není jednoduchým úkolem, já jsem nicméně přesvědčen, že Česká republika je kvalitně připravena a svého úkolu se zodpovědně zhostí. Pro průmyslovou sféru bude předsednictví přínosem ve smyslu určitého zviditelnění na evropské scéně a potvrzení našeho postavení jako silného, stabilního a důvěryhodného partnera. To by mělo pomoci českému průmyslu při získávání zakázek v zahraničí.
2) Z pohledu energetiky patří mezi klíčové projekty propojování rozvodných soustav, podpora výstavby nových zdrojů a rozvoj evropského trhu s energiemi. To jsou zásadní témata ovlivňující stabilitu dodávek elektřiny v Evropě. Pro plánování investic a zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu je podstatné i stanovení jasného a dostatečně dlouhodobého legislativního rámce v oblasti regulace CO2.
3) Primárním úkolem každé předsednické země je zajistit kontinuitu debaty k relevantním otázkám na úrovni EU, vyvinout maximální úsilí při hledání konsenzu v jednotlivých diskutovaných tématech a prosazovat zájmy EU v jednáních s partnery ze třetích zemí. Věřím, že mezi českými politiky dojde k dohodě, která vládě umožní věnovat předsednictví odpovídající pozornost.
Ingeborg Němcová – katedra světové ekonomiky, Vysoká škola ekonomická v Praze:
1) Každé předsednictví je vnímáno jako určité – třebas jen dočasné – zviditelnění předsedající země. Což je výhodné pro obchod i investice. Zároveň je ale země pod drobnohledem a mohou se zvýraznit i její méně příznivé stránky. Předsednictví je prověrkou organizačních, diplomatických a politických schopností vlády. Uspějeme-li v tomto směru, pak je to přínos těžko vyčíslitelný.
2) Hlavním problémem nejen příštího půlroku bude stabilizace ekonomiky EU27. Nový typem úlohy, který dosud v takové míře EU neřešilo, je stabilizace eurozóny. Společná měnová politika musí najít účinnou kombinaci s rozpočtovými politikami států, které používají euro, a do určité míry se to bude týkat i těch, které euro nezavedly. V politické oblasti to bude možná hledání nových podob vztahů s USA pod vládou prezidenta Obamy a hledání možností, jak je promítnout do globálního světa.
3) To, že se vládní koalice nachází v krizi, nemusí nutně znamenat neúspěch. I to už se v minulosti stalo. Nepochybuji, že česká strana učinila maximum pro přípravu svých úředníků, kteří budou agendu předsednictví organizovat, a věřím, že tuto stránku věci zvládne. Mám ale obavy o rovinu, kde budou hrát nejdůležitější roli naši politici. Upoutávka „Evropě to osladíme“ patří do kategorie „marketing šokem“. I když byla určena hlavně české veřejnosti, důvěru v nejen v naše schopnosti, ale hlavně naše záměry nevzbudila. Kdybych to měla vyjádřit nadneseně, pro naše politiky je to výzva k tomu, aby se stali státníky a nikoli jen politiky. Podaří se jim to?
Autor: Redakce E 15