Přejít na obsah

Vyhledávání

16/04/2014 06:11:11


Hlavní menu

Rozpočet EU

Evropská unie je výjimečnou organizací, která sdružuje řadu evropských států. Od klasických mezinárodních organizací se liší svým charakterem, cíli a velkou provázaností mezi členskými státy. Její smysl nespočívá pouze ve spolupráci na základě jednomyslnosti, ale spíše v hlubší integraci mezi jednotlivými členy. 

Tomuto specifickému charakteru Evropské unie odpovídá i její rozpočet, z kterého jsou financovány například výdaje určené na zvýšení prosperity jednotlivých regionů EU a k překonání rozdílů mezi nimi, výdaje na podporu zemědělství či životního prostředí a na posílení bezpečnosti v Evropské unii i v jejím okolí. Na druhé straně ale Evropská unie není státem, její výdaje jsou tedy výrazně nižší než výdaje jednotlivých zemí, které ze svých rozpočtů financují sociální politiku (dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky, důchody atd.), zdravotnictví či zbrojení. Také příjmy Evropské unie jsou do jisté míry specifické - kromě příspěvků od jednotlivých členských zemí disponuje EU i vlastními zdroji. Podrobnější informace o příjmech a výdajích evropského rozpočtu naleznete v samostatných rubrikách Příjmy rozpočtu EU a Výdaje rozpočtu EU.

Objem rozpočtu


Výše rozpočtu je dána stropem vlastních zdrojů, který byl rozhodnutím o vlastních zdrojích z roku 2014 stanoven na 1,23 % HND EU v položkách na platby a 1,29 % HND EU v položkách na závazky. Tento strop musí být respektován při tvorbě víceletého finančního rámce (neboli finanční perspektivy) i při přijímání ročních rozpočtů.

Další informace o ročních rozpočtech EU i víceletém finančním rámci jsou zveřejněny na stránkách Evropské komise.

Roční rozpočty a víceletý finanční rámec


Každoroční rozpočet musí respektovat limity dohodnuté v příslušném finančním rámci
- první rámec byl vytvořen na období 1988-1992. V 80. letech 20. století se totiž opakovaně stávalo, že navrhované výdaje nebyly dostatečně kryty plánovanými příjmy. Tento problém byl způsoben především finančně velmi náročnou společnou zemědělskou politikou a zvyšujícími se výdaji na strukturální fondy. To spolu se zhoršenou politickou a institucionální rovnováhou systému financování Společenství vedlo k rozpočtovým krizím.

Řešení přinesla reforma, která zavedla tzv. víceletý finanční rámec - to je dohoda, která na několik let stanoví závazné limity, v jejichž mezích jsou pak schvalovány jednotlivé roční rozpočty. Víceletý finanční rámec je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody, tj. dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. První víceletý finanční rámec byl vytvořen a pět let, od roku 1993 je víceletý finanční rámec sestavován na sedmileté období.

Přijetím Lisabonské smlouvy se víceletý finanční rámec stal součástí primárního práva EU. Revize, která vstoupila v platnost v prosinci 2009, stanovuje minimální délku víceletého finančního rámce na 5 let. Víceletý finanční rámec je přijímán formou nařízení Rady, která ho schvaluje jednomyslně. K jeho přijetí je nutný souhlas Evropského parlamentu, pro jehož udělení je nutný hlas většiny všech poslanců a 3/5 hlasů přítomných poslanců.

Zásadní změnou je zrušení tzv. povinných a nepovinných výdajů, které doposud přisuzovalo Radě EU rozhodovací slovo v otázce stanovení výše povinných výdajů, které vyplývají ze smluv EU (zejména zemědělství), zatímco Evropský parlament měl poslední slovo v oblasti nepovinných výdajů (kohezní politika EU), rovněž ovšem disponoval pravomocí rozpočet EU odmítnout. Nyní má Evropský parlament v procesu schvalování rozpočtu EU rovnocenné postavení s Radou. To se projevilo již při schvalování rozpočtu 2011 v roce 2010, kdy plénum Evropského parlamentu odmítlo kompromis dosažený zástupci Evropského parlamentu a Rady v dohodovacím výboru a EU se ocitla před hrozbou rozpočtového provizoria.

Proces schvalování ročního rozpočtu EU doznal v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy i procedurálních změn. Novou rozpočtovou proceduru popisuje následující schéma:

rozpočet EU obrázek
Zdroj: Rozpočet Evropské unie- základní údaje (http://ec.europa.eu)


Zásady rozpočtu


Při přijímání rozpočtu EU musí být dodrženy tyto zásady:
  • zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu: rozpočet je nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro Evropské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii;
  • zásada ročního rozpočtu: rozpočet se schvaluje na období jednoho roku, tj. od 1. 1. do 31. 12;
  • zásada vyrovnanosti: příjmy a výdaje rozpočtu EU musí být vždy vyrovnané - vzhledem k tomu, že rozpočet je sestavován na bázi odhadu, končí většinou přebytkem (ten je převeden do dalšího finančního období). V případě, že by rozpočet v daném roce skončil deficitem, musí být tento deficit v následujícím roce započítán do výdajů rozpočtu;
  • zásada zúčtovací jednotky: rozpočet se sestavuje, plní i vyúčtovává v eurech;
  • zásada obecnosti: celkové příjmy musí pokrývat celkové položky na platby. Až na výjimky uvedené ve finančním nařízení se všechny příjmy a výdaje vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů;
  • zásada specifikace: výdaje rozpočtu jsou přiřazeny do jednotlivých hlav a kapitol;
  • zásada řádného řízení: použití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity;
  • zásada transparentnosti: rozpočet a opravné rozpočty musí být na základě podnětu předsedy Evropského parlamentu zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství, a to do dvou měsíců od jejich schválení s konečnou platností.

Další zdroje informací 


Aktuální informace o rozpočtu EU

 
Ministerstvo financí České republiky 

Autor: Ondřej Krutílek, CDK