Přejít na obsah

Vyhledávání

Facebook Twitter Google Plus Youtube RSS
Sobota 29. srpna 2015


Hlavní menu

Rozpočet EU

Evropská unie je výjimečnou organizací, která sdružuje řadu evropských států. Od klasických mezinárodních organizací se liší svým charakterem, cíli a velkou provázaností mezi členskými státy. Její smysl nespočívá pouze ve spolupráci na základě jednomyslnosti, ale spíše v hlubší integraci mezi jednotlivými členy. 

Tomuto specifickému charakteru Evropské unie odpovídá i její rozpočet, z kterého jsou financovány například výdaje určené na zvýšení prosperity jednotlivých regionů EU a k překonání rozdílů mezi nimi, výdaje na podporu zemědělství či životního prostředí a na posílení bezpečnosti v Evropské unii i v jejím okolí. Na druhé straně ale Evropská unie není státem, její výdaje jsou tedy výrazně nižší než výdaje jednotlivých zemí, které ze svých rozpočtů financují sociální politiku (dávky v nezaměstnanosti, sociální dávky, důchody atd.), zdravotnictví či zbrojení. Také příjmy Evropské unie jsou do jisté míry specifické - kromě příspěvků od jednotlivých členských zemí disponuje EU i vlastními zdroji. Podrobnější informace o příjmech a výdajích evropského rozpočtu naleznete v samostatných rubrikách Příjmy rozpočtu EU a Výdaje rozpočtu EU.

Objem rozpočtu


Výše rozpočtu je dána stropem vlastních zdrojů, který byl rozhodnutím o vlastních zdrojích z roku 2014 stanoven na 1,23 % HND EU v položkách na platby a 1,29 % HND EU v položkách na závazky. Tento strop musí být respektován při tvorbě víceletého finančního rámce (neboli finanční perspektivy) i při přijímání ročních rozpočtů.

Další informace o ročních rozpočtech EU i víceletém finančním rámci jsou zveřejněny na stránkách Evropské komise.

Roční rozpočty a víceletý finanční rámec


Každoroční rozpočet musí respektovat limity dohodnuté v příslušném finančním rámci
- první rámec byl vytvořen na období 1988-1992. V 80. letech 20. století se totiž opakovaně stávalo, že navrhované výdaje nebyly dostatečně kryty plánovanými příjmy. Tento problém byl způsoben především finančně velmi náročnou společnou zemědělskou politikou a zvyšujícími se výdaji na strukturální fondy. To spolu se zhoršenou politickou a institucionální rovnováhou systému financování Společenství vedlo k rozpočtovým krizím.

Řešení přinesla reforma, která zavedla tzv. víceletý finanční rámec - to je dohoda, která na několik let stanoví závazné limity, v jejichž mezích jsou pak schvalovány jednotlivé roční rozpočty. Víceletý finanční rámec je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody, tj. dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. První víceletý finanční rámec byl vytvořen a pět let, od roku 1993 je víceletý finanční rámec sestavován na sedmileté období.

Přijetím Lisabonské smlouvy se víceletý finanční rámec stal součástí primárního práva EU. Revize, která vstoupila v platnost v prosinci 2009, stanovuje minimální délku víceletého finančního rámce na 5 let. Víceletý finanční rámec je přijímán formou nařízení Rady, která ho schvaluje jednomyslně. K jeho přijetí je nutný souhlas Evropského parlamentu, pro jehož udělení je nutný hlas většiny všech poslanců a 3/5 hlasů přítomných poslanců.

Zásadní změnou je zrušení tzv. povinných a nepovinných výdajů, které doposud přisuzovalo Radě EU rozhodovací slovo v otázce stanovení výše povinných výdajů, které vyplývají ze smluv EU (zejména zemědělství), zatímco Evropský parlament měl poslední slovo v oblasti nepovinných výdajů (kohezní politika EU), rovněž ovšem disponoval pravomocí rozpočet EU odmítnout. Nyní má Evropský parlament v procesu schvalování rozpočtu EU rovnocenné postavení s Radou. To se projevilo již při schvalování rozpočtu 2011 v roce 2010, kdy plénum Evropského parlamentu odmítlo kompromis dosažený zástupci Evropského parlamentu a Rady v dohodovacím výboru a EU se ocitla před hrozbou rozpočtového provizoria.

Proces schvalování ročního rozpočtu EU doznal v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy i procedurálních změn. Novou rozpočtovou proceduru popisuje následující schéma:

rozpočet EU obrázek
Zdroj: Rozpočet Evropské unie- základní údaje (http://ec.europa.eu)


Zásady rozpočtu


Při přijímání rozpočtu EU musí být dodrženy tyto zásady:
  • zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu: rozpočet je nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro Evropské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii;
  • zásada ročního rozpočtu: rozpočet se schvaluje na období jednoho roku, tj. od 1. 1. do 31. 12;
  • zásada vyrovnanosti: příjmy a výdaje rozpočtu EU musí být vždy vyrovnané - vzhledem k tomu, že rozpočet je sestavován na bázi odhadu, končí většinou přebytkem (ten je převeden do dalšího finančního období). V případě, že by rozpočet v daném roce skončil deficitem, musí být tento deficit v následujícím roce započítán do výdajů rozpočtu;
  • zásada zúčtovací jednotky: rozpočet se sestavuje, plní i vyúčtovává v eurech;
  • zásada obecnosti: celkové příjmy musí pokrývat celkové položky na platby. Až na výjimky uvedené ve finančním nařízení se všechny příjmy a výdaje vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů;
  • zásada specifikace: výdaje rozpočtu jsou přiřazeny do jednotlivých hlav a kapitol;
  • zásada řádného řízení: použití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity;
  • zásada transparentnosti: rozpočet a opravné rozpočty musí být na základě podnětu předsedy Evropského parlamentu zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství, a to do dvou měsíců od jejich schválení s konečnou platností.

Další zdroje informací 


Aktuální informace o rozpočtu EU

 
Ministerstvo financí České republiky 

Autor: Ondřej Krutílek, CDK