Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Výdaje rozpočtu EU

Roční výdaje společného rozpočtu Evropské unie dosahují průměrně pouze 1 % HND EU(tj. přibližně 235 eur na osobu). Jsou rozděleny do širších kategorií, tzv. okruhů, a jsou odrazem aktuálních výzev a priorit, které si Unie v daném období stanovila. 

Výdaje rozpočtu EU směřují především do oblasti zemědělství a životního prostředí, na snižování rozdílů mezi státy či regiony EU a posilování jejich rozvoje (podpora konkurenceschopnosti, výzkumu, vzdělávání atd.) a na zajištění bezpečnosti a stability uvnitř Evropské unie i mimo ni. V období 2014-2020 získá vyšší finanční podporu mimo jiné program Erasmus+, Tvůrčí Evropa nebo Horizont 2020. K novým iniciativám EU patří program COSME na podporu malých a středních podniků nebo např. nástroj pro propojení Evropy (CEF) zaměřený na investice do dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury.

Přehled programů EU pro období 2014-2020 je k dispozici na stránkách Evropské komise.

O výdajích rozpočtu rozhodují Rada EU a Evropský parlament (na základě návrhu Evropské komise). Výdaje ročního rozpočtu jsou stanoveny víceletým finančním rámcem - ten určuje závazné limity, které nesmí být v jednotlivých letech překročeny.

Bližší informace k víceletému finančnímu rámci 2014-2020 jsou k dispozici v sekci Finanční rámec 2014-2020.

Výdaje jsou rozděleny do následujících okruhů:


1)     Inteligentní růst podporující začlenění;
2)     Udržitelný růst: Přírodní zdroje;
3)     Bezpečnost a občanství;
4)     Globální Evropa;
5)     Správa;
6)     Vyrovnávací náhrady (dočasný mechanismus, který garantuje Chorvatsku jako novému členskému státu EU od roku 2013, aby v prvních letech finančního rámce nepřispíval do evropského rozpočtu více, než z něj přijímal).


Víceletý finanční rámec 2014-2020
Zdroj: Evropská komise

rozpočet EU 2017

1)     Inteligentní růst podporující začlenění

Stanovení priorit víceletého finančního rámce 2014-2020 je ovlivněno hospodářskou a dluhovou krizí členských států EU, která vede EU k ještě vyššímu důrazu na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, zajištění hospodářského růstu a podporu nezaměstnanosti. To s sebou nese zvýšené náklady na vzdělání, výzkum, inovace a také investice do dopravy a energetických sítí (tzv. transevropské sítě).

Podíl strukturálních opatření na celkovém objemu výdajů se zvyšuje již od počátku 90. let, kdy byl v rámci snah o dobudování vnitřního trhu výrazně posílen důraz na dosažení hospodářské a sociální koheze. Význam se dále zvýšil po rozšíření o 13 členských států, v jehož důsledku došlo k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a jejich regiony.

Ve struktuře výdajů EU se tato kategorie výdajů dále člení na další dva okruhy:

a)     Konkurence pro růst a zaměstnanost

Do tohoto okruhu se řadí podpora výzkumu a inovací, dopravy, telekomunikací ale i vzdělávání a odborné přípravy. Novým projektem EU se stala např. podpora zaměstnanosti mladých. Pro období 2014-2020 je celkem na tuto kapitolu vyčleněno 125, 6 mld. eur. Ve srovnání s obdobím 2007-2013 dojde k navýšení finančních prostředků o více než 35 mld. eur.

b)     Hospodářská, sociální a územní soudržnost

V rámci této kategorie výdajů je podporováno zvýšení konkurenceschopnosti méně rozvinutých regionů a členských států nebo meziregionální spolupráce. Oproti předchozímu finančnímu rámci dojde k poklesu maximálních výdajů o 30 mld. eur na více než 325 mld. eur. Reforma kohezní politiky EU obsahuje mimo jiné zavedení předběžných podmínek pro čerpání ze strukturálních fondů, stanovení výkonnostní rezervy, znovuzavedení pravidla n+3 nebo vyšší uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací.

2)     Udržitelný růst: Přírodní zdroje

V období 2014-2020 pokračuje trend postupného snižování výdajů EU určených pro zemědělství a vyšší důraz na podporu programu rozvoje venkova, ochranu životního prostředí a boj se změnami klimatu. Výdaje na tuto kategorii výdajů se sníží oproti předešlému období o cca 47 mld. eur. Jedním z nových prvků společné zemědělské politiky je zavedení tzv. ozeleňovacích opatření, jejichž dodržování ovlivňuje výši vyplácených přímých plateb zemědělcům.

3)     Bezpečnost a občanství

Objemem poměrně malé, ale na významu nabývající, jsou výdaje určené na zajištění bezpečnosti, na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv či na soudní spolupráci. Z hlediska občanů EU jsou významné také programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce.

4)     Globální Evropa

Do této oblasti spadají výdaje na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a další aktivity EU jako globálního aktéra. Konkrétně se jedná např. o pomoc kandidátským zemím, evropskou sousedskou politiku, ale i rozvojovou a humanitární pomoc. Prostředky z evropského rozpočtu však zdaleka neobsahují veškerou pomoc, kterou Unie věnuje nečlenským zemím. Podpora spolupráce s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi je i nadále financována z  Evropského rozvojového fondu, který není součástí rozpočtu EU. Celková alokace výdajů z rozpočtu EU v letech 2014-2020 pro tuto oblast je určena na necelých 59 mld. eur.

5)     Správa

Na pokrytí administrativních nákladů nutných pro chod všech evropských institucí se pro celé období 2014-2020 počítá s přibližnou částkou 61 mld. eur.


Víceletý finanční rámec - srovnání
* Ceny roku 2011, v milionech eur (Zdroj: Evropská komise)

Autor: Ondřej Krutílek, CDK