Roční výdaje společného rozpočtu Evropské unie nesmí přesáhnout stropy daného víceletého rozpočtu pro jednotlivé roky a nesmí překročit limit vlastních zdrojů. Jsou rozděleny do širších kategorií, tzv. okruhů, a jsou odrazem aktuálních výzev a priorit, které si Unie v daném období stanovila.

Výdaje rozpočtu EU směřují především do oblasti zemědělství a životního prostředí, na snižování rozdílů mezi státy či regiony EU a posilování jejich rozvoje (podpora konkurenceschopnosti, výzkumu, vzdělávání atd.) a na zajištění bezpečnosti a stability uvnitř Evropské unie i mimo ni. V období 2021-2027 je věnována značná pozornost programu Digitální Evropa, který má podpořit digitální transformaci a rozsáhlé zavádění a využívání klíčových digitálních technologií, mezi něž patří aplikace umělé inteligence a nejmodernější nástroje kybernetické bezpečnosti.

Nově výdaje rozpočtu zahrnují program EU pro zdraví, který má poskytnout pevný základ pro činnost EU v oblasti zdraví na základě zkušeností získaných během pandemie covid-19. Posílena je také oblast výzkumu a inovací programem Horizont Evropa, oblast bezpečnosti a obrany novým Evropským obranným fondem a program pro mladé lidi Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Na podporu nejohroženějších regionů s vysokými emisemi uhlíku při jejich přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku byl zřízen nový Fond pro spreavedlivou transformaci.

O výdajích rozpočtu rozhodují Rada EU a Evropský parlament (na základě návrhu Evropské komise). Výdaje ročního rozpočtu jsou stanoveny víceletým finančním rámcem – ten určuje závazné limity, které nesmí být v jednotlivých letech překročeny.

Bližší informace k víceletému finančnímu rámci 2021-2027 jsou k dispozici v sekci Finanční rámec 2021-2027.

Výdaje jsou rozděleny do následujících okruhů:

1) Inteligentní růst podporující začlenění;
2) Udržitelný růst: Přírodní zdroje;
3) Bezpečnost a občanství;
4) Globální Evropa;
5) Správa;
6) Vyrovnávací náhrady (dočasný mechanismus, který garantuje Chorvatsku jako novému členskému státu EU od roku 2013, aby v prvních letech finančního rámce nepřispíval do evropského rozpočtu více, než z něj přijímal).

Zdroj: Evropský parlament

1) Konkurenceshopnost pro růst a zaměstnanost

Stanovení priorit víceletého finančního rámce 2021-2027 je ovlivněno pandemií covid-19, která vede EU k ještě vyššímu důrazu na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, zajištění hospodářského růstu a podporu nezaměstnanosti. To s sebou nese zvýšené náklady na vzdělání, výzkum, inovace a také investice do dopravy a energetických sítí (tzv. transevropské sítě).

2) Hospodářská, sociální a územní soudržnost

V rámci této kategorie výdajů je podporováno zvýšení konkurenceschopnosti méně rozvinutých regionů a členských států nebo meziregionální spolupráce.

3) Udržitelný růst: Přírodní zdroje

V období 2021-2027 pokračuje trend postupného snižování výdajů EU určených pro zemědělství a vyšší důraz na podporu programu rozvoje venkova, ochranu životního prostředí a boj se změnami klimatu. Oproti předchozímu víceletému rozpočtu je tato položka navýšena zejména kvůli dlouhodobému cíli Evropské komise stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální.

4) Bezpečnost a občanství

Objemem poměrně malé, ale na významu nabývající, jsou výdaje určené na zajištění bezpečnosti, na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv či na soudní spolupráci. Z hlediska občanů EU jsou významné také programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce.

5) Globální Evropa

Do této oblasti spadají výdaje na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a další aktivity EU jako globálního aktéra. Konkrétně se jedná např. o pomoc kandidátským zemím, evropskou sousedskou politiku, ale i rozvojovou a humanitární pomoc. Prostředky z evropského rozpočtu však zdaleka neobsahují veškerou pomoc, kterou Unie věnuje nečlenským zemím. EU nadále finančně podporuje africké, karibské a tichomořské země.

6) Správa

Na pokrytí administrativních nákladů nutných pro chod všech evropských institucí se pro celé období 2021-2027 počítá s přibližnou částkou 587,8 milionů eur.