Přejít na obsah

Vyhledávání

18/04/2014 15:38:36


Hlavní menu

Finanční rámec 2014-2020


Vyjednávací proces


Evropská komise
zveřejnila 29. června 2011 návrh podoby víceletého finančního rámce 2014-2020 formou sdělení s názvem „Rozpočet - Evropa 2020“. Mezi legislativní návrhy Komise patřilo vedle samotného nařízení k víceletému finančnímu rámci i další legislativní předlohy týkající se vlastních zdrojů EU, daně z finančních transakcí a nového systému DPH v EU. Tradiční součástí přijetí nového víceletého finančního rámce je i soubor reformních opatření v dílčích politikách EU, které se promítají zejména v kohezní politice a společné zemědělské politice.

Evropská komise původně navrhovala „zmrazení“ finančních prostředků pro víceletý finanční rámec 2014-2020, a to ve výši 1 025 mld. eur v položkách na závazky (tj. 1,05 % HND EU) a 972,2 mld. eur v položkách na platby (tj. 1 % HND EU). To by znamenalo 3,16 % navýšení oproti současnému finančnímu rámci, ovšem snížení o 0,1 % oproti úrovni z roku 2013.

Evropský parlament od zahájení vyjednávání nesouhlasil s návrhem Evropské komise na zastropování výše víceletého finančního rámce na úrovni z roku 2013 kvůli schopnosti EU realizovat klíčové politiky EU. Parlament naopak navrhoval jeho 5 % zvýšení oproti hodnotám roku 2013 na úroveň 1,11 % HND EU.

V červenci 2012 předložila Evropská komise upravený návrh nařízení Rady. Úpravy souvisely s plánem přistoupení Chorvatska v roce 2013 a novými makroekonomickými ukazateli a predikcemi.

Kyperské předsednictví navrhlo v říjnu 2012 ještě rozsáhlejší škrty ve srovnání s předloženým návrhem Evropské komise, které měly zajistit úspory ve výši nejméně 50 mld. eur napříč jednotlivými kategoriemi výdajů. Snížení celkové úrovně výdajů EU podporovaly zejména státy jako Rakousko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie a Česká republika. K dalším sporným státům mezi členskými státy patřila otázka nastavení kohezní politiky (např. makroekonomická kondicionalita podmiňující vyplácení strukturálních fondů zdravou ekonomikou daného členského státu) nebo výše alokace pro společnou zemědělskou politiku.

Dosáhnout kompromisu se ovšem členským státům nepodařilo ani na mimořádně svolaném summitu Evropské rady na úrovni nejvyšších představitelů členských států (předsedů vlád a prezidentů) v listopadu 2012. Dohody dosáhla Evropská rada až na summitu 8. února 2013. Základem pro jednání únorového summitu byl kompromisní návrh předložený předsedou Evropské rady Hermannem Van Rompuyem už v listopadu 2012.  Evropská rada se shodla na celkovém objemu víceletého finančního rámce ve výši 960 mld. eur (tj. 1% HND EU). To představovalo snížení stropu celkových výdajů o 3,4 % ve srovnání s předchozím finančním rámcem 2007-2013 v položkách na závazky. V položkách na platby byl strop stanoven na 908,4 mld. eur (tj. 0,95 % HND EU). Požadavky členských států se odvíjely zejména od potřeby konsolidace veřejných financí na národní úrovni v souvislosti s dopady hospodářské krize. Nárůst zaznamenala kapitola 1a zejména navýšením prostředků určených na vzdělávání, inovace a nezaměstnanost mladých lidí. Členské státy rovněž potvrdily vznik nového Nástroje na propojení Evropy financujícího infrastrukturní projekty transevropských sítí. Snížení alokace pro kohezní politiku (kapitola 1b) bylo kompenzováno vyšším objemem prostředků pro chudší státy EU (dle průměru HDP na hlavu). Výraznější škrty oproti návrhu Komise zaznamenala kapitola Občanství a bezpečnost.


Srovnání návrhů Evropské komise a podoby finální dohody

Položky na závazky 2014-2020, mil. EUR, ceny roku 2011

Návrh Komise z června 2011

Návrh Komise z července 2012

Finální dohoda

1. Inteligentní růst podporující začlenění

490 908

494 763

450 763

z toho: hospodářská, sociální a územní soudržnost

376 020

379 243

325 149

2. Udržitelný růst: Přírodní zdroje

382 927

386 472

373 179

z toho: výdaje související s trhem a přímé platby

281 825

283 051

277 851

3. Bezpečnost a občanství

18 535

18 809

15 686

4. Globální Evropa

70 000

70 000

58 704

5. Správa

62 629

63 165

61 629

z toho: správní výdaje orgánů

50 464

51 000

49 798

6. Náhrady

0

27

27

Položky na závazky celkem

1 025 000

1 033 235

959 988

Jako % HND

1,05 %

1,08 %

1,00 %

Položky na platby celkem

972 198

987 599

908 400

Jako % HND

1 %

1,03 %

0,95 %

                              Zdroj: Evropská komise


13. března 2013 Evropský parlament odmítl závěry Evropské rady. Ačkoliv nevyjádřil nesouhlas s výdajovým stropem na úrovni 960 mld. eur, stanovil ve svém usnesení několik podmínek nutných pro schválení víceletého finančního rámce ze strany Evropského parlamentu jako základ pro zahájení meziinstitucionálních jednání. První z nich byl požadavek na vyřešení opakovaných problémů s nedostatkem finančních prostředků na platby EU. K dalším podmínkám patřilo zajištění větší flexibility v rozpočtové politice EU a přezkumu víceletého finančního období v polovině období. Poslední požadavek se týkal revize systému vlastních zdrojů EU.

Politická jednání zahájená v březnu 2013 byla významně propojena i s otázkou schvalování ročních rozpočtů EU (např. v roce 2011 Evropský parlament neschválil kompromis uzavřený s Radou v dohodovacím výboru). První trialog byl ukončen v květnu 2013 uzavřením kompromisu nad technickými aspekty souvisejícími s dalším plánem jednání a hlavními tématy – flexibilita rozpočtu EU, revizní klauzule, budoucnost evropských vlastních zdrojů a jednota rozpočtu.

Irské předsednictví dosáhlo svého cíle a na konci jeho mandátu 27. června 2013 se podařilo uzavřít politickou dohodu zástupců Rady se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu týkající se jak samotného návrhu nařízení Rady k víceletému finančnímu rámci, tak návrhu meziinstitucionální dohody. Základem kompromisu dosaženého v rámci trialogu se staly závěry Evropské rady z února 2013, do kterých byly částečně zohledněny požadavky Evropského parlamentu.

3. července 2013 Evropský parlament přijal rezoluci, ve které zopakoval svoje priority klíčové pro schválení víceletého finančního rámce ze strany Evropského parlamentu pro následující sedmileté období (revize, flexibilita, systém vlastních zdrojů, jednotnost a transparentnost rozpočtu EU, řešení nedostatečného pokrytí rozpočtových plateb EU).

11. září 2013 se rozpočtový výbor Evropského parlamentu rozhodl odložit plánované hlasování, kterým měl být potvrzen kompromis uzavřený s Radou. Důvodem byl zejména nedořešený způsob financování mezery v v rozpočtech 2012 a 2013, ale i neukončená jednání o konkrétních programech EU (Horizont 2020, Erasmus+ , společná zemědělská politika a kohezní politika).

K definitivnímu vyjádření souhlasu se souborem legislativních návrhů ze strany Evropského parlamentu došlo na zasedání pléna 19. listopadu 2013. Rada na něj navázala 2. prosince 2013 přijetím nařízení Rady k víceletému finančnímu rámci a schválením meziinstitucionální dohody. Účelem meziinstitucionální dohody, která před Lisabonskou smlouvu představovala klíčovou formu přijetí víceletého finančního rámce, je zavést rozpočtovou kázeň, zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi institucemi a zajistit řádné finanční řízení. Její součástí je i upřesnění některých ustanovení nařízení Rady.

Výsledek jednání


Základním parametrem víceletého finančního rámce 2014-2020 je objem prostředků na závazky ve výši 960 mld. eur (tj. 1 % HND EU) a 908,4 mld. eur v prostředcích na platby (0,95 % HND EU). Historicky poprvé tak bude celková výše finančních prostředků pro víceletý finanční rámec nižší než v předchozím období. Škrty doznají především společná zemědělská politika a kohezní politika.

Stropy výdajů víceletého finančního rámce 2014-2020 dle jednotlivých let a kategorií výdajů

Položky na závazky, mil. EUR, ceny roku 2011

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2014-2020

1. Inteligentní růst podporující začlenění

60 283

61 725

62 771

64 238

65 528

67 214

69 004

450 763

1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

15 605

16 321

16 726

17 693

18 490

19 700

21 079

125 614

1b Hospodářská, sociální a územní soudržnost

44 678

45 404

46 045

46 545

47 038

47 514

47 925

325 149

2. Udržitelný růst: Přírodní zdroje

55 883

55 060

54 261

53 448

52 466

51 503

50 558

373 179

z toho: výdaje související s trhem a přímé platby

41 585

40 989

40 421

39 837

39 079

38 335

37 605

277 851

3. Bezpečnost a občanství

2 053

2 075

2 154

2 232

2 312

2 391

2 469

15 686

4. Globální Evropa

7 854

8 083

8 281

8 375

8 553

8 764

8 794

58 704

5. Správa

8 218

8 385

8 589

8 807

9 007

9 206

9 417

61 629

z toho: správní výdaje orgánů

6 649

6 791

6 955

7 110

7 278

7 425

7 590

49 798

6. Náhrady

27

0

0

0

0

0

0

27

Položky na
závazky celkem

134 318

135 328

136 056

137 100

137 866

139 087

140 242

959 988

Jako % HND

1,03 %

1,02 %

1,00 %

1,00 %

0,99 %

0,98 %

0,98 %

1,00 %

Položky na platby celkem

128 030

131 095

131 046

126 777

129 778

130 893

130 781

908 400

Jako % HND

0,98 %

0,98 %

0,97 %

0,92 %

0,93 %

0,93 %

0,91 %

0,95 %

Dostupné rozpětí

0,25 %

0,25 %

0,26 %

0,31 %

0,30 %

0,30 %

0,32 %

0,28 %

Strop vlastních zdrojů jako % HND

1,23 %

1,23 %

1,23 %

1,23 %

1,23 %

1,23 %

1,23 %

1,23 %

                  Zdroj: Evropská komise

Novým prvkem je opatření, které má pod dohledem Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady zmírnit riziko plynoucí z nedostatku finančních prostředků na nesplacené závazky, které by mohly způsobit ochromení programů EU před vypršením víceletého finančního rámce.

Zvýšená flexibilita ve finančním plánování EU má zajistit převod nevyužitých prostředků na platby či rozpětí z rozpočtu předešlého roku do následujícího. V posledních třech letech jsou ovšem nastaveny roční limity (2018 7 mld. eur, 2019 9 mld. eur a 2020 10 mld. eur). Podobně nevyužité prostředky na závazky týkající se růstu a zaměstnanosti z let 2014-2017 budou tvořit rezervu pro dodatečné výdaje ve zbývajícím období finančního rámce.

Evropská komise v rámci balíku původních návrhů týkajících se následujícího sedmiletého období zveřejnila i návrh na vytvoření nového zdroje EU, a to daně z finančních transakcí. Návrh Evropské komise na zavedení tohoto nového zdroje EU se totiž nesetkal s podporou všech členských států EU. V současnosti pokračuje úsilí části členských států zavést daň z finančních transakcí v režimu posílené spolupráce. Její zavedení by vedlo ke snížení příspěvků těch členských států, které daň uvalují, do rozpočtu EU (dohromady 11 států – Belgie, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko).

Ačkoliv Evropský parlament je v případě zavedení nových zdrojů EU pouze konzultován, jelikož rozhodování náleží do kompetence členských států, v rámci vyjednávání dosáhl parlament svého požadavku na vytvoření skupiny na vysoké úrovni skládající se ze odborníků zastupujících všechny tři instituce EU s cílem vypracovat analýzu systému financování EU včetně možného zavedení nových zdrojů EU.

Systém vlastních zdrojů EU pro víceletý finanční rámec 2014-2020 byl schválen jednomyslně Radou v lednu 2014. Základní principy financování EU však zůstávají zachovány, a to včetně britského rabatu. K spíše marginálním změnám patří snížení nákladů na výběr tradičních vlastních zdrojů, které si ponechávají členské státy EU, a to z 25 % na 20 %. Snížení příspěvků na základě HND bude nadále uplatněno pro tzv. čisté plátce (Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Rakousko). Nadto Německo, Nizozemsko a Švédsko budou přispívat zdrojem vycházejícím z DPH na základě snížené sazby (0,15 %). U ostatních členských států se uplatní jednotná sazba ve výši 0,3 %. Největší zdroj příjmů EU bude tvořit jako doposud podíl z HND členských států.

Více informací k systému vlastních zdrojů EU v sekci Příjmy EU.

V roce 2016 se uskuteční přezkum víceletého finančního rámce Evropské komise, která zohlední aktuální makroekonomické predikce.

Mimo celkový objem finančních prostředků víceletého finančního rámce 2014-2020 jsou vyčleněny prostředky na mimořádné situace. Mezi ně patří rezerva na mimořádnou pomoc (zejména humanitární pomoc), Fond solidarity určený členským a kandidátským státům postiženým přírodní katastrofou, Nástroj pružnosti pro konkrétně určené výdaje, které překračují roční strop výdajů, a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

Bližší informace k alokaci finančních prostředků do jednotlivých kategorií výdajů v období 201-2020 jsou k dispozici v sekci Výdaje EU.

Další zdroje informací:

Autor: Ondřej Krutílek, CDK