Čeští vědci mají podprůměrnou úspěšnost žádostí o evropské granty

21.02.2013
čtk

Čeští vědci zůstávají na posledních místech v úspěšnosti svých žádostí o evropské granty. Jejich úspěšnost u žádostí o granty od Evropské výzkumné rady (ERC) je 4,8 procenta, evropský průměr je zhruba 15 až 17 procent. Poradce českého premiéra Petra Nečase pro vědu Rudolf Haňka to ve středu řekl novinářům po setkání s hlavní vědeckou poradkyní předsedy Evropské komise Josého Barrosa Anne Gloverovou.

„V českých médiích se stále dočítáme o světových úspěších české vědy, ale když se podíváme na úspěšnost českých vědců v žádostech o granty v Evropské výzkumné radě (ERC), které jsou skutečným měřítkem špičkové vědy, tak vidíme, že čeští vědci jsou na posledních místech,“ řekl Haňka. Podle Gloverové, která přiletěla do Česka na jednodenní návštěvu, se musí česká věda také více propagovat na veřejnosti, protože je stejně důležitá jako kultura.

Haňka pro srovnání dodal, že například maďarští vědci mají u žádostí o evropské granty dvanáctiprocentní úspěšnost a rakouští až dvaadvacetiprocentní. „Problém je, že naše věda asi není tak dobrá. Buďme upřímní,“ podotkl.

Nízká úspěšnost v získávání evropských grantů je podle Haňky způsobena možná také tím, že mladí čeští vědci se na fakultách a ve vědeckých ústavech potýkají s problémy s publikováním. Aby měl vědec úspěch, musí ukázat pro získání evropského grantu nejméně osm světových publikací, na nichž se ovšem nebude nikdo další podílet. V Česku je však běžnou praxí, že mladí vědci nepublikují jen pod svým jménem, ale uvádějí jako spoluautora školitele či jiné kolegy.

Podle Gloverové česká věda nicméně už prokázala, že její výzkum je kvalitní. Vědu je podle ní potřeba financovat i s vědomím, že se podstupuje určité riziko a úspěch není vždy jistý. Gloverová se při návštěvě seznámila se systémem řízení české vědy, problematikou zastoupení žen ve vědě i nedostatkem zahraničních vědeckých pracovníků v českých výzkumných centrech. Zajímala se také o fungování a financování Akademie věd a rozhodování Grantové a Technologické agentury.

Mikrobioložka Gloverová je historicky první šéfporadkyní pro vědu v EU, dříve působila i jako poradkyně skotské vlády. Podle ní se sice podporuje základní výzkum, důležité ale je umět zveřejňovat jeho výsledky a prokazovat jeho užitečnost. „Je tady obrovská příležitost i pro Evropskou unii, aby se zaměřila na to, jaké přínosy přináší základní výzkum a jak se promítne do ekonomiky a jakým způsobem se využije jeho potenciál,“ uvedla Barrosova poradkyně.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek