24.04.2014
čtk
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by projekt Východního partnerství Evropské unie zasloužil transformaci. EU by měla k účastnickým postsovětským republikám přistupovat individuálněji a neuplatňovat na ně modely, které použila při přistupování Česka a dalších středo- a východoevropských zemí. Zaorálek to řekl před začínající vrcholnou schůzkou k 5. výročí Východního partnerství na Pražském hradě.
Individuální přístup
Do projektu Východního partnerství se v roce 2009 zapojily Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Jeho cílem bylo rozšířit spolupráci EU s těmito bývalými státy SSSR a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s unií. Podle Zaorálka se ale v průběhu prvních pěti let fungování tohoto programu z něj stala „přípravka“ na vstup do EU.
„Samospádem se přitom začaly používat metody, které se používaly na země střední a východní Evropy, jako je Česko, Polsko, Maďarsko a další,“ vytkl Zaorálek tomuto projektu. „Tohle mechanické používání stejných principů, jako je třeba asociační dohoda, tady podle mě začaly ty problémy. Tady jsme začali předbíhat do velmi vzdálené budoucnosti a mysleli jsme si, že vystačíme s těmi starými postupy,“ dodal.
Požadavky EU na reformy spojené s asociačními dohodami podle ministra spustil v těchto zemích transformační procesy, které vyžadují až desetinásobek prostředků, než je EU ochotná vynaložit. „Když spouštíme takové zásadní společenské změny, měli bychom mít kalkulaci sociálních a ekonomických dopadů na ty země. A ty jsme moc neměli,“ soudí Zaorálek.
Méně byrokracie
Východní partnerství by se proto podle něj mělo transformovat a používat méně byrokratické postupy vůči postsovětskému regionu. „Ty země jsou často tak rozdílné, že je iluzorní si představovat, že v komunikaci s nimi vystačíme se vzorci stejných schémat. Je potřeba větší ochoty přistupovat k těm zemím mnohem více individuálně,“ míní Zaorálek.
I současnou krizi na Ukrajině považuje částečně za důsledek chyb, které v přístupu k této zemi udělala EU. „Ukrajinskou krizi sice způsobilo Rusko, které ale poměrně velmi dobře využilo chyb, kterých jsme se dopustili, a promyšleně vstoupilo do procesů, které jsme spustili, a torpédovalo je,“ tvrdí šéf české diplomacie. „Rusko využilo těch nedostatečných, technokratických představ, které Evropská unie použila, a vstoupilo do toho jako zachránce,“ dodal Zaorálek. Zdůraznil nicméně, že EU nenese vinu za dění na Ukrajině, ani za ekonomické potíže země.
Dvoudenní setkání prezidentů a vysokých představitelů zemí střední a východní Evropy na Pražském hradě i páteční konferenci v Černínském paláci k Východnímu partnerství proto ministr považuje za příležitost zamyslet se nad těmito chybami a nad tím, jakým způsobem v projektu dál pokračovat.
Autor: Euroskop
