04.11.2014
čtk
Jedním z prvních úkolů Věry Jourové, české zástupkyně v nové Evropské komisi, bude příští týden jednání ve Spojených státech o změnách způsobu, jakým jsou za oceánem chráněna data občanů Evropské unie. Jourová, která v pondělí jako nová eurokomisařka prožila svůj první pracovní den, se na diskuse ve Washingtonu už připravuje.
„Jde o hodně, protože ta jednání trvají už dlouho a je třeba dospět k nějakému výsledku,“ poznamenala eurokomisařka v rozhovoru pro ČTK. Nová komise se ujala funkce na počátku měsíce. Jourová je v ní odpovědná za oblasti spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnost žen a mužů.
Roznětkou byl skandál NSA
Evropská komise diskutuje se Spojenými státy o způsobech, jak je nakládáno s daty občanů EU na serverech firem, jako je Google nebo Apple. V loňském roce vyšlo najevo, že americká tajná služba NSA měla přístup k internetové a telefonické komunikaci nejen milionů Evropanů, ale údajně i evropských státníků, včetně kancléřky Angely Merkelové.
Jourové předchůdkyně ve funkci eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingová už před rokem představila 13 konkrétních návrhů změn pravidel, na jejichž základě nyní americké společnosti u amerických úřadů dobrovolně deklarují, že jsou jejich systémy v souladu s evropským právem, a tedy „bezpečným přístavem“ pro data z EU. Nyní je v systému podle jejich amerických webových stránek registrováno celkem 4863 firem.
„Já se v podstatě jedu zeptat na to, jaký to dostalo pokrok,“ poznamenala Jourová. Domnívá se, že po jednáních, plánovaných na polovinu příštího týdne, bude muset Evropská komise brzy zajmout stanovisko, jak s problematikou dál naložit. Podle české eurokomisařky je nyní „dobrá perspektiva“ u 11 ze 13 návrhů Redingové, dva zbývající se týkají různých výjimek a stále se o nich diskutuje.
EU chce více pojistek
Evropská strana žádá například větší kontrolu, zda firmy své závazky skutečně plní a také jasná stanoviska právě ohledně využívání dat bezpečnostními službami. Unii se podle starších vyjádření například nelíbí představa možnosti plošného využívání údajů zdůvodněného bezpečnostními obavami USA. Brusel například žádal, aby se právní pojistky platné pro Američany a cizí státní příslušníky, žijící ve Spojených státech, vztahovaly i na „americká“ data všech občanů EU, kteří se fyzicky v USA nenacházejí.
Aféra kolem sledovacích aktivit výzvědné služby NSA v Evropě, na které upozornil bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, loni vztahy mezi USA a EU výrazně poškodila. Někteří evropští poslanci přitom v reakci na Snowdenova odhalení žádali nejen úplné zrušení modelu „bezpečného přístavu“, ale například také konec jednání o rozsáhlé transatlantické obchodní a investiční smlouvě (TTIP).
Autor: Euroskop
