Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Milek: Většina zemí EU odmítá horní hranici plateb pro zemědělce

Euroskop, čtk, 20.02.2018

Ministři zemědělství ostatních zemí Evropské unie v pondělí dávali najevo větší pochopení pro odmítavý postoj České republiky a dalších východoevropských států k určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce. Novinářům to v Bruselu řekl český ministr Jiří Milek s tím, že asi dvě třetiny zemí Unie mají nyní na problematiku podobný pohled jako Praha.

Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce Unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.

"Dnes na jednání bylo vidět, že většina zemí dala na naše argumenty. Nechala se přesvědčit a už neprosazují tvrdé zastropování, ale maximálně na dobrovolné bázi," poznamenal ministr Milek. Určení tvrdé horní hranice plateb nyní podle něj už neprosazuje ani Německo nebo Francie.

ČR by kvůli pevné horní hranici přišla o miliardy


Proti pevné horní hranici přímých plateb se nedávno v Bruselu vyslovil i premiér Andrej Babiš. Milek odmítl, že by postoj České republiky byl formován jen tím, že významným příjemcem přímých plateb je koncern Agrofert.

Ministr později v tiskové zprávě uvedl, že při horní hranici plateb ve výši 60.000 eur (1,5 milionu Kč) ročně, což je jedna z diskutovaných variant, by Česká republika na přímých platbách přišla zhruba o pět miliard korun ročně. Věc by se podle něj dotkla farem, které obhospodařují více než dvě třetiny české krajiny, zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu, včetně 89 procent dojnic.

Autor: Euroskop